Bez ostychu vyjevované krajní názory a neomalenost vysokého úředníka Ladislava Bátory vévodila letní mediální scéně. Jde o pouhou posedlost obrazem poněkud obskurní figury a nebo jde skutečně o varovný vřed na těle naší společnosti ?


Již v únoru t.r. vypukla kauza ohledně možného jmenování Ladislava Bátory prvním náměstkem ministra školství. Ani tehdy nikdo nebránil panu Bátorovi mít svérázné názory. Ale tehdy i dnes šlo o to zda tento člověk má působit ve vysokých místech státní admnistrativy. Z Hradu tehdy zazněla absurdní slova o hilsneriádě. Pan Bátora se tehdy náměstkem nestal, ale díky ministru Dobešovi postoupil na personálního šéfa na MŠMT. A i v této funkci dělal stylem jemu vlastním vše pro to, aby se jeho svérázné názory dostaly na veřejnost.
Nyní nejde zdaleka jen o ostrou výměnu názorů Ladislava Bátory a předsedy koaliční strany TOP09 Karla Schwarzenberga. Nikdo nechce oživovat středověký „crimen majestatis“. Ostatně už takový císař Ferdinand Habsburský, řečený Dobrotivý, byl obecně neuctivě označován „der arme Trottel Nandel“. Jen doufám platí, že mluvit tahle veřejně o svém nadřízeném i dnes není zrovna projevem kultury.
Ke své inklinaci k neonacistické Národní straně přidal pan Bátora nyní promyšlené veřejné projevy bigotní homofobie. Nešlo jen o jeho názory na jinou sexuální orientaci, ale o to, že aktivisticky loboval proti akci „Prague Pride“ jako neomarxistické, dokonce u velvyslanců. A vládní exekutiva si s Bátorou neví rady. Tato kauza tak odhalila něco ze vztahů samotné vládní koalice. Ukázalo se přitom, že nejde o zbloudilou kulku, ale o obecnější rys toho, jak současná moc funguje a jací lidé se dnes dostávají do funkcí.
Nepříjemným důsledkem této kauzy je, že se místo skutečných problémů této země ve vládě skloňuje ubohost jednoho extrémisty, který prostě do tak špičkové funkce ve státní administrativě nepatří. V normálních poměrech by se to vše v rámci hierarchie kompetencí (premiér řídí vládu a ministr svůj resort) rychle vyřešilo. Nestalo se tak a tak toho mazaně využil starý matador, místopředseda TOP09 Kalousek jako klacek na umravnění zlobivých koaličních partnerů i k odhalení váhavosti premiéra Nečase. Trucování ministrů za TOP09 není jen demonstrativní obstrukcí, která má upozornit na špatnou komunikaci. A určitě nejde jen o to, vyhandlovat odchod Bátory za zachování stravenek.
Minimálně pro to nechtěl ministr Dobeš za Věci veřejné před Miroslavem Kalouskem srazit kufry. Taková obranná reakce by šla ještě pochopit. Bohužel současně ministr Dobeš vyvolal dojem, že excesům, které Bátora předvádí a které poškozují obraz ČR i v zahraničí, poskytuje politické krytí. Může se z toho stát signál k proměně části politického spektra směrem, který si nezadá s fašizací společnosti. Takže žádný lynč statečného vlastence, ale mocenská hra s nebezpečnými emocemi.
To, že pánové Petr Hájek a Ladislav Jakl z úřadu prezidenta Klause opět přiskočili a vzali Bátoru otevřeně pod svou ochranu, ukazuje že to celé dostává další rozměr. Přesto, že Bátora jak státní správě tak samotným konzervativcům dělá spíše ostudu, jeho ochránci z něj dělají mučedníka ve věci práva na názor a nástrojem konkurenčního boje na pravici, ve kterém si Hrad chce nepochybně uhrát také své. Mluví se o možnosti nové hradní strany, která by vytěsnila neúspěšnou ODS. Taková strana by po boku TOP09 mohla výrazně proměnit českou pravici.
Opusťme tedy posedlost figurkou pana Bátory – trpět ji je projev neodpovědností vlády. Premiér Nečas podle mne nezvládá svou roli - kauzu Bátora měl řešit důsledněji. Takto zbytečně vytvořil prostor pro svého vládního rivala - pana Kalouska. To je však jeho vizitka, a konec konců i jeho politická kůže, o kterou se také hraje. Ale zamysleme se, kam se v obtížných časech má ubírat politický vývoj. Pokud vláda funguje i bez TOP09, pak to jen naznačuje, že skutečné rozhodování probíhá jinde. A to není dobře pro demokracii. A snižování citlivosti politiky na extremismus by vytvářelo velmi ošidnou kombinaci pro dny příští.