Myslel jsem si, že se mi to zdálo. Byly tři hodiny ráno a hledal jsem záchytku. Vedlo mne tam přesvědčení poctivého politika, který ví, že před voliči nesmí nic tajit. Opil jsem se a hledal jsem instituci, která můj prohřešek spravedlivě zaznamená, změří a ráno se o tom dočtou dychtiví čtenáři Blesku, Aha a MfD. Alkoholem zmatená navigace však způsobila, že vratké kroky mne donesly zcela jinam.

Omylem jsem se ocitl v jakémsi fitcentru. V časnou ranní hodinu zelo prázdnotou. Jediný mučící stroj skřípal pod nápory energie svalnatého mužíka. Zatajil jsem dech, protože jsem zastihl při kondičním tréninku známého vrcholového sportovce Pavla Béma, který si léta přivydělává jako pražský primátor. Zaržál jsem nadšením a zamával na známou tvář. Primátor zběžně posoudil můj stav, a jako vzdělaný odborník na omamné látky nasadil profesionálně příjemnou grimasu.

V onu chvíli jsem pochopil svou příležitost. Jako pomocný redaktor časopisu „Žižkov Lower Class“ jsem požádal celebritu o rozhovor. Primátor mechanicky přikývl. Jako terapeut musí být zvyklý jednat s kdejakou cháskou. Na otázky odpovídal nenuceně, vědom si skutečnosti, že otravný opilec stejně neví, o čem je řeč. Avšak diktafon ukrytý v mém mobilu všechno zaznamenal.

Pane primátore, je úžasné, hyk … , že, … že trénujete tak brzy po ránu.

Trénuji každý den čtyřfázově. Od tří do sedmi, od osmi do jedenácti, od dvou do čtyř a od šesti do deseti.

A kdy chodíte na radnici?

Na radnici chodím na oběd. V režijní restauraci je to tam levnější.

Při obědě řešíte složité, he … škyt … problémy města?

Ne, obědvám v uzavřeném salónku, kam nikdo nesmí. Nemohu riskovat ztrátu koncentrace.

A kdy plníte primátorské povinnosti?

O sobotách a o nedělích. Tedy pokud mne manželka pustí.

Kdy jste změnil názor na Kaplického Národní knihovnu a proč?

Když mi došlo, že spojení hradního sídla prezidenta republiky se symbolem obří chobotnice v panoramatu Prahy má nepochybně potměšilý politický význam. Taková urážka se nedá přejít.

Že jste to neviděl hned?

Víte jak strašně daleko je z Hradu na radnici? Máme prostě dlouhé vedení.

Myslíte si, že Praha jako olympijské město má nějakou šanci?

Praha nemá žádnou šanci. To ví každé děcko.

Proč tedy Praha kandiduje?

Protože na přípravě olympijských zařízení se dá báječně vydělat. Podpoříme tak podnikání i naše sponzory.

Myslíte, že je morální podporovat vaše politické sponzory?

Jejich podpora není ani trochu politická, to se hluboce mýlíte. Sponzoři budou nezištně podporovat kteroukoli stranu, která jim přinese bachraté olympijské zakázky. Je to jen naše demokracie. Co máte proti demokracii?

A kdyby se ta olympiáda přece jen konala, neskončí ztrátou?

Co je mi do toho. Ztráty olympiády přece platí stát.

Aha. Poslední otázka. Je něco obtížnějšího než zdolat Everest?

Ano. Vyšplhat na Hrad k Václavu Klausovi.

Poděkoval jsem a vykročil z fitka. Za mými zády to opět začalo snaživě skřípat.