Mušketýři mají svátek
Jsem nemehlo. Karikatura sportsmena. Přesto mne jedna disciplína přitahovala víc než ostatní. Mohl za to Alexandr Dumas. Jeho Tři mušketýři byli pro mne příkladem hrdinství, cti, lásky a šermířského umění. K popularitě mušketýrů přispěl i krásný francouzský film z dob mého mládí. Od té doby to zfilmovali znovu, ale není to už ono…
Jako kluci jsme šermovali kdejakými klacky a hádali se, kdo bude Rochefort nebo Aramis. Pak nám řekli, že šerm je také moderní sport, který můžeme zkusit. Tak jsem to zkusil. Je to jako všude. Za trochou elegance jsou roky dřiny. Trenér se jmenoval příznačně Maršál. Dostat se k němu na školu (individuální trénink se zbraní) nebylo snadné. Kývl na mne snad jenom dvakrát, jinak nás pulce měli v práci mladší kluci. Pak mi sport zakázali doktoři a když jsem se mohl vrátit, náš Maršál umřel, oddíl se rozpadl.
Děti chtějí vidět, že táta byl taky trochu sportovní hrdina. Já nedal gól Arsenalu a nedoběhl maratón. Ale když jsem vytáhl staré šermířské nářadí, kluci zjihli. Zamlčel jsem důstojně, že mi to nešlo. Pak jednou ve škole objevili náborový leták. Přišli jsme do tělocvičny, a kluci tam byli nejmenší. Jsem rád, že u toho vydrželi. Nejsou šampióni, ale mají ten sport rádi. Objeli jsme spolu desítky turnajů a zažili spoustu drobných radostí. Naučili jsme se prohrávat a ocenit lepšího soupeře. Myslím, že je to pro život důležité.
V příštím týdnu se v Praze koná velká šermířská událost: Mistrovství Evropy juniorů. Od úterka do neděle se můžete v hale pražského Edenu podívat, jak vypadá šerm ve špičkovém provedení. Stojí to za to.
Informace o sportovním šermu
Příští týden začne v Praze Mistrovství Evropy juniorů v šermu. Od úterý do neděle 4. listopadu budou probíhat v pražském Edenu soutěže jednotlivců a týmů. Jde o zatím největší soutěž, která byla českému svazu svěřena.
Moderní sportovní šerm je disciplínou, která byla v programu olympijských her vždy od jejich vzniku v roce 1896. Šermíři byli i zakladatelé Sokola Tyrš a Fügner. M. Tyrš dokonce vypracoval české šermířské názvosloví. Vůbec první olympijskou medaili získali Češi právě v šermu. Bylo to v šermu šavlí na londýnské olympiádě v roce 1908 a dobyl ji Vilém Goppold z Lobsdorfu.
V roce 1913 byla založena světová šermířská federace FIE. Mezi její zakladatele patřil i Český šermířský klub Riegel, který existuje dodnes.
Moderní šerm má tři disciplíny fleret, kord a šavli. Liší se podobou zbraní, a zejména pravidly a zásahovou plochou. Fleret a kord jsou výlučně bodné zbraně, šavle je bodná i sečná. Fleret a šavle jsou konvenčními zbraněmi. Zahájí-li zde jeden šermíř útok, musí ho soupeř odvrátit, a teprve potom může sám útočit. Je to pozůstatek toho, že šermem se učili vojáci bojovat, a tedy bránit. Zde nemůže být uznán zásah, pokud byli zasaženi oba soupeři. Ve fleretu platí jen zásah na tělo, v šavli na tělo, ruce a hlavu.
Kord je naopak soubojovou zbraní. Zde konvence neplatí a za zásah se počítá i soubod. Je to bod pro oba soupeře. Protože rozhodování o tom, kdo zahájil útok, není jednoduché, pokládají šermíři kord za nejspravedlivější, či královskou disciplínu. V kordu platí zásah kamkoli, třeba i na špičku boty. Snad je to pozůstatek toho, že kdysi se ve skutečných soubojích šermovalo jen do první krve.
V moderním šermu se používá elektrická signalizace zásahů. Šermíři mají pevné kevlarové oděvy a spolehlivé masky, aby předcházeli zraněním, která se dříve stávala při zlomení zbraně. Šermuje se na vodivé planši dlouhé 17 metrů (z toho je bojový prostor 14 m). Vodivá planš umožňuje signalizaci rozlišit zásahy do soupeře a do země.
V turnaji začínají šermíři v šestičlenných resp. sedmičlenných skupinách, kde absolvují zápasy na pět vítězných zásahů, nejdéle však tři minuty. Po skončení skupin, vypadá nejvýše 30 % šermířů, ostatní se kvalifikují do vyřazovacího turnaje, ve kterém jsou nasazeni podle výsledků ze skupin. Zde se šermují zápasy na patnáct vítězných zásahů, nejdéle však na třikrát tři minuty čistého času. V případě ukončení zápasu vypršením času se za nerozhodného výsledku nastavuje minuta a losem se určí výhoda jednoho z šermířů. Ten by vyhrál v případě, že by nedošlo k zásahu.
V tříčlenných družstvech (s jedním možným náhradníkem) se v utkání střídají šermíři tak, aby každý postupně šermoval se všemi třemi šermíři soupeře. Zápas jednotlivce zde trvá až potud, pokud je počet dosažených zásahů vedoucího týmu dělitelný pěti nebo uplynou tři minuty. Utkání končí dosažením 45 bodů nebo uplynutím čistého času všech zápasů.
Sportovní šerm je nesmírně náročný na pohyb a fyzickou kondici. Náročnost se vyrovná špičkové atletice nebo hokeji. Šermíř však vítězí především hlavou, tedy tím, co na soupeře dokáže vymyslet. Součástí šermu je úcta k soupeři a zásadám čestného boje.
Šerm býval výlučným sportem šlechty a vojáků. Se vznikem občanské společnosti se stal populárním ve všech vrstvách. Hlavními šermířskými národy jsou Francouzi, Italové a Maďaři. Historicky patří ke špičce také Rusové (a postsovětské státy), Poláci, Němci, Kubánci. V posledních létech se prosazují také Rumuni, Číňané, Švýcaři, Rakušané, Venezuelané a šermíři a šermířky USA. Popularita roste v muslimském světě. Na turnajích se účastní i Japonci, kteří mají jinak národní šerm kendó.
Český šermířský svaz patří k menším sportům. Sdružuje 37 šermířských oddílů a má v evidenci téměř 1.200 členů. Z toho jsou v Čechách 22 oddíly (jen v Praze 12 oddílů) a na Moravě je 15 oddílů. Více než polovinu členské základny tvoří mladí šermíři do 20 let. Šerm kordem je také jednou z disciplín moderního pětiboje, kde ČR získala několik olympijských medailí, získala titul mistra světa i mistra Evropy (Sedlecký, Capalini).
Češi dosahují v tomto odvětví úspěchů zhruba jednou za desetiletí. Nejlepší výsledek, titul mistryně světa ve fleretu (Marie Šedivá) pochází z roku 1938. V roce 1985 získal Jaroslav Jurka stříbro na světovém šampionátu v šermu kordem. Současný trenér reprezentace Oldřich Kubišta byl juniorským mistrem světa v kordu z roku 1980. Poslední medaili (bronzovou) z juniorského mistrovství Evropy přivezl kordista Jakub Ambrož před dvěma lety. V roce 2004 byl na mistrovství Evropy český juniorský kordový tým stříbrný. Stejný kov z kordu přivezl jako junior i Jiří Beran v roce 2001. Stoupající úroveň českého šermu prokazuje i letošní osmé místo seniorských kordistů na mistrovství Evropy. Kord mužů je dnes nejsilnější českou disciplínou. Je potěšitelné, že za čtveřicí skvělých seniorských kordistů, kterými jsou Jiří Beran, Jakub Ambrož, Matyáš Ambrož a Zdeněk Coufal, roste konkurence dalších nadějí. Češi se umísťují i na soutěžích Světového poháru. Letos v červnu zvítězil Jiří Beran na závodech Světového poháru v Buenos Aires a v celkovém pořadí SP se dostal do první dvacítky.
Papírově mají asi největší naděje z našich juniorů kordisté. Pavel Pitra a Dominika Doubová se již dokázali na mezinárodních závodech prosadit. S trochou nezbytného štěstí by se mohli dostat do vyšších pater turnajového pavouka. Bez šance nejsou ani ostatní kordisté a chlapecký tým. Ve fleretu budeme držet palce hlavně Elišce Šabartové a Ondřeji Sglundovi. V šavli by byl příjemným překvapením i postup našich šermířů do eliminace.
Stránky Mistrovství Evropy juniorů v Praze: http://www.fencing-prague.cz/fencing/
Stránky Českého šermířského svazu: http://www.czechfencing.com/
Jako kluci jsme šermovali kdejakými klacky a hádali se, kdo bude Rochefort nebo Aramis. Pak nám řekli, že šerm je také moderní sport, který můžeme zkusit. Tak jsem to zkusil. Je to jako všude. Za trochou elegance jsou roky dřiny. Trenér se jmenoval příznačně Maršál. Dostat se k němu na školu (individuální trénink se zbraní) nebylo snadné. Kývl na mne snad jenom dvakrát, jinak nás pulce měli v práci mladší kluci. Pak mi sport zakázali doktoři a když jsem se mohl vrátit, náš Maršál umřel, oddíl se rozpadl.
Děti chtějí vidět, že táta byl taky trochu sportovní hrdina. Já nedal gól Arsenalu a nedoběhl maratón. Ale když jsem vytáhl staré šermířské nářadí, kluci zjihli. Zamlčel jsem důstojně, že mi to nešlo. Pak jednou ve škole objevili náborový leták. Přišli jsme do tělocvičny, a kluci tam byli nejmenší. Jsem rád, že u toho vydrželi. Nejsou šampióni, ale mají ten sport rádi. Objeli jsme spolu desítky turnajů a zažili spoustu drobných radostí. Naučili jsme se prohrávat a ocenit lepšího soupeře. Myslím, že je to pro život důležité.
V příštím týdnu se v Praze koná velká šermířská událost: Mistrovství Evropy juniorů. Od úterka do neděle se můžete v hale pražského Edenu podívat, jak vypadá šerm ve špičkovém provedení. Stojí to za to.
Informace o sportovním šermu
Příští týden začne v Praze Mistrovství Evropy juniorů v šermu. Od úterý do neděle 4. listopadu budou probíhat v pražském Edenu soutěže jednotlivců a týmů. Jde o zatím největší soutěž, která byla českému svazu svěřena.
Moderní sportovní šerm je disciplínou, která byla v programu olympijských her vždy od jejich vzniku v roce 1896. Šermíři byli i zakladatelé Sokola Tyrš a Fügner. M. Tyrš dokonce vypracoval české šermířské názvosloví. Vůbec první olympijskou medaili získali Češi právě v šermu. Bylo to v šermu šavlí na londýnské olympiádě v roce 1908 a dobyl ji Vilém Goppold z Lobsdorfu.
V roce 1913 byla založena světová šermířská federace FIE. Mezi její zakladatele patřil i Český šermířský klub Riegel, který existuje dodnes.
Moderní šerm má tři disciplíny fleret, kord a šavli. Liší se podobou zbraní, a zejména pravidly a zásahovou plochou. Fleret a kord jsou výlučně bodné zbraně, šavle je bodná i sečná. Fleret a šavle jsou konvenčními zbraněmi. Zahájí-li zde jeden šermíř útok, musí ho soupeř odvrátit, a teprve potom může sám útočit. Je to pozůstatek toho, že šermem se učili vojáci bojovat, a tedy bránit. Zde nemůže být uznán zásah, pokud byli zasaženi oba soupeři. Ve fleretu platí jen zásah na tělo, v šavli na tělo, ruce a hlavu.
Kord je naopak soubojovou zbraní. Zde konvence neplatí a za zásah se počítá i soubod. Je to bod pro oba soupeře. Protože rozhodování o tom, kdo zahájil útok, není jednoduché, pokládají šermíři kord za nejspravedlivější, či královskou disciplínu. V kordu platí zásah kamkoli, třeba i na špičku boty. Snad je to pozůstatek toho, že kdysi se ve skutečných soubojích šermovalo jen do první krve.
V moderním šermu se používá elektrická signalizace zásahů. Šermíři mají pevné kevlarové oděvy a spolehlivé masky, aby předcházeli zraněním, která se dříve stávala při zlomení zbraně. Šermuje se na vodivé planši dlouhé 17 metrů (z toho je bojový prostor 14 m). Vodivá planš umožňuje signalizaci rozlišit zásahy do soupeře a do země.
V turnaji začínají šermíři v šestičlenných resp. sedmičlenných skupinách, kde absolvují zápasy na pět vítězných zásahů, nejdéle však tři minuty. Po skončení skupin, vypadá nejvýše 30 % šermířů, ostatní se kvalifikují do vyřazovacího turnaje, ve kterém jsou nasazeni podle výsledků ze skupin. Zde se šermují zápasy na patnáct vítězných zásahů, nejdéle však na třikrát tři minuty čistého času. V případě ukončení zápasu vypršením času se za nerozhodného výsledku nastavuje minuta a losem se určí výhoda jednoho z šermířů. Ten by vyhrál v případě, že by nedošlo k zásahu.
V tříčlenných družstvech (s jedním možným náhradníkem) se v utkání střídají šermíři tak, aby každý postupně šermoval se všemi třemi šermíři soupeře. Zápas jednotlivce zde trvá až potud, pokud je počet dosažených zásahů vedoucího týmu dělitelný pěti nebo uplynou tři minuty. Utkání končí dosažením 45 bodů nebo uplynutím čistého času všech zápasů.
Sportovní šerm je nesmírně náročný na pohyb a fyzickou kondici. Náročnost se vyrovná špičkové atletice nebo hokeji. Šermíř však vítězí především hlavou, tedy tím, co na soupeře dokáže vymyslet. Součástí šermu je úcta k soupeři a zásadám čestného boje.
Šerm býval výlučným sportem šlechty a vojáků. Se vznikem občanské společnosti se stal populárním ve všech vrstvách. Hlavními šermířskými národy jsou Francouzi, Italové a Maďaři. Historicky patří ke špičce také Rusové (a postsovětské státy), Poláci, Němci, Kubánci. V posledních létech se prosazují také Rumuni, Číňané, Švýcaři, Rakušané, Venezuelané a šermíři a šermířky USA. Popularita roste v muslimském světě. Na turnajích se účastní i Japonci, kteří mají jinak národní šerm kendó.
Český šermířský svaz patří k menším sportům. Sdružuje 37 šermířských oddílů a má v evidenci téměř 1.200 členů. Z toho jsou v Čechách 22 oddíly (jen v Praze 12 oddílů) a na Moravě je 15 oddílů. Více než polovinu členské základny tvoří mladí šermíři do 20 let. Šerm kordem je také jednou z disciplín moderního pětiboje, kde ČR získala několik olympijských medailí, získala titul mistra světa i mistra Evropy (Sedlecký, Capalini).
Češi dosahují v tomto odvětví úspěchů zhruba jednou za desetiletí. Nejlepší výsledek, titul mistryně světa ve fleretu (Marie Šedivá) pochází z roku 1938. V roce 1985 získal Jaroslav Jurka stříbro na světovém šampionátu v šermu kordem. Současný trenér reprezentace Oldřich Kubišta byl juniorským mistrem světa v kordu z roku 1980. Poslední medaili (bronzovou) z juniorského mistrovství Evropy přivezl kordista Jakub Ambrož před dvěma lety. V roce 2004 byl na mistrovství Evropy český juniorský kordový tým stříbrný. Stejný kov z kordu přivezl jako junior i Jiří Beran v roce 2001. Stoupající úroveň českého šermu prokazuje i letošní osmé místo seniorských kordistů na mistrovství Evropy. Kord mužů je dnes nejsilnější českou disciplínou. Je potěšitelné, že za čtveřicí skvělých seniorských kordistů, kterými jsou Jiří Beran, Jakub Ambrož, Matyáš Ambrož a Zdeněk Coufal, roste konkurence dalších nadějí. Češi se umísťují i na soutěžích Světového poháru. Letos v červnu zvítězil Jiří Beran na závodech Světového poháru v Buenos Aires a v celkovém pořadí SP se dostal do první dvacítky.
Papírově mají asi největší naděje z našich juniorů kordisté. Pavel Pitra a Dominika Doubová se již dokázali na mezinárodních závodech prosadit. S trochou nezbytného štěstí by se mohli dostat do vyšších pater turnajového pavouka. Bez šance nejsou ani ostatní kordisté a chlapecký tým. Ve fleretu budeme držet palce hlavně Elišce Šabartové a Ondřeji Sglundovi. V šavli by byl příjemným překvapením i postup našich šermířů do eliminace.
Stránky Mistrovství Evropy juniorů v Praze: http://www.fencing-prague.cz/fencing/
Stránky Českého šermířského svazu: http://www.czechfencing.com/