Vláda Petra Nečase ustoupila církevním požadavkům. Uznala svým rozhodnutím o rámcovém znění dohody mezi českým státem a 17 církvemi a náboženskými společnostmi sporný nárok na další nemalé majetky. Má jít o pole, lesy a rybníky v hodnotě 75 miliard korun a za majetek, který vrácen nebude, by měl stát doplatit hotovostně ještě 59 miliard plus inflace po dobu splácení. Úhrada majetkového narovnání by pak mohla zatěžovat českou ekonomiku po 30 let.
Rozčílení sice není program, ale emoce jsou velký mediální magnet. To by se dalo říci na téma kulminujícího souboje předsedy ODS Nečase a místopředsedy TOP09 Kalouska. V tomto duelu opravdu přituhuje a nyní je jako hlavní téma kontrast agresivního ministra financí a uhlazeného premiéra. A na tomto duelu se samozřejmě snaží přiživit i třetí koaliční parner, Věci veřejné, jehož vicepremierka Peak údajně patří mezi zostuzené.
Napětí ve veřejných financích dopadá samozřejmě i na rozpočty územních samospráv. V současnosti si mnozí hodně slibují od změny pravidel rozpočtového určení sdílených daní (zkráceně RUD). S politickým soubojem o podobu příslušného zákona o RUD vzniká dojem, jako by to mělo být zásadní pro dosažení spravedlivého užití daní a řešení ekonomických problémů obcí.
Dnešní česká pravice považuje pojem socialismu za mrtvý a hodný jen úsměšků. A rozhodně vzdálený pravým křesťanským hodnotám. Přitom křesťanskému humanismu se příčí nelidské důsledky kapitalismu stejně jako socialistům. Utrpení utlačovaných chudých je pro něj do nebe volající hřích a tuto situaci je třeba podle něj změnit. A i dnes si někteří křesťané myslí, že cestou může být dokonce „pokřtění socialismu“.