Velmi špatná paměť Jany Maláčové
Kritika Jany Maláčové se obsahově z velké části kryje s obsahem úvodního odstavce mého blogu na téže téma Test (ne)zodpovědnosti, v jehož úvodním odstavci jsem svůj názor shrnul slovy
Navrhovat snížení daní především pro bohaté a tím způsobit výpadek výnosu této daně v rozsahu 85 miliard ročně v okamžiku, kdy se naše ekonomika řítí do propasti, je krajně nezodpovědné. Místo, aby stát pomáhal těm, kteří v důsledku omezení ekonomické činnosti přišli o příjem nebo jeho část, tedy podnikatelům, OSVČ i zaměstnancům, mají z největší krize za dobu existence České republiky profitovat především ti, které krize vůbec nepostihla. To je nemravné. A způsob, jakým Babiš změnu zákona o dani z příjmu navrhuje, tj. formou pozměňovacího návrhu k vlastnímu vládnímu návrhu, který se týkal zcela jiných aspektů této daně, dále devastuje naše právní prostředí a je i v přímém rozporu nejen s prohlášením jeho vlády i s koaliční smlouvou, ale především s návrhem státního rozpočtu na rok 2021, který připravilo Ministerstvo financí. To je rozpočtový zločin.
Smyslem tohoto blogu je upozornit na to, že paní místopředsedkyně svým prokazatelně nepravdivým tvrzením dělá své straně medvědí službu.
Ve vládním prohlášení Babišovy vlády je slib zrušit superhrubou mzdu a vrátit se ke standardnímu základu daně, tj. mzdě a to se sazbami 19 a 23 procent (nad 4násobkem průměrné mzdy). To by znamenalo mírný pokles dnešní efektivní sazby z daně, jež činí 20,1 % ze mzdy a snesitelný výpadek výnosu daně o cca 17 miliard ročně. Začátkem srpna, v době, kdy se zdál Covid minulostí, začal Babiš ovšem v rámci předvolebního guláše před krajskými a senátními volbami a jako závdavek před sněmovními volbami v příštím říjnu, mluvit o zrušení superhrubé mzdy se sazbami 15+23 procent. A to aniž se předtím dohodl s ČSSD. S tím pochopitelně ČSSD nesouhlasila a v článku Babišův plán snížit daň na 15 procent? Nereálné, říká Hamáček ze 4. srpna je citován Hamáčkův názor, že Babišův návrh na snížení sazby daně z příjmů fyzických osob považuje za nerealistický. Podle Hamáčka by to znamenalo větší výpadek příjmů státního rozpočtu, než je celý roční rozpočet ministerstva vnitra, uvedl v Právu. A doplnil
„Od ČSSD nemůže nikdo očekávat, že bude dělat daňovou politiku ODS. Daňové kolečko (bývalého ministra financí) Vlastimila Tlustého, které bylo symbolem patnáctiprocentní ‚rovné‘ daně, musí zůstat v propadlišti dějin,“
OK, s tím nelze než souhlasit a tak počátkem srpna zastávala ČSSD ke konkrétnímu způsobu zrušení superhrubé mzdy rozumný a zodpovědný postoj. Ten jí ale dlouho nevydržel. Hamáček zřejmě brzy došel k názoru, že trocha populismu a rozpočtové nezodpovědnosti se před volbami vyplatí více než zodpovědný přístup a změnil názor i rétoriku. Na tiskové konferenci po zasedání vlády 28.8., na níž předseda vlády Andrej Babiš s 1. místopředsedou vlády a ministr vnitra Jan Hamáček představili výsledky jednání vlády o dani z příjmů a mimořádném příspěvku k důchodům Babiš oznámil
My jsme dospěli ke společné dohodě, že sice máme v programovém prohlášení vlády, že snížíme, zrušíme superhrubou mzdu na úroveň 19 procent, nicméně jsme přesvědčeni, že v tomto období musíme dát jasný signál lidem, že se o ně postaráme, že zkrátka snížíme tu daň na těch 15 procent.
a vedle stojící Hamáček souhlasně dodal
Superhrubá mzda. Tam ta debata byla delší. Jak víte, zde relativně brzy došlo ke shodě, že chceme zrušit sueprhrubou mzdu, a řešili jsme pouze to, jak se to projeví na státním rozpočtu. Za sociální demokracii chci říci, že jsme rádi, že výsledný návrh má jisté prvky daňové progrese, protože přináší dvě sazby. Přináší sazbu 15 procent a sazbu 23 procent, která reflektuje tzv. solidární přirážku.
Otevřeně říkám, abych předešel některým dotazům, že na stole byly i tři sazby, ještě jedna mezi těmi 15 a 23 procenty, nicméně poté, co jsme provedli detailní kalkulace, tak se ukázalo, že výnos z té střední sazby by dosahoval pouze několik stovek milionů korun ročně. Otevřeně řečeno, to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmů.
Ve výsledku je to tak, že ti, co vydělávají řádově do 140 000 korun měsíčně, tak jejich mzda bude zdaněna 15 procenty, a to, co vydělávají nad 140 tisíc korun měsíčně, bude zdaněno 23 procenty. Ještě to bude mít nějakou dohru v diskusi o státním rozpočtu. Dohodli jsme se, že u té superhrubé mzdy je toto návrh, se kterým půjdeme v rámci komplexní debaty o státním rozpočtu, a je teoreticky možné, že to může doznat nějakých změn. Nicméně je to dohoda, kterou jsme učinili. U toho příspěvku 5 000 korun jednorázově pro seniory v prosinci je dohoda jasná a předpokládám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí neprodleně zahájí přípravy toho systému tak, aby to bylo technicky možné v prosinci vyplatit. Děkuji vám.
Takže je nad slunce jasné, že Hamáček onoho 28. 8. s Babišovým návrhem 15+23 výslovně a plně souhlasil a že to nebyla jen jejich osobní dohoda, ale rozhodnutí celé koaliční vlády. Skutečnost, že v té době byl již plánovaný schodek státního rozpočtu v letošním roce 500 miliard, vládní strany zjevně nikterak nevzrušovala. Nejen ANO, ale i ČSSD tedy roztrhaly své vlastní vládní prohlášení. Zvláště u ČSSD to byla hrubá chyba.
Tohle všechno musí Jana Maláčová vědět, není představitelné, že by o dohodě ANO a ČSSD na právě skončeném jednání vlády nevěděla. A přesto předstírá, že o tom neví a tvrdí zjevnou nepravdu. A podobnou naprostou ztrátu paměti předstíral i Roman Onderka, když v Událostech a komentářích ČT v úterý 1. prosince v rozhovoru s Danielou Písařovicovou sice uznal, že je chyba, že nedošlo k dohodě, ale tu chybu připsal spíše koaličnímu partnerovi, hnutí ANO a na její poznámku
Písařovicová: Babiš tvrdí, že vicepremiér Hamáček ještě v létě s tou nižší patnáctiprocentní sazbou z hrubé mzdy vypočítané souhlasil, tak lže pan premiér?
odpověděl (řekl skutečně "premiér")
Onderka: pan premiér Hamáček, náš předseda, řekl, že to je věc dalšího jednání, mimochodem se můžete podívat na, myslím 30. srpna v Blesku vyšel komentář k této záležitosti, kde pan předseda Hamáček jasně říká, že nemůžeme souhlasit. Když se podíváte do volebního programu hnutí ANO a do vládního prohlášení, uvidíte tam náš návrh, to znamená 19 a 23 procent.
Ano, ve volebním programu ANO i ve vládním prohlášení je 19+23, ale 28. 8. se vláda dohodla na 15+23. Předpokládat, že lidé jsou hloupí a nepamatují si, co Jan Hamáček veřejně před televizními kamerami řekl, není dobrá taktika a ČSSD může jen uškodit.
Přitom změnu svého názoru mezi koncem srpna a koncem října mohl Hamáček s klidem odůvodnit jako Keynes logickým argumentem „když se změní fakta, změním názor“. A ta fakta se za uvedené dva měsíce změnil dramaticky. Připomeňme, že 28. 8. nezemřel na Covid podle údajů MZD nikdo a za celý uplynulý týden celkem 7 a nakažených bylo toho dne 485. V den, kdy Babiš podal svůj pozměňovací návrh, tedy 26. 10., zemřelo za jediný den 126 osob a nakažených bylo zaregistrováno 10272. Z premianta jarní fáze boje s Covidem se stal koncem října nejhorší žák, jemuž hrozilo propadnutí do ještě horší ekonomické krize, způsobené raketovým nárůstem počtu nakažených a mrtvých a s tím souvisejícími omezeními fungovaní ekonomiky, než byla na jaře. Navíc, bylo již po krajských a senátních volbách a ty v příštím roce budou o hledání viníka za nepřipravenost státu na druhou vlnu Covidu a o tom, jak dramatický nárůst zadlužení státu sanovat.
Tímhle mohli Babiš s Hamáčkem odůvodnit návrat k scénáři 19+23 a nikdo rozumný by jim změnu názoru nevyčítal. A když to nechtěl udělat Babiš, měl to jasně říci a vysvětlit Hamáček. Místo toho jeho místopředsedkyně a místopředseda popírají gravitaci a ukazují na svou zarážející nekompetenci. To je hloupé a kontraproduktivní.