Nikdo neupře prof. Václavu Klausovi inteligenci a politickou zkušenost. Možná někdo očekával, že s končícím mandátem odhodí okovy politické utility a jeho poslední výroční projev bude mít podobu uzrálého a moudrého politického kšaftu (tedy dědictví) těm co přijdou. Bohužel podle mne ukázal, že zenit své kariéry má už za sebou a zklamal.



Začněme však pozitivy, které se v jeho projevu najít také dají. Je třeba uznat, že ve svém projevu prezident alespoň připustil zjevný fakt, že v druhém volebním období výkonu jeho funkce došlo ke zhoršení celkové ekonomické situace i situace ve společnosti a že vláda je nestabilní. Co z toho však vyvozuje ? Nejde mi o to aby se přiklonil k názorům politické levice, ale aby doložil že je si vědom toho, že tyto póly diskuse existují a že zralý státník je schopen moderovat duel pravice a levice se znalostí věci. A právě tady nejvíc zklamal.
Obrací nás k tradičním hodnotám, včetně větší úcty k práci. Copak ale neví, že statisíce lidí nemají práci a to nikoliv vlastním přičiněním ? Za těchto okolností je jeho odkaz na tradiční hodnoty jen prázdnou frází. Zjevně je v zajetí své vlastí konzervativní zaslepenosti, když nevidí potřebu regulace zdivočelého, zejména finančního kapitálu. A stejně tak potřebu sociálního státu má jen za plýtvavou tendenci a sociální práva za plevel v právním řádu. Silně sebestředné stanovisko, které dokládá ztrátu státnického nadhledu. Václav Klaus varuje před mesiáši, ale nestává se tímto projevem, plným jeho ryze konzervativní konfese, sám falešným a anachronickým zvěstovatelem, který příkopy ve společnosti spíše prohlubuje ?
Jaké nabízí řešení ? Volá po soudržnosti, ale jen kolem idejí, kterým věří on sám. Jeho ohražení vůči kritice připomíná časy, kdy v úvodnících Rudého práva se psávalo, že republiku si rozvracet nedáme. Výzvy k semknutí kolem našich elit přeci nemohou být řešením. Ty elity se dávno staly nedůvěryhodné, protože sklouzly do role údržbářů mafijního kapitalismu na český způsob. Václav Klaus vyzývá k solidaritě, má snad ale na mysli solidaritu s bohatými, kteří bohatnou i v časech krize, kdy zbytek společnosti si musí „po kalouskovsku“ utahovat opasky ? A vyhlášená amnestie je jen hořko sladkou vzpomínkou na rozdělení společného státu Čechů a Slováků.
Při analýze současných problémů lpí Václav Klaus na povrchu. Kořeny problémů hledá hlavně ve špatné atmosféře ve společnosti a viní údajně povrchní opozici a různé údajně vulgární občanské iniciativy, že ji záměrně vyvolává. Funkční selhávání systému nepřipouští ani jako hypotézu. Že by se na konci svého mandátu shlédnul v Havlově blbé náladě jako odpovědi na všechny problémy ?
Zapomíná, že to je právě vládní koalice, která ty „hluboké příkopy“ kope. A že on tuto koalici v podstatě několikrát podržel. Ano, právě u nás platí, že „ryba smrdí od hlavy“ . A k té hlavě patří nejen Petr Nečas, Miroslav Kalousek a Karolina Peak, ale tímto projevem i končící prezident Václav Klaus. I to je poučení pro volbu toho nového.