Doporučuji každému, koho zajímá stav našeho státního rozpočtu po konsolidačním balíčku studii Petra Janského a Daniela Koláře z myšlenkového tanku IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019 a doprovodný komentář Petra Jánského Celkově za „tři“, ale i tak, vládo, za konsolidační balíček děkujeme, v němž autor konstatuje, že „když vezmeme konsolidační balíček spolu se 120miliardovým snížením daní z příjmů fyzických osob z roku 2020, lidé s vyššími příjmy jsou na tom dnes lépe, kdežto ti s nižšími příjmy hůře.“. To je věrná a základní charakteristika dnešního stavu za nějž nesou zodpovědnost společně ANO a ODS.


V normálně fungujícím státě by podobnou analýzu, jako je v citované studii, zveřejnilo Ministerstvo financí a doprovodilo analýzou odůvodněním jednotlivých opatření včetně některých kroků, které jsou nejen autorům studie nepochopitelné, např. nesmyslná úprava DPH. A měli by jí mít k dispozici i poslanci, kteří o balíčku hlasovali, aniž měli konkrétní představu o jeho dopadech na ekonomiku a jednotlivé skupiny obyvatel. Ale my nejsme normální fungující stát a tak analýzy IDEA a PAQ Research Daniela Prokopa jsou jediným zdrojem kvalitních a relevantních informací o vývoji našich financí za posledních pět let od roku 2019, posledního roku před covidem a energetickou krizí a do roku 20224, prvního roku (doufejme) po covidu a energetické krizi. Za roky 2020 a 2021 přitom nese odpovědnost Babišova vláda, za léta 2022, 2023 a 2024 Fialova vláda.

V dalším uvádím hlavní body studie IDEA a nejdůležitější grafy, které přinášejí základní fakta o vývoji od roku 2019, nikoliv pohádky, které mají politici tak rádi a které se řídí Topolánkovým heslem: "když mne nikdo nepochválí, pochválím se sám."

Analýza srovnává návrh státního rozpočtu (SR) na rok 2024 schválený vládou s výsledky SR v roce 2019. Procentní nárůsty klíčových výdajů SR jsou poměřovány s nárůstem cenové hladiny o 40,6 % a nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 % za období 2019–2024. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty výdajů, srovnání s nárůstem HDP ukazuje změnu podílu výdajů na HDP.

Ministerstvo financí (MF) mezi roky 2019 a 2024 odhaduje nárůst výdajů SR o 43 %, což výrazně převyšuje nárůst příjmů SR o 28,9 % i nárůst nominálního HDP. Nárůst příjmů SR znamená pokles jejich podílu na HDP a ještě výraznější pokles jejich reálné hodnoty. Nárůst výdajů státního rozpočtu sice překoná nárůst nominálního HDP, ale jejich reálná hodnota bude v roce 2024 blízko úrovně roku 2019.

Z grafu je patrné, že k výraznému rozevření nůžek mezi příjmy a výdaji SR došlo v letech 2020 a 2021. V koronavirovém roce 2020 příjmy zažily mírný pokles, ze kterého se nezotavily ani v roce 2021 v důsledku výrazného snížením daně z příjmů fyzických osob (DPFO) vyvolaného způsobem (nikoliv samotným faktem) zrušením superhrubé mzdy od roku 2021, k němuž se ještě vrátím.

Přitom celkový nárůst výdajů státního rozpočtu (43,0 %) je tvořen velmi rozdílným vývojem u jednotlivých výdajových položek. Zvýšení plánovaných výdajů SR pro rok 2024 (2 192 mld. Kč) oproti skutečnosti SR roku 2019 (1 533 mld. Kč) o 659 mld. Kč (+43,0 %) lze z téměř 90 % vysvětlit pouze sedmi rozpočtovými výdaji. A pouze u čtyř z nich (označených tučně) se výrazněji zvýší jejich reálná hodnota:

- Důchody (+50 %; +234 mld. Kč)
- Výdaje ministerstva obrany (+121 %; +83 mld. Kč)
- Odvody za státní pojištěnce (+110 %; +79 mld. Kč)
- Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů (+41 %; +59 mld. Kč)
- Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské (+43 %; +56 mld. Kč)
- Obsluha státního dluhu (+138 %; +55 mld. Kč)
- Transfery ministerstva dopravy Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (+39%; +23 mld. Kč)

Nejdříve poznámka k následujícímu grafu, kde jsou tyto hodnoty graficky znázorněny, ale která je společná i všem dalším. Na svislé ose vlevo jsou hodnoty jednotlivých typů výdajů v miliardách Kč zobrazených ve sloupcích v letech 2019 a 2024. Na svislé ose vpravo je nárůst v procentech a k této stupnici se váží dvě vodorovné linie odpovídající celkové očekávané inflaci (červené tečkované linie) a celkovému očekávanému růstu HDP. Slovo „očekávané“ souvisí s tím, že údaje pro rok 2024 vycházejí z posledních makroekonomických predikcí MF. S těmito liniemi je třeba srovnat číselné hodnoty u červených svislých šipek. Ty, které (u dalších grafů) směřují dolů znamenají pokles i jen nominálních hodnoty jednotlivých typů investic.




V případě investic (kapitálových výdajů) jsou kromě investic do obrany hodnoty u všech šipek pod červenou tečkovanou čárou, a tedy jejich reálná hodnota v roce 2024 je nižší než v roce 2019, v případě ministerstev zemědělství, pro místní rozvoj a školství signalizující dokonce pokles nominálních hodnot.

Pokles nominálních hodnot investic Ministerstva dopravy je téměř přesně vykompenzován půjčkou, které si Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) vzal od Evropské investiční banky ve výši 1 miliardy Eur, tedy cca 24 miliard Kč. Pokud tuto přidáme k 42,3 miliardy Kč plánovaných pro rok 2024, dostaneme 66,3 miliardy Kč, což je téměř na korunu o 40,6 procent vyšší než 44,8 miliardy Kč, investovaných Babišovou vládou v roce 2019 a představuje tedy stejnou reálnou hodnotu. V tomto světle je třeba brát slova Koalice SPOLU 28. listopadu 2023 "Snažíme se však udržet výdaje na investice zejména do dopravní infrastruktury, které jsou předpokladem budoucího ekonomického růstu." Fialova vláda se tedy tak hodně snaží „udržet výdaje na investice zejména do dopravní infrastruktury“, že bude v roce 2024 investovat do dopravy stejně jako Babišova vláda, ale jen za cenu toho, že de facto zvýší plánovaný deficit 252 miliard o 24 miliard Kč, které si půjčí SDFI a tak sice nejsou vidět přímo ve SR, ale o něž se zvýší deficit veřejných financí a z nich budeme muset platit úroky. Celá habaďůra je typický příklad známého Cimrmanova kroku stranou.


Zatímco v roce 2019 dala Babišova vláda neziskovkám celkově 20 miliard, na rok 2024 počítá SR s téměř stejnou částku 19,7 miliardy, což ovšem př inflaci 40.6 znamená dramatický pokles reálné hodnoty dotací.

Pokles u MŠMT je více než kompenzován novou položkou Národní sportovní agentury, kam přešly z MŠMT výdaje na sort. Výrazně méně než HDP i inflace, o 25 % (+1,3 mld. Kč), mají vzrůst neinvestiční transfery neziskovým organizacím spadajícím pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které z nich dotačně financuje poskytování sociálních služeb, podporu rodin nebo aktivity seniorských organizací.8 O 14 % klesnou výdaje ministerstva kultury, které míří na zachování a obnovu kulturních památek či na podporu divadelních, hudebních a jiných aktivit. Dramatický pokles výdajů ministerstva pro místní rozvoj je, podobně jako u investic, zapříčiněno nízkou alokací evropských peněz.

To, že neziskovky nemají rádi modří ideologové z ODS je všeobecně známo, ale že na takové zacházení s organizacemi, které dělají všeobecně prospěšnou činnost, kterou by v normálním státě dělala vláda, přistoupli TOP09, STAN, Piráti a KDU-CSL je zarážející a velmi smutné.


Pětikolka kudy chodí říká že vzdělání a věda výzkum jsou jejich prioritami, protože bez nich nemá naše společnost budoucnost. V prohlášení vlády z ledna 2022, které zůstává i v aktualizovaném vládním prohlášení z března 2023, je uvedeno

Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.

Zvýšíme celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Zaměříme se na využívání synergického efektu v podobě kombinace a propojování různých druhů zdrojů pro navyšování investic do oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací.

a na konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let 1.září t. r. k tomu premiér Fiala v úvodním vystoupení doplnil:

„ČR musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit.“

Jak trefně poznamenal Jiří Pehe „Fialovy vize jsou jen politické krasořečnění“. Ano, premiér žije ve světě iluzí, které si sám vyrábí. Pokud by jeho vize neměl být jen iluzí, musel by pro to Fiala a jeho vláda něco udělat a musel by to udělat teď, ne za deset let. Peníze nejsou všechno, ale pokud vláda při financování školství a výzkumu neplní ani své vlastní sliby, nemůže očekávat, že se stane zázrak a iluze se stane skutečností. Právě schválený rozpočet na rok 2024 a perspektiva na další léta však svědčí o tom, že Fiala je zcela mimo mísu a že si to ani neuvědomuje. To je to nejhorší, co politika může potkat.

O tom, jak si vláda představuje plnění svých vlastních, jen půl roku starých slibů pokud jde o výdaje na školství, názorně vypovídá graf 6 ze studie Daniela Münicha a Vladimíra Smolky ze září t.r. Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět

na němž jsou znázorněny výdaje SR na školství v poměru k HDP, tedy míra zmíněná ve vládním prohlášení, od roku 2013, kdy skončila vláda Petra Nečase. Tento podíl se začal výrazně zvyšovat s příchodem Babišovy vlády a vrcholil v jejím posledním roce, kdy téměř dosáhl průměru zemí OECD, což je cíl Fialovy vlády. Od té doby ovšem jedeme zase z kopce, byť černý scénář, jenž by znamenalo schválení v popisku k obrázku zmíněného návrhu MF z června 2023 pro rok 2024 a další se nakonec nekoná.

Šílený Stanjurův návrh z června obsahoval totiž snížení celkových výdajů MŠMT o 11 procent a o 11 procent i celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace (VVI), viz můj blog Zoufalý Stanjura dělá zoufalé věci a premiér Fiala to nechápe. Stanjurův návrh vyvolal všeobecný odpor a po pěti měsících handrkování se podařilo Beckovi i Langšádlové dostat výdaje pro MŠMT i VVI nominálně zpět na úroveň letošního roku (Beck dostal dokonce o 4 miliardy, což je ovšem jen o 1,5 %, více než ve schváleném SR na rok 2023,). To jsou ovšem nominální částky, protože HDP v roce 2024 podle predikce MF stoupne oproti letošku o 5 %, jde ve skutečnosti o snížení reálných výdajů v obou kapitolách.

MŠMT 2023 celkově 265 mld., z toho
regionální školství 202.6 mld., tj. 2,75 % HDP
vysoké školy 31 mld., tj. 0,42 % HDP
školství celkově 253,6 mld., tj. 3,17 % HDP

MŠMT 2024 celkově 269 mld., z toho
regionální školství 204 mld., tj. 2,64 % HDP
vysoké školy 31 mld., tj. 0,40 % HDP
školství celkově 253,6 mld., tj. 3,04 % HDP

Číslo pro rok 2023 dobře odpovídá grafu, číslo pro rok 2024 je vyšší než černý scénář na grafu, ale že jedeme dolů je nepochybné. Pokud by chtěl Fiala dosáhnout úrovně roku 2021, musel by na školství příští rok přidat 27 miliard.

A podobně je to s vládními výdaji na VVI, jejichž trend je patrný z následujícího grafu

Čísla v miliardách odpovídají částkám ve schválených státních rozpočtech, čísla pro roky 2025. 2026 představují střednědobý výhled (SDV) MF, který není součástí SR na rok 2024, ale je obsažen v podkladových materiálech k němu. Poměr k HDP používá hodnoty HDP v nejnovější makroekonomické predikci MF, která pro minulá léta uvádí jeho skutečné hodnoty.

V případě vládních výdajů na VVI tedy jedeme z kopce ještě rychleji než v případě školství. Nedá se nic dělat, v obou případech je zjevné, že za Babiše bylo líp. To neříkám proto, že by se mi po Babišovi stýskalo, ale jako důrazné varování Fialy a celé jeho vlády, že lidé nejsou hloupí a že vizi od iluze snadno poznají.


Zatímco v případě výdajů na školství a výzkum jedeme z kopce, v případě výdajů na obranu a obsluhu státního dluhu jedeme do kopce, který je stále strmější. Do svého programového prohlášení v lednu 2022, tedy ještě před ruskou agresí na Ukrajině, zařadila vláda P. Fialy podle očekáváni závazek zvýšit výdaje na obranu:

Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025. Budeme prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice.

Slovíčko „už“ naznačuje, že vláda tehdy považovala rok 2025 za brzké naplnění svého závazku. Závazek v druhé větě vláda zatím ignoruje.

V srpnu 2022, tedy již po vpádu ruské armády na Ukrajinu, vláda předložila návrh SR na rok 2023 s výhledem na roky 2024 a 2025, v němž na obranu navrhla
110 miliard pro rok 2023 (1,50 % tehdy odhadovaného HDP)
130 miliard pro rok 2024 (1,66 % tehdy odhadovaného HDP)
155 miliard pro rok 2025 (1,89 % tehdy odhadovaného HDP)
Přitom v roce 2022 činily výdaje SR na obranu 89,2 miliardy Kč, tj. 1,31 % HDP. Nárůst výdajů na obranu o 1,89-1,31=0,58 % HDP by značný, ale byl rozumně rozfázován na tři roky. Poslanecká sněmovna nakonec schválila na obranu v roce 2023 ještě o kapku více, 111,8 miliardy Kč.

V březnu 2023 v rámci Aktualizace programového prohlášení vláda ovšem v citovaném závazku posunula datum naplnění závazku již na rok 2024, čímž táhlý kopec změnila na strmou stráň. V červnu 2023 pak MF předložilo vládě výše zmíněný šílený návrh SR na rok 2024, který bral MŠMT i výzkumu a vývoji 11 procent jejich výdajů v roce 2023 a naopak pro obranu navrhoval dramatické navýšení
160 miliard pro rok 2024 (2 % tehdy odhadovaného HDP)
169 miliard pro rok 2025 (1,96 % tehdy odhadovaného HDP)
177 miliard pro rok 2026 (2 % tehdy odhadovaného HDP)
Přitom nevysvětlila, jak si předstauje, že armáda během roku 2024 smysluplně utratí o 48 miliard více než letos.

Pak ovšem nastal onen šrumec a boj o peníze a vláda se proto rozhodla použít další variantu známého Cimrmanova kroku stranou a ministr Stanjura začal tvrdit, že část nákladů na obranu je vlastně rozpočtována v jiných kapitolách, takže nakonec do Poslanecké sněmovny poslal návrh výdajů na obranu, v němž je na rok 2024 rozpočtováno 151 miliard Kč, což představuje 1,95 % odhadovaného HDP v roce 2024 s tím, že v podkladových materiálech jsou jako střednědobý výhled uvedeny následující částky
160 miliard pro rok 2025 (1,98 % odhadovaného HDP)
168 miliard pro rok 2026 (1,99 % odhadovaného HDP).

Rozhodnutí vlády posunout rok naplnění závazku investovat do obrany 2 % HDP znamená navýšení strukturálního schodu SR během dvou let o 1,95-1,31=0,64 % HDP. Ještě strměji ovšem roste obsluha státního dluhu, což je přirozený důsledek rychle rostoucího celkového zadlužení státu. Zatímco obsluha státního dluhu činila v roce 2022 cca 50 miliard Kč, což představovalo 0,73 % tehdejšího HDP, v roce 2024 to bude činit již 95 miliard Kč, tedy 1,22 % očekávaného HDP. Za dva roky tedy stoupne obsluha státního dluhu o 1,22-0,73=0,49 % HDP a tedy jen zvýšení výdajů na obranu a obsluhu státního dluhu požere dohromady 1,13 % HDP, což bude v roce 2024 znamenat cca 90 miliard. A protože míra růstu zadlužování je a po nějakou dobu určitě bude, vyšší než míra růstu HDP, nebude procento HDP potřebné na obsluhu státního dluhu po řadu let klesat.


Tím, že se ODS spolčila s ďáblem přestrojeným za Babiše a v listopadu 2020 schválila slovy Miroslava Kalouska „daňový zločin“, ztratila nárok nazývat se stranou rozpočtové odpovědnosti. Tu nabude jedině tehdy, pokud přizná, že udělala chybu a s ďáblem se rozejde. Každý rozumný člověk, který nekouká jen na sebe, ale i na budoucnost svých dětí, chápe, že bez zvýšení daně z přijmu fyzických osob, nelze investovat do toho, co je třeba tady a teď, tedy především vzdělání, vědy a výzkumu, dopravní a dalších infrastruktur a samozřejmě i péče o seniory a hendikepované lidi. Bez toho se staneme skanzenem promarněných šancí.

V ODS je sice řada modrých ideologů hlásající hesla „malý a levný stát“ a „snižovat daně ať to stojí, co to stojí“, ale pokud by se rozhlédli po okolí, viděli by, že náš systém daní a odvodů je světový unikát, pokud jde o podíl daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální pojištění placených podnikateli na celkových příjmech státu. Ten první je mimořádně nízký a ten druhý naopak mimořádně vysoký. A pokud by se ODS do pokání nechtělo, měly by je k tomu jejich vládní spojenci připostrčit, protože žádná ze stran TOP09, STAN, KDU-ČSL a Piráti v listopadu 2020 daňový zločin nepodpořila a přitom mají dohromady 74 ze 108 poslanců vládní koalice. Zatím se ovšem chovají jako zbabělci. Lze namítnout, že se bojí ďábla Babiše, který číhá za rohem a pokání ODS by se jistě snažil využít, ale tady bych připomněl slova Marka Mory, náměstka ministra financí a bývalého člena a viceguvernéra České národní banky, v rozhovoru pro novinky.cz o ozdravném balíčku. Na konstatování redaktora

Konsolidace veřejných financí se opírá o balíček, tedy zvýšení daní, a o plánované úspory. Balíčku někteří ekonomové vyčítají, že přichází s více než šedesáti opatřeními, přitom trojnásobnou částku by zajistil návrat zdanění příjmů na úroveň před zrušením superhrubé mzdy.

Mora odpověděl
Už když jsem byl viceguvernérem v České národní bance, nebyl jsem zastáncem zrušení superhrubé mzdy. Myslím si, že se stát zbytečně připravil o zhruba sto miliard ročních příjmů. Ale respektuji, že to bylo politické rozhodnutí, motivované snahou zmenšit vliv státu na ekonomiku, i to, že trvá za této vlády. Pokud jde o strukturu celého ozdravného balíčku, kdyby to psali jen ekonomové, tak by to nejspíš vypadalo jinak. Kdybych ho psal sám, také by vypadal jinak.

A na otázku „jak by vypadal?“ doplnil
Asi by tam nebylo tolik opatření, nesnižoval bych výnos u DPH, nedělal bych výjimky typu nulové spotřební daně na tiché víno a podobně. A vrátil bych zdanění příjmů fyzických osob na úroveň, co byla za superhrubé mzdy. Vzpomeňme si, že k jejímu zrušení došlo s příslibem, že to bude jen na dva roky. Poté to podle mě bylo možné vrátit zpátky. Zejména po vypuknutí tu na Ukrajině, čímž nastala nová mimořádná situace, která si žádá nový typ výdajů státu. Tím myslím naplnění našeho závazku dávat dvě procenta ročního ekonomického výkonu na obranu. Respektuji ale politickou realitu.

Marek Mora na rozdíl od svého šéfa ekonomice a veřejným financím rozumí a také není, jako Stanjura, zatížen ideologickou veteší a proto říká v podstatě to, co by odpovědný premiér, který se nebojí ďábla ani voličů, měl nám všem říct:

Musíme velmi rychle zbrojit, abychom přispěli k odstrašení ruského agresora, strmě nám rostou výdaje na obsluhu státního dluhu a současně musíme teď a hodně investovat do vzdělání, vědy a výzkumu, energetiky, klíčových infrastruktur a také nesmíme zapomenout ani na kulturu a naše seniory. Musíme zefektivnit provoz našeho státu, podívat se na územní členění, počet obcí, počet a umístění škol a nemocnic a počet jejich zaměstnanců, efektivitu a smysl různých dotací, zde se jistě dá ušetřit. Ale reformy v těchto oblastech musíme dobře promyslet, to nelze udělat za rok. Jediné, co můžeme udělat rychle, je zvýšit daň z přijmu nás všech, především vyšší a střední příjmové třídy, a tedy hlavně nás bohatých. To lze udělat rychle a rychle to lze také zase vrátit zpět, když se naše veřejné finance uzdraví. Věřím, že mě většina z vás pochopí.

Přitom není třeba se vracet do roku 2020, existuje velmi kompetentní analýza myšlenkového tanku IDEA a PAQ Research Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů?, o níž jsem psal ve svém blogu a v níž jsou navrženy dvě sociálně citlivé varianty zavedení tří pásem sazby daně z příjmů fyzických osob, které by se zdanění většiny zaměstnanců netýkali buď vůbec, nebo jen nepatrně, a přitom by vynesly 32-59 miliard Kč ročně.

Teď jsem se ovšem zasnil, protože takového odvážného politika u nás zatím nevidím. Ale nevzdávám se naděje, že se objeví, jako nebojácný princ Bajaja v pohádce Boženy Němcové.


A na závěr krátká ilustrace skutečnosti, jak nízké daně naši bohatí platí ve srovnání s vyspělými státy jako Německo, Rakousko a Velká Británie. S použitím tabulky daňových pásem v těchto zemích uvedené v mém blogu si každý může spočítat například jaké daně platí premiéři či kancléři těchto čtyř zemí.

Základní plat premiéra Fialy činí 274 795 Kč měsíčně, tj. 3 297 540 ročně, což představuje 6,5násobek průměrné mzdy v první pololetí 2023. Z něj by v roce 2020 zaplatil na dani z příjmu 22 % mzdy, zatímco v roce 2023 zaplatil na této dani už jen směšných 18 % a počínaje rokem 2024 zaplatí jen 18,4 %.

Díky daňovému zločinu, který spáchal s Babišem, ušetřil v roce 2023 jen na dani ze svého základního příjmu 127 tisíc Kč a počínaje rokem 2024 při stejných hodnotách mezd ušetří 118 tisíc Kč, zatímco zaměstnanec s průměrnou mzdou ušetřil v roce 2023 jen 31,5 tisíc Kč.

Kdyby u nás platil německý systém sazeb a pásem daně, činila by jeho daň 40 % mzdy, kdyby zde platil rakouský systém, platil by 42 % a kdybychom měli britský systém, platil by ze mzdy 34 %. Přitom velmi podobné sazby platí i německý a rakouský kancléř u nich doma protože jejich platy jsou 6násobky průměrné mzdy u nich. Britský premiér platí ze základní mzdy cca 31 %. To samé se týká i předsedkyně Poslanecké sněmovny a všech lidi s podobným příjmem.

Fiala sám by měl chtít platit vyšší daň z příjmu.