Pozměňovací návrh poslanců Michálka, Farského a Ferjenčíka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je odstrašující příklad pokryteckého zneužití pozměňovacích návrhů ve formě přílepků v předvolební kampani. Je legitimní snažit se prosadit novelu zákona o střetu zájmů tak, aby se omezila možnost poskytovat dotace společnostem koncernu Agrofert a opozice to mohla udělat už dávno a nenechávat to na období těsně před volbami, ale i to je ještě OK. Co je ovšem zavrženíhodné pokrytectví je halit tento záměr do předstírané starosti o důchodce.

31. 5. tohoto roku předložila vláda Poslanecké sněmovně Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (sněmovní tisk č. 1230), jehož smyslem je zvýšit procentní výměru starobních důchodů nad rámec zákonem stanovené valorizace doplněním jediného článku

§ 67c
(1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k částce zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 přičte částka 300 Kč.

I tento vládní návrh je samozřejmě součástí předvolební kampaně. K tomuto vládnímu návrhu podala 8. 7. 2021 trojice poslanců Pirátů a STAN Jakub Michálek, Jan Farský a Mikuláš Ferjenčík pozměňovací návrh s názvem

Jednorázový příspěvek důchodci 1000 Kč z úspory veřejných rozpočtů v důsledku protikorupčních opatření

Pokud by uvedení poslanci chtěli jen důchodcům přidat kromě stálých 3600 Kč ročně ještě jednorázově 1000 Kč, což je samozřejmě ve srovnání s vládním návrhem směšná suma, šlo to udělat velmi jednoduše jen přidáním čtyř článků, které se ho týkají (v části první označených 1-4) přímo do vládního návrhu. Ale uvedeným poslancům nešlo o důchodce, ale zcela zjevně o snahu profilovat se před volbami jako hlavní protikorupční síla, tím, že financování jednorázové částky cca 2,5 miliardy Kč spojí s omezením poskytovaní dotací firmám koncernu Agrofert. A tím do svého pozměňovacího návrhu zavlekli novelu zákona o střetu zájmů. V odůvodnění návrhu zmíněná trojice poslanců uvádí

ODŮVODNĚNÍ:
Navrhujeme do zákona vedle mimořádného zvýšení důchodů doplnit ještě výplatu mimořádného jednorázového příspěvku.
Pozměňovací návrh tedy doplňuje do návrhu zákona o zvýšení důchodů změnu zákona o střetu zájmů a návrh nového zákona o jednorázovém příspěvku důchodci, kterým se stanoví výše a proces výplaty jednorázového příspěvku.
Prostředky na výplatu tohoto mimořádného příspěvku budou získány díky úpravě zákona o střetu zájmů, která zabrání společnostem, jejichž skutečný vlastník je člen vlády, čerpat veřejné prostředky - dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Smyslem tohoto protikorupčního opatření je zamezit nemorálnímu jednání, kdy člen vlády současně zodpovídá za nastavení systému dotací, zakázek a pobídek a současně může díky svému politickému vlivu zvýšit svůj soukromý profit z těchto veřejných prostředků.
Podle veřejně dostupných zdrojů vyčerpaly společnosti veřejných funkcionářů ve střetu zájmů v roce 2019 na dotacích a veřejných zakázkách částku přesahující 1 800 000 000 Kč. V přepočtu na počet důchodců (vč. invalidních) činí tato částka 620 Kč na osobu a rok. Vyplacená jednorázová částka 1000 Kč tedy bude pokryta přibližně do konce volebního období prezidenta Miloše Zemana.

Zcela absurdní a mimo mísu je závěrečná poznámka o Miloši Zemanovi, ale pánové Michálek, Farský a Ferjenčík především matou veřejnost a slibují něco, co jimi navrhovaná novela zákona 159/2006 Sb. nemůže splnit. Poslanci hovoří o „veřejných funkcionářích“, ale mají samozřejmě na mysli Babiše. Protože jsou ovšem nevzdělaní, nechápou, že převážnou část oné 1,8 miliardy Kč, kterou údajně získali firmy koncernu Agrofert, tvoří dotace poskytované přímo Evropskou komisí v rámci Společné zemědělské politiky a na ně se ustanovení paragrafu 4c našeho zákona 159/2006 Sb. v platném zní

§ 4c
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla (14) nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky (15) obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

nevztahuje, protože tyto dotace NEJSOU poskytovány podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, na nějž je v citovaném paragrafu odkaz 14. To jsem všem těm, koho zajímají fakta a ne pohádky pana Bláhy z Hlídače státu, vysvětlil ve svém předchozím blogu Nesnesitelná tyranie nevzdělanosti a dezorientovaný kapitán Pirátů. A nic na tom nezmění, ani novela tohoto paragrafu, jak jí navrhují zmínění poslanci

7. V § 4c se slova „rozpočtová pravidla14)“ nahrazují slovy „poskytování dotací“, za slovo „které“ se vkládá slovo „je“ a slova „nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“ se nahrazují slovy „skutečným majitelem“.

Nahrazení výrazu „rozpočtová pravidla“ výrazem „poskytování dotací“ je irrelevantní hloupost, protože zákon 218/2000 je jmenuje „o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů“ a týká se nejen dotací, ale mnoha jiných aspektů státního rozpočtu. Podstatné je nahrazení pasáže „nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“ slovy „skutečným majitelem“. To jsem ovšem všem Babišovým pronásledovatelům doporučil již v lednu tohoto roku ještě jednodušším způsobem

Pokud chtěli Babišovi kritici využít pojmu skutečný majitel, mohli to jednoduše, čistě a efektivně udělat tak, že by navrhli novelizovat zákon 159/2006 Sb. v článku 4c tak, že by na konec ustanovení přidali slova „nebo jejímž je skutečným majitelem.“ To by mělo logiku, pojem „skutečný majitel“ by byl postaven na stejnou úroveň jako „ovládající osoba“ a určení skutečného majitele by pak mělo pro poskytování dotací zásadní význam. Důležitý rozdíl od použití kritéria „ovládající osoba“ je v tom, že žádná evidence ovládajících osob na rozdíl od evidence skutečných majitelů neexistuje a proto o tom, zda Babiš je nebo není ovládající osobou třeba Pekárny Zelená louka, může rozhodnout jedině soud a k tomu zatím nedošlo.

Obě tyto úpravy článku 4c by znemožnily řídícím orgánům Operačních programů čerpajících prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů poskytovat dotace firmám koncernu Agrofert, například Pekárně Zelená louka na další inovovaný produkt. Ale znova zdůrazňuji, nikoliv poskytování dotací těmto firmám přímo ze Společné zemědělské politiky EU. Kdyby Piráti a STANaři aspoň trochu přemýšleli a nebyli Babišem přímo posedlí, sami by pochopili, že při poskytování těchto dotací nemůže dojít ke střetu zájmů, neboť o jejich poskytnutí nerozhoduje žádný náš orgán, ale pravidla, podle nichž jsou poskytována, určuje Evropská komise a pokud je daný subjekt, třeba Agro Jevíšovice, a. s. splňuje, má na ně nárok. Státní zemědělský a intervenční fond pouze poskytnutí dotací zúřaduje. A i kdyby firmy koncernu Agrofert zemědělské dotace nedostávaly, nic by náš státní rozpočet neušetřil, protože nejdou z našeho rozpočtu, ale rozpočtu EU. Pánové Michálek, Farský a Ferjenčík tedy matou veřejnost a zřejmě i sami sebe, protože jejich pozměňovací návrh slibuje něco, co nemůže splnit.

Novelu zákona 159/2006 Sb. tak, jak je obsažena v jejich pozměňovacím návrhu, samozřejmě mohli Piráti a Stanaři předložit Poslanecké sněmovně již před půl rokem, kdy bylo známo schválení zákona o evidenci skutečných majitelů a novela mohla již platit, protože pro ni by se hlasy v PS jistě sehnaly. Proč tak neučinili standardní parlamentní cestou nevím, ale způsob, jak se jí snaží protlačit nyní ve formě přílepku k vládnímu návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, je pokrytecký a zavrženíhodný. Věřím, že v Poslanecké sněmovně se najde dostatečná většina rozumných poslanců a poslankyň pro jeho zamítnutí.

Že tomu tak může být, naznačuje Usnesení garančního výboru č. 261 ze dne 20. července 2021 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v němž Garanční výbor nedoporučil k přijetí žádný z pozměňovacích návrhů a návrh Michálka, Farského a Ferjenčíka výslovně k přijetí nedoporučil (u třech návrhů nezaujal Garanční výbor žádné stanovisko).