Bič na podivné majetky
Počátkem května t.r. jsem podal v poslanecké sněmovně PČR návrh zákona o zavedení majetkových přiznání. Není to poprvé, jde o institut, který existuje i jinde ve světě a kdysi platil i v našem právním řádu. Přesto, že se k tomuto tématu hlásí i jiné politické kluby, návrh podepsali jen kolegové z poslaneckého klubu KSČM. Bude zajímavé sledovat, zda ti, co se k tomuto institutu programově hlásí, naleznou odvahu ho v nějaké podobě podpořit.
Majetkové přiznání bylo u nás vymáháno už za Masarykovy republiky a to zákonem č. 309/1920 Sb. o dávce z majetku a dávce z přírůstku majetku. Prakticky bylo vymáháno cca do roku 1929 a to i pro právnické osoby (zákon sám platil po úpravách do roku 1946). Majetková přiznání také prosadil v květnu 1992 tehdejší ministr financí a to ustanovením § 42 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Zahrnovalo povinnost přiznání k majetku pro fyzické i právnické osoby s majetkem nad 1 mil. Kč. Zákona však nenabyl účinnosti - po daňové reformě v roce 1993 byla povinnost zrušena zákonem č. 255/1994 Sb..
Od té doby se český parlament k tématu majetková přiznání opakovaně vrací, bohužel dosud neúspěšně. Za vlády Miloše Zemana měl zákon o majetkovém přiznání dokonce podobu vládního návrhu. V listopadu 1999 ho přednesl ministr financí Pavel Merlík a v červnu 2001 obdobný návrh přednesl ministr financí Jiří Rusnok. Oba návrhy ale narazily na limity tehdejší opoziční smlouvy. V období 2002-2006 měla levice sice ve Sněmovně většinu, ČSSD však byla v podpoře majetkového přiznání limitována svými tehdejšími vládními koaličními partnery (Unií svobody a KDU-ČSL).
Povinnost přiznávat majetek v mezinárodním srovnání mají mnohde jen politici a úředníci, všeobecná povinnost deklarovat majetek nad určitou hodnotu ale existuje a to souběžně vedle daňových přiznání Lidé se u nás zavedení majetkového přiznání nebrání – většinově chápou že je to nástroj jak proti daňovým únikům, tak bič na podivné majetky Podle průzkumu CVVM z roku 2004 bylo pro majetková přiznání 59 % občanů.ČR U našich sousedů byli v této legislativní snaze úspěšnější - slovenský zákon o prokazování původu majetku (č. 101/2010 Zb.) byl přijat v březnu 2010.
KSČM přišla s vlastním poslaneckým návrhem na zákon o majetkovém přiznání za posledních 15 let mnohokrát. Sám jsem ho předkládal již v červnu 2008 a v dubnu 2010. Jeho obsah se s ohledem na vývoj práva ale i ekonomiky vyvíjel. Především šlo o vymezení přiznávaného majetku. Původní hranice 1 milionu korun se s vývojem cen stala příliš nízká. Cílem není obtěžovat nemajetné lidi a zvyšovat nepřiměřeně náklady na agendu spojenou s tímto institutem. Jde o zachycení podstatnějších majetků. Současný návrh pracuje s hranicí 20 milionů korun pro fyzické osoby a doplňuje povinnost 50 milionů pro právnické osoby Z výčtu přiznávaného majetku jsou samozřejmě vyňaty i obvyklé vybavení domácností, věci sloužící pro potřeby zdravotně postižených osob, hotovost v rozsahu 200 tisíc korun a další stanovené věci.
Dalším důležitým parametrem návrhu je sankce za nesplnění povinnosti majetkového přiznání. Pokud kontrola zjistí kladný přírůstek přiznaného majetku, který nebyl pořízen ze zdaněných prostředků, dodatečně se vyměří příjmová daň. To má samozřejmě preventivní odstrašující účinek, ale také by znamenalo jistý příjem pro veřejné finance. Původně jsme stanovili sankční daň 30%, v současném návrhu se předpokládá 100% zdanění takového majetku. Je tu také pokuta za nesplnění přihlašovací povinnosti a to podle závažnosti protiprávního jednání až do výše 1 milionu korun.
V tomto volebním období předložili poslanecký návrh na majetkové přiznání kolegové z ČSSD (v září 2010 a opět v září 2011) Bylo to v dobách kdy suverénní koaliční většina . přehlížela jakékoliv opoziční návrhy bez ohledu na jejich obsah. A tak tyto návrhy byly zamítány vládními poslanci i už v prvním čtení i když Věci veřejné o majetkovém přiznání rády mluvily (v červenci 2011 se neúspěšně snažily do dodatku koaliční smlouvy dostat alespoň majetkové přiznání politiků).
V souvislosti s letošní vládní krizí se ovšem téma majetkových přiznání opět oživilo - na jaře o něm mluvila místopředsedkyně vlády Karolina Peak (nyní LiDem) i poslanec Radek John (stále Věci veřejné) jako o součásti protikorupčního balíčku v inspiraci italským modelem. Jistě je možné se bavit napříč politickým spektrem o technických detailech, ale obecně platí, že ten, kdo chce, hledá způsob a ten, kdo nechce, hledá důvod. Dočkáme se tedy konečně ještě v tomto volebním období zákona o majetkových přiznáních ?
Publikováno na www.parlamentnilisty.cz
null
Majetkové přiznání bylo u nás vymáháno už za Masarykovy republiky a to zákonem č. 309/1920 Sb. o dávce z majetku a dávce z přírůstku majetku. Prakticky bylo vymáháno cca do roku 1929 a to i pro právnické osoby (zákon sám platil po úpravách do roku 1946). Majetková přiznání také prosadil v květnu 1992 tehdejší ministr financí a to ustanovením § 42 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Zahrnovalo povinnost přiznání k majetku pro fyzické i právnické osoby s majetkem nad 1 mil. Kč. Zákona však nenabyl účinnosti - po daňové reformě v roce 1993 byla povinnost zrušena zákonem č. 255/1994 Sb..
Od té doby se český parlament k tématu majetková přiznání opakovaně vrací, bohužel dosud neúspěšně. Za vlády Miloše Zemana měl zákon o majetkovém přiznání dokonce podobu vládního návrhu. V listopadu 1999 ho přednesl ministr financí Pavel Merlík a v červnu 2001 obdobný návrh přednesl ministr financí Jiří Rusnok. Oba návrhy ale narazily na limity tehdejší opoziční smlouvy. V období 2002-2006 měla levice sice ve Sněmovně většinu, ČSSD však byla v podpoře majetkového přiznání limitována svými tehdejšími vládními koaličními partnery (Unií svobody a KDU-ČSL).
Povinnost přiznávat majetek v mezinárodním srovnání mají mnohde jen politici a úředníci, všeobecná povinnost deklarovat majetek nad určitou hodnotu ale existuje a to souběžně vedle daňových přiznání Lidé se u nás zavedení majetkového přiznání nebrání – většinově chápou že je to nástroj jak proti daňovým únikům, tak bič na podivné majetky Podle průzkumu CVVM z roku 2004 bylo pro majetková přiznání 59 % občanů.ČR U našich sousedů byli v této legislativní snaze úspěšnější - slovenský zákon o prokazování původu majetku (č. 101/2010 Zb.) byl přijat v březnu 2010.
KSČM přišla s vlastním poslaneckým návrhem na zákon o majetkovém přiznání za posledních 15 let mnohokrát. Sám jsem ho předkládal již v červnu 2008 a v dubnu 2010. Jeho obsah se s ohledem na vývoj práva ale i ekonomiky vyvíjel. Především šlo o vymezení přiznávaného majetku. Původní hranice 1 milionu korun se s vývojem cen stala příliš nízká. Cílem není obtěžovat nemajetné lidi a zvyšovat nepřiměřeně náklady na agendu spojenou s tímto institutem. Jde o zachycení podstatnějších majetků. Současný návrh pracuje s hranicí 20 milionů korun pro fyzické osoby a doplňuje povinnost 50 milionů pro právnické osoby Z výčtu přiznávaného majetku jsou samozřejmě vyňaty i obvyklé vybavení domácností, věci sloužící pro potřeby zdravotně postižených osob, hotovost v rozsahu 200 tisíc korun a další stanovené věci.
Dalším důležitým parametrem návrhu je sankce za nesplnění povinnosti majetkového přiznání. Pokud kontrola zjistí kladný přírůstek přiznaného majetku, který nebyl pořízen ze zdaněných prostředků, dodatečně se vyměří příjmová daň. To má samozřejmě preventivní odstrašující účinek, ale také by znamenalo jistý příjem pro veřejné finance. Původně jsme stanovili sankční daň 30%, v současném návrhu se předpokládá 100% zdanění takového majetku. Je tu také pokuta za nesplnění přihlašovací povinnosti a to podle závažnosti protiprávního jednání až do výše 1 milionu korun.
V tomto volebním období předložili poslanecký návrh na majetkové přiznání kolegové z ČSSD (v září 2010 a opět v září 2011) Bylo to v dobách kdy suverénní koaliční většina . přehlížela jakékoliv opoziční návrhy bez ohledu na jejich obsah. A tak tyto návrhy byly zamítány vládními poslanci i už v prvním čtení i když Věci veřejné o majetkovém přiznání rády mluvily (v červenci 2011 se neúspěšně snažily do dodatku koaliční smlouvy dostat alespoň majetkové přiznání politiků).
V souvislosti s letošní vládní krizí se ovšem téma majetkových přiznání opět oživilo - na jaře o něm mluvila místopředsedkyně vlády Karolina Peak (nyní LiDem) i poslanec Radek John (stále Věci veřejné) jako o součásti protikorupčního balíčku v inspiraci italským modelem. Jistě je možné se bavit napříč politickým spektrem o technických detailech, ale obecně platí, že ten, kdo chce, hledá způsob a ten, kdo nechce, hledá důvod. Dočkáme se tedy konečně ještě v tomto volebním období zákona o majetkových přiznáních ?
Publikováno na www.parlamentnilisty.cz