Tryzna za Pavla Párala
Je zábavné, že ti, kdo tak rádi dávají lekce demokracie, v praxi nejraději uplatňují cenzuru. Zkuste odpovědět na text uveřejněný v Mladé frontě (dnes), třeba jen na věcné nesmysly, kterými s železnou pravidelností zásobují své čtenáře pánové Páral a Steigerwald. Nevadí mi, že názorově stojí jinde, ale šokuje mne, jak neznalost věci systematicky nahrazují nenávistí. To stačí: Skoro 80 % čtenářů MFD nemá podle známých dat víc než maturitu, ani čas ověřovat fakta. „Pravda“ je to, co je v novinách… Tak přece MF vymývala mozečky už v padesátých letech. Někteří moji přátelé říkají MFD Völkischer Beobachter. Tak daleko bych nešel. Nechtěl bych urazit německé vlastníky listu. Nicméně skutečnost, že šéfkomentátorský hospodářský guru pravice Páral z ekonomie ani neví, co je bilance, je otřesná. Níže uvedený text je jen jedním z řady těch, které prostě zůstaly bez redakční odpovědi, ačkoli důsledně reagoval na to, co noviny chybně tvrdily. Text také užil přesně dikce redakčního autora. Podle obecně uznávaných etických norem se novináři nesmí odchýlit od skutečnosti ani v komentáři. K čemu se etický kodex v redakci MFD používá, mi však zabraňuje napsat etický kodex blogera Aktuálně.cz.
Pozn. autora: V původním textu došlo k chybě v tvrzení, že skoro 80 % čtenářů MFD nemá ani maturitu, správné znění mělo být víc než maturitu. Podle aktuálních dat společnosti MAFRA čte nyní MFD asi 22 % vysokoškoláků, což je zhruba poloviční podíl vůči Hospodářským novinám. Za chybu se čtenářům i společnosti MAFRA omlouvám. JH
Co docenti netušili: Tryzna za Pavla Párala
Bývalo nechutným zvykem, že Rudé právo občas uveřejnilo kritiku pomýleného soudruha a hned vedle komentář redakčního bijce, jaký je pisatel trouba. MFD to nemusím vyčítat, protože se pan Páral odfláknutou odpovědí na můj kverulující text shodil tak, že bych to nepřál nejhoršímu nepříteli (Co někteří docenti netuší, MFD 8. 6.). Předně užívá neomluvitelně údaje z druhé ruky, bez pramenů a neověřuje. Důkazem je citace komického omylu, který se vloudil do úředního textu v roce 2003: „Z hlediska průměru za Eurozónu je váha českých sociálních výdajů poněkud nižší. Vezmeme-li však v úvahu stupeň ekonomického rozvoje a budeme srovnávat s méně vyspělými zeměmi EU (Řecko, Portugalsko či Španělsko), jsou naše sociální výdaje v relativním vyjádření spíše vyšší.“ Kdyby pan Páral uměl otevřít elementární statistiku, zjistil by, že Řecko má naopak ty výdaje relativně o čtvrtinu vyšší, Portugalsko o pětinu vyšší a Španělsko stejné. Té úřední chybě jsme se zasmáli už před lety, proto nadchne, že „expert“ to kokrhá dodnes.
Také srovnání s evropskými průměry daňových kvót je prý podle pana Párala zavádějící. Máme se srovnávat jen se Singapurem (páni, veřejný dluh 100 % HDP proti našim 30 %) a Hongkongem. Nebo s evropskými mrňousky, co rychle rostou. Nějak Páralovi ušlo, že taky rychle rosteme. Z hlediska statistiky je Páralův počin vykašlat se na vážené průměry a mediány regionů objevný. Taky jsem hned volal do Stockholmu, aby mu za to dali tu Nobelovu cenu. Ošívali se, že letos už jsou rozhodnuti, ale příští rok prý je to velmi nadějné. Preference srovnávání s trpaslíky nadchla.
Invence pana Párala nekončí. Tvrdí, že důchody se nemusí zvyšovat, když se nehýbe inflace. Škoda, že neví, že vláda sleduje taky náhradový poměr, tedy poměr k mzdám. Tam i srdnatá pravice ústy pana Topolánka socanskou vládu tuze kritizovala, že důchody zvyšuje málo. Že se poměr zhoršil. Pan Páral taky povídá, že důchodový účet byl loni v minusu. Ale podle statistiky ČSSZ se na důchody víc vybralo než vyplatilo. Podle obou metodik. Trochu si to popletl s jinou konstrukcí. K zápornému výsledku by v jednom případě snad došel po započtení nákladů správy. Ty se loni hradily hlavně z přebytku nemocenské. Celkově byla ČSSZ opět v plusu. Přebytek navzdory Páralovým chmurným předpovědím ČSSZ rozpočtuje i letos. Že se důchodový systém přesto upravovat musí, vědí i batolata. Pan Páral se však rozohnil, že předminulá vláda znárodnila přebytky důchodového účtu. Nevím, co mu vadí, když právě on sám takové znárodnění vlastně o kus dál právě ve svém textu požaduje a kritizuje zvyšování důchodů. Co chtěl říci? Že se mu levice nezavděčí?
Obrazoborec Páral má další historku: Zlotřilý Sobotka prý nezaplatil ztráty bankovního socialismu, protože je uhradil z výnosu privatizace a emise dluhopisů. Takže když si pan Páral půjčí na útratu v hospodě a zaplatí ji, tak prý vrchnímu nezaplatí. A když kvůli té útratě prodá svého pudla a z toho zaplatí, tak vlastně taky nezaplatí. Tak o této logice se nesní ani profesorům talmudu.
Oceňuji, že pan Páral už dospěl ve svém zkoumání ekonomie až k bilanci. Říká nám s pathosem, že každý student ba docent fakulty sociálních věd by měl vědět, že bilance podniku či státu se nezmění úhradou dluhu z prodeje majetku. Tak to je neuvěřitelná trefa: Ujišťuji čtenáře, že tento objev v ekonomii dosud nikdo nezaznamenal. Touto operací se samozřejmě bilance co do položek změní. Změní se i bilanční suma, protože to, co na straně pasiv zmizí ze závazků, zmizí s platbou na straně aktiv. Obvykle dojde i ke změně výsledovky, protože v tržní ekonomice se běžně neprodává za účetní cenu. Je-li pan Páral přesto přesvědčen, že je to jinak, může přijít na fakultu a vysvětlit nám to. Nechceme dále tápat ve staletí tradovaných účetních bludech.
Pane Párale, prosím, pište! Stojí to za to…
Pozn. autora: V původním textu došlo k chybě v tvrzení, že skoro 80 % čtenářů MFD nemá ani maturitu, správné znění mělo být víc než maturitu. Podle aktuálních dat společnosti MAFRA čte nyní MFD asi 22 % vysokoškoláků, což je zhruba poloviční podíl vůči Hospodářským novinám. Za chybu se čtenářům i společnosti MAFRA omlouvám. JH
Co docenti netušili: Tryzna za Pavla Párala
Bývalo nechutným zvykem, že Rudé právo občas uveřejnilo kritiku pomýleného soudruha a hned vedle komentář redakčního bijce, jaký je pisatel trouba. MFD to nemusím vyčítat, protože se pan Páral odfláknutou odpovědí na můj kverulující text shodil tak, že bych to nepřál nejhoršímu nepříteli (Co někteří docenti netuší, MFD 8. 6.). Předně užívá neomluvitelně údaje z druhé ruky, bez pramenů a neověřuje. Důkazem je citace komického omylu, který se vloudil do úředního textu v roce 2003: „Z hlediska průměru za Eurozónu je váha českých sociálních výdajů poněkud nižší. Vezmeme-li však v úvahu stupeň ekonomického rozvoje a budeme srovnávat s méně vyspělými zeměmi EU (Řecko, Portugalsko či Španělsko), jsou naše sociální výdaje v relativním vyjádření spíše vyšší.“ Kdyby pan Páral uměl otevřít elementární statistiku, zjistil by, že Řecko má naopak ty výdaje relativně o čtvrtinu vyšší, Portugalsko o pětinu vyšší a Španělsko stejné. Té úřední chybě jsme se zasmáli už před lety, proto nadchne, že „expert“ to kokrhá dodnes.
Také srovnání s evropskými průměry daňových kvót je prý podle pana Párala zavádějící. Máme se srovnávat jen se Singapurem (páni, veřejný dluh 100 % HDP proti našim 30 %) a Hongkongem. Nebo s evropskými mrňousky, co rychle rostou. Nějak Páralovi ušlo, že taky rychle rosteme. Z hlediska statistiky je Páralův počin vykašlat se na vážené průměry a mediány regionů objevný. Taky jsem hned volal do Stockholmu, aby mu za to dali tu Nobelovu cenu. Ošívali se, že letos už jsou rozhodnuti, ale příští rok prý je to velmi nadějné. Preference srovnávání s trpaslíky nadchla.
Invence pana Párala nekončí. Tvrdí, že důchody se nemusí zvyšovat, když se nehýbe inflace. Škoda, že neví, že vláda sleduje taky náhradový poměr, tedy poměr k mzdám. Tam i srdnatá pravice ústy pana Topolánka socanskou vládu tuze kritizovala, že důchody zvyšuje málo. Že se poměr zhoršil. Pan Páral taky povídá, že důchodový účet byl loni v minusu. Ale podle statistiky ČSSZ se na důchody víc vybralo než vyplatilo. Podle obou metodik. Trochu si to popletl s jinou konstrukcí. K zápornému výsledku by v jednom případě snad došel po započtení nákladů správy. Ty se loni hradily hlavně z přebytku nemocenské. Celkově byla ČSSZ opět v plusu. Přebytek navzdory Páralovým chmurným předpovědím ČSSZ rozpočtuje i letos. Že se důchodový systém přesto upravovat musí, vědí i batolata. Pan Páral se však rozohnil, že předminulá vláda znárodnila přebytky důchodového účtu. Nevím, co mu vadí, když právě on sám takové znárodnění vlastně o kus dál právě ve svém textu požaduje a kritizuje zvyšování důchodů. Co chtěl říci? Že se mu levice nezavděčí?
Obrazoborec Páral má další historku: Zlotřilý Sobotka prý nezaplatil ztráty bankovního socialismu, protože je uhradil z výnosu privatizace a emise dluhopisů. Takže když si pan Páral půjčí na útratu v hospodě a zaplatí ji, tak prý vrchnímu nezaplatí. A když kvůli té útratě prodá svého pudla a z toho zaplatí, tak vlastně taky nezaplatí. Tak o této logice se nesní ani profesorům talmudu.
Oceňuji, že pan Páral už dospěl ve svém zkoumání ekonomie až k bilanci. Říká nám s pathosem, že každý student ba docent fakulty sociálních věd by měl vědět, že bilance podniku či státu se nezmění úhradou dluhu z prodeje majetku. Tak to je neuvěřitelná trefa: Ujišťuji čtenáře, že tento objev v ekonomii dosud nikdo nezaznamenal. Touto operací se samozřejmě bilance co do položek změní. Změní se i bilanční suma, protože to, co na straně pasiv zmizí ze závazků, zmizí s platbou na straně aktiv. Obvykle dojde i ke změně výsledovky, protože v tržní ekonomice se běžně neprodává za účetní cenu. Je-li pan Páral přesto přesvědčen, že je to jinak, může přijít na fakultu a vysvětlit nám to. Nechceme dále tápat ve staletí tradovaných účetních bludech.
Pane Párale, prosím, pište! Stojí to za to…