V populární Werichově pohádce je hrdinka zároveň oblečená a neoblečená. Právě tak vystupuje ministr školství Liška, když jednou slibuje světlé zítřky bez školného a jindy zas světlé zítřky s bezbolestným školným. Článek pana ministra sepsaný s kolegou Matějů (Drama kolem školného se nekoná, HN 3. 1. 2008) přinejmenším pobavil. Určitě dojal.

Výchova ministrů v Čechách

Profesor Matějů se projevil jako schopný pedagog. Ministr pod jeho vedením už za několik týdnů ve funkci přišel na to, že je možno zavést a nezavést školné zároveň. Stačí ho přejmenovat. Je zábavné sledovat, jak nový ministrant opisuje navlas stejnou křivku jako jeho předchůdkyně Kuchtová a poslušně měkne podle toho, jaký vítr zrovna fouká od Strakovy akademie.

Ministr je veselá kopa. Kokrhá, že chce odstranit bariéry v přijímání na vysoké školy. Bariéry chce odstranit tím, že tam zavede vstupné. Ve skutečnosti téměř žádné bariéry nejsou. Příští rok na terciární školy nastoupí skoro 60 % maturantů, což je srovnatelně stejně nebo i víc, než v řadě vyspělých zemí. Celkově pak na terciární školy nastoupí dokonce víc studentů než maturantů z běžného ročníku. Až tedy opadne poptávka neuspokojených ročníků minulých let, bude mít české vysoké školství vůči slabým ročníkům dokonce nadbytek kapacit.

Odkud se berou argumenty, že na vysokých školách je nedostatek míst? Z příkladů těch škol, které se brání inflaci studentů, zejména právnických fakult. Jejich limitou ale opravdu nejsou peníze. Nejkvalitnější školy jako Matfyz, ČVUT, VŠCHT apod. mají naopak silný nedostatek kvalitních studentů. Nenáročné fakulty prožívají konjunkturu… Jak se zvýší počet studentů Matfyzu a chemie zavedením školného, je logicky nevysvětlitelné.

Vládní sociální humor

Ondřej Liška lká nad tím, že zdarma studují dítky z bohatých rodin, a nebožátka z rodin chudých platí školné. Jak by bylo spravedlivé, kdyby cvakali všichni. Je politováníhodné, že ministr školství neumí studentům doporučit, že k výsadě studia bez poplatku se lze dnes snadno dostat tím, že se ke zkouškám budou děti učit. Ministr zřejmě razí heslo nové: Učit se netřeba, stačí klopit!

Ministr mluví, že se neobejdeme bez spoluúčasti při hrazení vysokoškolského studia. Kdyby někdy studoval ekonomii, věděl by, že už dnešní student většinu nákladů svého studia platí. Vysokoškolák stojí rodinu mezi pěti až sedmi tisíci měsíčně, a zároveň přichází o vyšší částku, kterou by jinak vydělal. Veřejné zdroje v této bilanci nákladů tvoří slabou třetinu…

Jakkoli nepatřím mezi zavilé odpůrce školného, musím se usmát, když někdo vysvětluje, že odložené školné je na rozdíl od přímého sociální a nemá náklady. Propočítáte-li odložené školné podle modelu, který byl publikován, činí čistá současná hodnota průměrného budoucího závazku něco mezi třetinou a šestinou předepsané částky. Odložené školné ve výši 20 tisíc ročně má tak pro školu (stát) orientační hodnotu kolem pouhých 5 tisíc. To je shodou okolností částka, k jejíž platbě týž ministr Liška svým poslaneckým hlasem odsoudil každého kojence s vrozenou chorobou nikoli na dobu studia, ale na celý život. Toť limit spoluúčasti pacienta v reformovaném zdravotnictví… Proč totéž jednou nemocný platí na dřevo a jindy zdravý tak dlouhou a nákladnou oklikou, je ekonomovi nejasné. Zřejmě je to moderní.

Psáno pro HN