Kontroverze okolo minimální mzdy
Kolem navyšování minimální mzdy probíhají rozporné diskuse. A to přesto, že nastavením tohoto parametru pracovního trhu patříme v EU na chvost. Ale zákonné minimum odměny za práci nemůže být chudinská dávka.
Obrázek IMAGO via tagesspiegel.de
Vláda nedávno rozhodla, že od 1.1. 2016 se v ČR zvýší minimální mzda a to o dalších 700 korun. Vláda Jiřího Rusnoka přidala loni 500, - Kč a letos byla zvýšena z 8500,- Kč na 9200, Kč. Jednání na tripartitě na toto téma ale nyní neskončilo dohodou. Zaměstnavatelé se růstu minimální mzdy bránili, maximálně byli ochotni jít na navýšení jen o 500 korun, odboráři naopak navrhovali nárůst minimálně o 1000 korun.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se tomuto požadavku také bránil, s odkazem na tlak z ČSSD valorizovat životní minimum, důchody či platby za státní pojištěnce. Bezprostředně toto rozhodnutí stát státní kasu příliš peněz nebude a tak nakonec kývl na kompromis. Rozhodnutí exekutivy o zvýšení minimální mzdy na 9900,- Kč měsíčně je tedy určitým politickým kompromisem. Ale i po tomto zvýšení bude ČR v EU patřit mezi země s velmi nízkou minimální mzdou. Je v EU šestá nejnižší a dokonce i země s nižší ekonomickou úrovní než ČR mají vyšší minimální mzdu.
Zákon nechává zvyšování minimální mzdy zatím na uvážení exekutivy. Před 20 lety činila minimální mzda 2500,-Kč a byla průběžně zvyšována. V letech 1999 a 2000 dokonce dvakrát za rok. V letech 2007-2013 byla ovšem zmražena na osmi tisících a podíl minimální mzdy na průměrné mzdě během té doby klesl na 32% Což je sociální problém, ale omezena je za takových podmínek i motivace k řádné práci.
Neoliberální teoretici napadají samotnou minimální mzdu jako znepružnění pracovního trhu. Zaměstnavatelé a politická pravice nemají rádi praxi minimální mzdy a tak opakovaná valorizace tohoto zákonného parametru pracovního trhu je vždy předmětem tahanic. Mzdový dumping totiž má zvýšit konkurenceschopnost na globálním trhu. Tedy sleduje konkurenceschopnost v oblasti nákladové. Soutěž v kvalitě nabídky je samozřejmě obtížnější.
Někteří by proto minimální mzdu nejraději rovnou zrušili, ale 22 členských států EU ji má uzákoněnu rovněž, včetně Německa či Velké Britanie, minimální mzda existuje i v USA či Japonsku. S tak rozšířenou praxí se těžko polemizuje Ve Skandinávii jsou minimální mzdy produktem poměrně účinného kolektivního vyjednávání. Spor o míru valorizace dnes přerůstá ve spor o tzv. valorizační schéma, tedy o to jak se vyhnout poltickým nahodilostem při rozhodování o indexaci minimální mzdy. Možná že letošní rozhodování vlády bylo v této podobě poslední
Ekonom Vladimír Dlouhý (toho času předseda Hospodářské komory ČR) nyní velmi vehementně kritizuje tento vládní krok. Tvrdí, že nakonec u nás poškodí zaměstnanost, protože bude bránit firmám vytvářet potřebná nízko příjmová pracovní místa. Rozsah zvýšení označuje za skokový a mluví o nečekaném nákladovém šoku pro firmy. Velké firmy prý zvolí dlouhodobě strategii nahrazování práce technikou a malé firmy mají zase mít kvůli nákladům práce problém s rentabilitou a rozvojem. Problém je také obcházení minimální mzdy prací na černo.
Fakt je, že neexistuje empirický důkaz pro tvrzení že tam kde jsou minimální mzdy, nefunguje řádně pracovní trh a zhoršuje se ekonomický výkon a zaměstnanost. V ČR pobírá minimální mzdu cca 2-3% zaměstnanců, což v soukromém sektoru může znamenat při přidání oněch sedmi stovek nárůst nákladů o cca 2 miliardy. Tedy těžko hovořit o šoku, ve veřejném sektoru je to objem ještě menší (rozpočtový nárok u veřejných služeb mlže jít maximálně do stamilionů).
Je dobře, že vláda současně rozhodla snížit diskriminaci invalidů, jejichž minimální mzda je stále ,menší než u ostatních zaměstnanců. Další navýšení minimální mzdy by ale mělo přijít v dalším roce. Slováci mají už dnes minimální mzdu v přepočtu na koruny deset a půl tisíce. Cílem je dosáhnout urychleně dvou pětinového podílu na průměrné mzdě. Větší minimální mzdu má dnes i Maďarsko, Polsko a o chudých zemích jako je Malta či po uši zadlužené Řecko ani nemluvě. V paritě kupní síly (přepočet rozdílů v cenové hladině) si za minimální mzdu koupíte v Lucembursku třikrát více než v ČR.
Ano, mzdový dumping snižuje náklady firem v ČR. S ohledem na držbu těchto firem na váhu zahraničních investic zisk nakonec shrábne cizí kapitál. Jistě lze zvážit systém automatické indexace ve vztahu k vývoji ekonomiky, produktivity a vývoji příjmů (navrhuje se nikoliv průměrná ale mediánová mzda). Ale nastavený tak, aby odpovídal potřebnému základnímu standardu života zaměstnance. Tomu by odpovídalo zakalkulovat do valorizačního schématu životní náklady domácností. Dodávám, že efektivní kontrola práce na černo je v systému minimální mzdy také důležitý předpoklad a nikoliv byrokratická buzerace.
Publikováno na www.denikreferendum.cz
null
Obrázek IMAGO via tagesspiegel.de
Vláda nedávno rozhodla, že od 1.1. 2016 se v ČR zvýší minimální mzda a to o dalších 700 korun. Vláda Jiřího Rusnoka přidala loni 500, - Kč a letos byla zvýšena z 8500,- Kč na 9200, Kč. Jednání na tripartitě na toto téma ale nyní neskončilo dohodou. Zaměstnavatelé se růstu minimální mzdy bránili, maximálně byli ochotni jít na navýšení jen o 500 korun, odboráři naopak navrhovali nárůst minimálně o 1000 korun.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se tomuto požadavku také bránil, s odkazem na tlak z ČSSD valorizovat životní minimum, důchody či platby za státní pojištěnce. Bezprostředně toto rozhodnutí stát státní kasu příliš peněz nebude a tak nakonec kývl na kompromis. Rozhodnutí exekutivy o zvýšení minimální mzdy na 9900,- Kč měsíčně je tedy určitým politickým kompromisem. Ale i po tomto zvýšení bude ČR v EU patřit mezi země s velmi nízkou minimální mzdou. Je v EU šestá nejnižší a dokonce i země s nižší ekonomickou úrovní než ČR mají vyšší minimální mzdu.
Zákon nechává zvyšování minimální mzdy zatím na uvážení exekutivy. Před 20 lety činila minimální mzda 2500,-Kč a byla průběžně zvyšována. V letech 1999 a 2000 dokonce dvakrát za rok. V letech 2007-2013 byla ovšem zmražena na osmi tisících a podíl minimální mzdy na průměrné mzdě během té doby klesl na 32% Což je sociální problém, ale omezena je za takových podmínek i motivace k řádné práci.
Neoliberální teoretici napadají samotnou minimální mzdu jako znepružnění pracovního trhu. Zaměstnavatelé a politická pravice nemají rádi praxi minimální mzdy a tak opakovaná valorizace tohoto zákonného parametru pracovního trhu je vždy předmětem tahanic. Mzdový dumping totiž má zvýšit konkurenceschopnost na globálním trhu. Tedy sleduje konkurenceschopnost v oblasti nákladové. Soutěž v kvalitě nabídky je samozřejmě obtížnější.
Někteří by proto minimální mzdu nejraději rovnou zrušili, ale 22 členských států EU ji má uzákoněnu rovněž, včetně Německa či Velké Britanie, minimální mzda existuje i v USA či Japonsku. S tak rozšířenou praxí se těžko polemizuje Ve Skandinávii jsou minimální mzdy produktem poměrně účinného kolektivního vyjednávání. Spor o míru valorizace dnes přerůstá ve spor o tzv. valorizační schéma, tedy o to jak se vyhnout poltickým nahodilostem při rozhodování o indexaci minimální mzdy. Možná že letošní rozhodování vlády bylo v této podobě poslední
Ekonom Vladimír Dlouhý (toho času předseda Hospodářské komory ČR) nyní velmi vehementně kritizuje tento vládní krok. Tvrdí, že nakonec u nás poškodí zaměstnanost, protože bude bránit firmám vytvářet potřebná nízko příjmová pracovní místa. Rozsah zvýšení označuje za skokový a mluví o nečekaném nákladovém šoku pro firmy. Velké firmy prý zvolí dlouhodobě strategii nahrazování práce technikou a malé firmy mají zase mít kvůli nákladům práce problém s rentabilitou a rozvojem. Problém je také obcházení minimální mzdy prací na černo.
Fakt je, že neexistuje empirický důkaz pro tvrzení že tam kde jsou minimální mzdy, nefunguje řádně pracovní trh a zhoršuje se ekonomický výkon a zaměstnanost. V ČR pobírá minimální mzdu cca 2-3% zaměstnanců, což v soukromém sektoru může znamenat při přidání oněch sedmi stovek nárůst nákladů o cca 2 miliardy. Tedy těžko hovořit o šoku, ve veřejném sektoru je to objem ještě menší (rozpočtový nárok u veřejných služeb mlže jít maximálně do stamilionů).
Je dobře, že vláda současně rozhodla snížit diskriminaci invalidů, jejichž minimální mzda je stále ,menší než u ostatních zaměstnanců. Další navýšení minimální mzdy by ale mělo přijít v dalším roce. Slováci mají už dnes minimální mzdu v přepočtu na koruny deset a půl tisíce. Cílem je dosáhnout urychleně dvou pětinového podílu na průměrné mzdě. Větší minimální mzdu má dnes i Maďarsko, Polsko a o chudých zemích jako je Malta či po uši zadlužené Řecko ani nemluvě. V paritě kupní síly (přepočet rozdílů v cenové hladině) si za minimální mzdu koupíte v Lucembursku třikrát více než v ČR.
Ano, mzdový dumping snižuje náklady firem v ČR. S ohledem na držbu těchto firem na váhu zahraničních investic zisk nakonec shrábne cizí kapitál. Jistě lze zvážit systém automatické indexace ve vztahu k vývoji ekonomiky, produktivity a vývoji příjmů (navrhuje se nikoliv průměrná ale mediánová mzda). Ale nastavený tak, aby odpovídal potřebnému základnímu standardu života zaměstnance. Tomu by odpovídalo zakalkulovat do valorizačního schématu životní náklady domácností. Dodávám, že efektivní kontrola práce na černo je v systému minimální mzdy také důležitý předpoklad a nikoliv byrokratická buzerace.
Publikováno na www.denikreferendum.cz