Je vláda důvěryhodná?
Vláda dostala důvěru. Se 118 poslaneckými hlasy v zádech je to formálně nejstabilnější vláda od vzniku samostatné české republiky. Pevná vláda je určitě prvním předpokladem klidnějších dob pro práci i podnikání. Potud česká demokracie splnila svůj domácí úkol. Volič vyřkl svou vůli a na jejím základě se ustavila výkonná moc.
Týž volič ale vzniklou vládu zrovna velkou přízní nezahrnuje. Jen 35 % dotázaných je spokojeno s koalicí a obsazením vlády. Možná je dobře i to. Sotva vás zklame, od koho moc nečekáte. Vlažný a neemotivní přístup nám třeba umožní vnímat moc trochu střízlivěji bez čertovských rohů a andělských křídel.
Vedle numerické stability je jistě možno vidět i nějaké vady na kráse. Premiér má zatím slabou pozici uvnitř vlastní strany. Ta pozice by ale měla přirozeně posilovat. ODS evidentně oslabí v komunálních a senátních volbách, takže se těžiště moci přirozeně posune blíže k předsedovi strany a vlády. Ten bude sedět na penězích a prebendách, ostatní pramínky oslabí a vyschnou. Pokud ale Nečas nepozdvihne preference, bude čelit vnitřnímu tlaku v druhé polovině období.
To TOP 09 je pevně v rukou bývalých lidoveckých bossů v čele s kmotrem Kalouskem. S pospávajícím blanickým rytířem na fangli udělali terno a to neřekli poslední slovo. Nadcházející volby by mohly přinést triumf a vytlačení ODS z dominantní pozice na české pravici. Stranu tak nyní ohrožují jen mlaskání nebo vážná choroba jejího čtyřiasedmdesátiletého maskota.
Veřejné věci jsou naštěstí odsouzeny k dostředivému fungování. S programem slíbíme všechno všem jsou tu nalevo od komunistů, tu populističtější než Bobo, a onde zvedají pravicovou pěst odpovědnosti. Necháme se překvapit, nakolik tohle vítězství marketingu nad rozumem vydrží s dechem. Potenciál dosud není vyčerpán, což je pro vládní stabilitu příslibem.
Už vládní program ukázal, že volební sliby se zas tak moc vážně brát nebudou. Mantra nezvyšování daní padla, a svatý cíl vyrovnaného rozpočtu je nadále alibisticky slibován daleko za horizontem této vlády. Slavná rozpočtová rada bude sepisovat jen jeden byrokratický elaborát navíc, reálnou pravomoc nedostane... Zmírňují se trochu i silná hesla v sociální oblasti. Vláda bude zdánlivě manévrovat na nevelkém prostoru. Nebezpečí nevratného poškození systémů zdravotního a penzijního pojištění ale nelze podcenit. Tam jsou ty největší lobbyistické tlaky.. A peníze.
Role opozice nebude veliká. Sliby o zapojení opoziční strany do dialogu v realitě rychle zmizely. Napřed se vznosně hovořilo o tom, jak bude mít ČSSD předsedu parlamentu. Pak se přišlo na to, že Sobotka je na to moc mladý, Hašek moc plešatý, Zaorálek ukecaný a neslušný k vládnímu sponzorovi Bakalovi. Škromach jim připadal moc hubený, Nakonec se ukázalo, že nejlepším sociálním demokratem v čele sněmovny bude Němcová z ODS.
Přestože jsem si tu vládu představoval jinak, nemohu než jí popřát úspěch. Není to určitě moje vláda, ale je to vláda mé země. Moc Vám, pane Nečasi, nevěřím, ale výsledky, ty vám ze srdce přeji. Tak zlomte vaz.
Týž volič ale vzniklou vládu zrovna velkou přízní nezahrnuje. Jen 35 % dotázaných je spokojeno s koalicí a obsazením vlády. Možná je dobře i to. Sotva vás zklame, od koho moc nečekáte. Vlažný a neemotivní přístup nám třeba umožní vnímat moc trochu střízlivěji bez čertovských rohů a andělských křídel.
Vedle numerické stability je jistě možno vidět i nějaké vady na kráse. Premiér má zatím slabou pozici uvnitř vlastní strany. Ta pozice by ale měla přirozeně posilovat. ODS evidentně oslabí v komunálních a senátních volbách, takže se těžiště moci přirozeně posune blíže k předsedovi strany a vlády. Ten bude sedět na penězích a prebendách, ostatní pramínky oslabí a vyschnou. Pokud ale Nečas nepozdvihne preference, bude čelit vnitřnímu tlaku v druhé polovině období.
To TOP 09 je pevně v rukou bývalých lidoveckých bossů v čele s kmotrem Kalouskem. S pospávajícím blanickým rytířem na fangli udělali terno a to neřekli poslední slovo. Nadcházející volby by mohly přinést triumf a vytlačení ODS z dominantní pozice na české pravici. Stranu tak nyní ohrožují jen mlaskání nebo vážná choroba jejího čtyřiasedmdesátiletého maskota.
Veřejné věci jsou naštěstí odsouzeny k dostředivému fungování. S programem slíbíme všechno všem jsou tu nalevo od komunistů, tu populističtější než Bobo, a onde zvedají pravicovou pěst odpovědnosti. Necháme se překvapit, nakolik tohle vítězství marketingu nad rozumem vydrží s dechem. Potenciál dosud není vyčerpán, což je pro vládní stabilitu příslibem.
Už vládní program ukázal, že volební sliby se zas tak moc vážně brát nebudou. Mantra nezvyšování daní padla, a svatý cíl vyrovnaného rozpočtu je nadále alibisticky slibován daleko za horizontem této vlády. Slavná rozpočtová rada bude sepisovat jen jeden byrokratický elaborát navíc, reálnou pravomoc nedostane... Zmírňují se trochu i silná hesla v sociální oblasti. Vláda bude zdánlivě manévrovat na nevelkém prostoru. Nebezpečí nevratného poškození systémů zdravotního a penzijního pojištění ale nelze podcenit. Tam jsou ty největší lobbyistické tlaky.. A peníze.
Role opozice nebude veliká. Sliby o zapojení opoziční strany do dialogu v realitě rychle zmizely. Napřed se vznosně hovořilo o tom, jak bude mít ČSSD předsedu parlamentu. Pak se přišlo na to, že Sobotka je na to moc mladý, Hašek moc plešatý, Zaorálek ukecaný a neslušný k vládnímu sponzorovi Bakalovi. Škromach jim připadal moc hubený, Nakonec se ukázalo, že nejlepším sociálním demokratem v čele sněmovny bude Němcová z ODS.
Přestože jsem si tu vládu představoval jinak, nemohu než jí popřát úspěch. Není to určitě moje vláda, ale je to vláda mé země. Moc Vám, pane Nečasi, nevěřím, ale výsledky, ty vám ze srdce přeji. Tak zlomte vaz.