Český růst ? Předčasná pýcha
Česká ekonomika podle odhadů k 1. pololetí 2015 vykazuje nadprůměrné oživení, důvod k bezbřehému uspokojení to však není. Není to nic udržitelného.
Vláda ČR se v poslední době klepe po ramenou. Ekonomika ČR podle posledních odhadů statistiků vykazuje nejvyšší růst od roku 2007. Meziroční růst na konci prvního pololetí 2015 byl spočítán na 4,4% HDP, což by bylo nejvíce v Evropě. Jak je to možné, když naše ekonomika je závislá na té zahraniční a výsledky stěžejních ekonomiky jako Německo či Francie nijak oslnivé nejsou ?
Kvartální údaje ČSÚ jsou samozřejmě odhady, které budou spočítány až na konci roku a notifikovány ještě Eurostatem. Ale oživení naše ekonomika skutečně vykazuje. O nějakém dohánění vyspělejších zemí v důsledku úspěšné hospodářské politiky přesto těžko mluvit. Především platí, že po předchozím období, kdy krizový pád ke dnu byl předchozími vládními reprezentacemi uměle prohlouben, je snazší dosahovat relativně vyšších přírůstku
A pak neuškodí se detailněji podívat na reálné činitele růstu. ČNB pochopitelně uvádí jako důležitý faktor dynamiky svou měnovou intervenci. Do statistiky HDP ovšem nevstupuje pouze měkkou korunou podporovaný export (zejm. vývoz aut), ale pouze celkové saldo zahraničního obchodu. A dovoz dražších subdodávek efekt měnové intervence zase snižuje. Slibované desítky tisíc pracovních míst díky měnové intervenci jsou rozporovány i českou odborovou centrálou.
Na celkové saldo zahraničního obchodu má vliv i bilance služeb. Příznivá je také momentální nižší cena paliv na světovém trhu (cena za barel aktuálně pohybuje kolem 52 USD), ovšem platí že v ČR se to do koncových cen promítá z okolních zemí relativně méně. A že tento aktuální propad cen je důsledkem pouze přechodné obchodní politiky producentských zemí OPEC a i přes opad čínské konjunktury na straně poptávky budou tyto ceny opět růst.
Co je nejdůležitější, je vzestup investování v ČR (asi o 5,9%). Tady je ovšem třeba připomenout že značný vliv má dohánění čerpání evropských zdrojů ještě za období 2007 -2013. A už sám fakt dohánění za každou cenu naznačuje, že někdy jde stranou efektivnost alokací těchto zdrojů V příštím roce ale intenzita přílivu peněz ze strukturálních fondů EU můře poklesnout. S aktuálně větším rozsahem investování souvisí nárůst stavebnictví o 3,1%. Rostou ale i zásoby materiálu a nedokončené výroby.
Druhým důležitým faktorem jsou výdaje domácností (vzrostly o 3%) - ovšem mzdy a platy navzdory ekonomickému oživení tolik nevzrostly (o důchodech ani nemluvě), v podstatě jde o realizaci odložené spotřeby po předchozím půstu. Nejsme tedy svědky nastartování kvalitativně nové růstové strategie Nejde o nic trvale udržitelného a radost že ekonomická úroveň ČR letos statisticky předběhne nejen zadlužené Řecko ale i Maltu či Kypr . je poněkud předčasná a hlavně nezasloužená.
Stejně je na tom i rozpočtová politika. Ekonomické oživení přináší i zlepšení inkasa daní z příjmu či odvodů pojistného na sociální zabezpečení příjmy z DPH, což je daň důležitá i pro rozpočty obcí a krajů, potvrzují že zdaleka není vše ideální a že ani heslo kvality správy daní nepřináší mimořádné efekty které by rozšílili manévrovací prostor . pro rozvoj sociálního státu či potřebné strukturální změny. A signály že i globální ekonomika nebude růst jak se očekávalo nepodporují nepodložený erární optimismus.
Publikováno na www.denikreferendum.cz
null
Vláda ČR se v poslední době klepe po ramenou. Ekonomika ČR podle posledních odhadů statistiků vykazuje nejvyšší růst od roku 2007. Meziroční růst na konci prvního pololetí 2015 byl spočítán na 4,4% HDP, což by bylo nejvíce v Evropě. Jak je to možné, když naše ekonomika je závislá na té zahraniční a výsledky stěžejních ekonomiky jako Německo či Francie nijak oslnivé nejsou ?
Kvartální údaje ČSÚ jsou samozřejmě odhady, které budou spočítány až na konci roku a notifikovány ještě Eurostatem. Ale oživení naše ekonomika skutečně vykazuje. O nějakém dohánění vyspělejších zemí v důsledku úspěšné hospodářské politiky přesto těžko mluvit. Především platí, že po předchozím období, kdy krizový pád ke dnu byl předchozími vládními reprezentacemi uměle prohlouben, je snazší dosahovat relativně vyšších přírůstku
A pak neuškodí se detailněji podívat na reálné činitele růstu. ČNB pochopitelně uvádí jako důležitý faktor dynamiky svou měnovou intervenci. Do statistiky HDP ovšem nevstupuje pouze měkkou korunou podporovaný export (zejm. vývoz aut), ale pouze celkové saldo zahraničního obchodu. A dovoz dražších subdodávek efekt měnové intervence zase snižuje. Slibované desítky tisíc pracovních míst díky měnové intervenci jsou rozporovány i českou odborovou centrálou.
Na celkové saldo zahraničního obchodu má vliv i bilance služeb. Příznivá je také momentální nižší cena paliv na světovém trhu (cena za barel aktuálně pohybuje kolem 52 USD), ovšem platí že v ČR se to do koncových cen promítá z okolních zemí relativně méně. A že tento aktuální propad cen je důsledkem pouze přechodné obchodní politiky producentských zemí OPEC a i přes opad čínské konjunktury na straně poptávky budou tyto ceny opět růst.
Co je nejdůležitější, je vzestup investování v ČR (asi o 5,9%). Tady je ovšem třeba připomenout že značný vliv má dohánění čerpání evropských zdrojů ještě za období 2007 -2013. A už sám fakt dohánění za každou cenu naznačuje, že někdy jde stranou efektivnost alokací těchto zdrojů V příštím roce ale intenzita přílivu peněz ze strukturálních fondů EU můře poklesnout. S aktuálně větším rozsahem investování souvisí nárůst stavebnictví o 3,1%. Rostou ale i zásoby materiálu a nedokončené výroby.
Druhým důležitým faktorem jsou výdaje domácností (vzrostly o 3%) - ovšem mzdy a platy navzdory ekonomickému oživení tolik nevzrostly (o důchodech ani nemluvě), v podstatě jde o realizaci odložené spotřeby po předchozím půstu. Nejsme tedy svědky nastartování kvalitativně nové růstové strategie Nejde o nic trvale udržitelného a radost že ekonomická úroveň ČR letos statisticky předběhne nejen zadlužené Řecko ale i Maltu či Kypr . je poněkud předčasná a hlavně nezasloužená.
Stejně je na tom i rozpočtová politika. Ekonomické oživení přináší i zlepšení inkasa daní z příjmu či odvodů pojistného na sociální zabezpečení příjmy z DPH, což je daň důležitá i pro rozpočty obcí a krajů, potvrzují že zdaleka není vše ideální a že ani heslo kvality správy daní nepřináší mimořádné efekty které by rozšílili manévrovací prostor . pro rozvoj sociálního státu či potřebné strukturální změny. A signály že i globální ekonomika nebude růst jak se očekávalo nepodporují nepodložený erární optimismus.
Publikováno na www.denikreferendum.cz