Česká lež o pomazánkovém máslu
V příhodě z britského seriálu "Jistě, pane ministře" si získal hlavní hrdina popularitu bojem proti Evropské unii za britský párek. Repríza tohoto povedeného dílu nyní probíhá v Česku s pomazánkovým máslem. Historka je stejně iracionální: Většina autorů ostrých slov na adresu Unie si jen nedohledala údaje.
Podle platné úpravy EU z roku 1994 je máslem výlučně směs skutečného másla a vody, u nízkotučného másla se připouští nejmenší obsah tuku 39 %. České pomazánkové máslo má jiné složení a dělá se jinou technologií. Takže ani kdyby se v něm zvýšil obsah tuku, neodpovídalo by unijnímu standardu.
V době, kdy přistupovala do Unie Česká republika, předpisy neumožňovaly následným postupem získat výjimku, kterou několik států skutečně má. Česká republika ale mohla požádat o trvalou výjimku při sjednávání vstupu do EU. To neudělala. Od samého podpisu přístupové smlouvy se tedy ví, že pro nás název pomazánkové máslo není přípustný. Tuto skutečnost potvrdili občané ČR v referendu, kterým akceptovali evropské právo.
Čeští obránci pomazánkového másla prohlašují, že náš název nikomu nevadí, nikdo si ho s máslem nesplete a jeho záměna nikomu nevadí. Kdyby tomu tak bylo, Evropská unie by nekonala. Kdyby nebylo žalobce, nebylo by ani soudce. Jenže v roce 2006 došla Evropské komisi slovenská stížnost. Slovenští výrobci totiž nařízení Unie splnili. Češi mají proto neoprávněnou výhodu z nepovoleného ale zavedeného označení. Slováky to poškozuje a žádají nápravu.
Unijní úředníci to s Českou republikou zkusili po dobrém. Pětileté vyjednávání svědčí o benevolenci. Zlé jazyky říkají, že Češi nejednali s bruselskými inkousty poctivě. Prý slibovali odstranění nepřípustného označení a povídali dojemnou historku o obrovských škodách z nepoužití již vyrobených nádobek s nápisem máslo. Jen staré piksličky dobereme, na nových máslo nenapíšeme... A pak si nemohli vzpomenout.
Po letech čekání to už naštvaní bruselští úředníci museli dát k soudu. Ten nemůže rozhodnout, než že odstranění názvu nařídí. Pokud Češi neposlechnou, udělí v další instanci soud mastnou pokutu, kterou bude srážet Brusel z částek posílaných České republice. Pokutu za agilního producenta bude platit daňový poplatník, dokud si doma neudělá pořádek.
Suma sumárum: O tom, že nesmíme užívat název pomazánkové máslo, víme osm let. Náš nynější údiv je pokrytecký. Výrobce má ovšem reklamu zadarmo.
Psáno pro MfD
Podle platné úpravy EU z roku 1994 je máslem výlučně směs skutečného másla a vody, u nízkotučného másla se připouští nejmenší obsah tuku 39 %. České pomazánkové máslo má jiné složení a dělá se jinou technologií. Takže ani kdyby se v něm zvýšil obsah tuku, neodpovídalo by unijnímu standardu.
V době, kdy přistupovala do Unie Česká republika, předpisy neumožňovaly následným postupem získat výjimku, kterou několik států skutečně má. Česká republika ale mohla požádat o trvalou výjimku při sjednávání vstupu do EU. To neudělala. Od samého podpisu přístupové smlouvy se tedy ví, že pro nás název pomazánkové máslo není přípustný. Tuto skutečnost potvrdili občané ČR v referendu, kterým akceptovali evropské právo.
Čeští obránci pomazánkového másla prohlašují, že náš název nikomu nevadí, nikdo si ho s máslem nesplete a jeho záměna nikomu nevadí. Kdyby tomu tak bylo, Evropská unie by nekonala. Kdyby nebylo žalobce, nebylo by ani soudce. Jenže v roce 2006 došla Evropské komisi slovenská stížnost. Slovenští výrobci totiž nařízení Unie splnili. Češi mají proto neoprávněnou výhodu z nepovoleného ale zavedeného označení. Slováky to poškozuje a žádají nápravu.
Unijní úředníci to s Českou republikou zkusili po dobrém. Pětileté vyjednávání svědčí o benevolenci. Zlé jazyky říkají, že Češi nejednali s bruselskými inkousty poctivě. Prý slibovali odstranění nepřípustného označení a povídali dojemnou historku o obrovských škodách z nepoužití již vyrobených nádobek s nápisem máslo. Jen staré piksličky dobereme, na nových máslo nenapíšeme... A pak si nemohli vzpomenout.
Po letech čekání to už naštvaní bruselští úředníci museli dát k soudu. Ten nemůže rozhodnout, než že odstranění názvu nařídí. Pokud Češi neposlechnou, udělí v další instanci soud mastnou pokutu, kterou bude srážet Brusel z částek posílaných České republice. Pokutu za agilního producenta bude platit daňový poplatník, dokud si doma neudělá pořádek.
Suma sumárum: O tom, že nesmíme užívat název pomazánkové máslo, víme osm let. Náš nynější údiv je pokrytecký. Výrobce má ovšem reklamu zadarmo.
Psáno pro MfD