Když vidím nový volební průzkum, čítám s úsměvem jeho komentáře. Evokují představu permanentního lítého volebního zápasu. Jakoby se hlásily dramatické mezičasy olympijského maratónu. Není divu, noviny potřebují bombastické titulky, aby lépe prodaly obsah.

Pravdu mají ti čtenáři, kteří říkají, že výsledky průzkumů mají jen hrubě orientační hodnotu. Průzkum je jedna věc, volební výsledek druhá. Dosti vzdálená. Proč? Například jednotlivé skupiny voličů mají různé chování a různou volební účast. Voliči hlasují nohama. Pokud třeba lidé mají pocit, že politika je úplná žumpa a stejně nemohou nic ovlivnit, k volbám nejdou. To obvykle nahrává komunistům a ODS. Voliči těchto stran jsou „technicky“ podobní, mají větší disciplínu, a tudíž vyšší volební účast. Voliči zelených a sociálních demokratů jsou vybíravější, soustředí se na ty volební akty, které považují za zásadní. Není to nic divného nebo zavrženíhodného, to je prostě demokracie.

Před každými volbami přetrvává pár procent nerozhodnutých voličů. Jsou důležití. Skandál pár dní před hlasováním ovlivňuje to, jestli k volbám půjdou a komu hodí hlas. Historie voleb po roce 89, žel, začíná Bartončíkovým odhalením (zprávu o spolupráci předsedy lidovců s StB tenkrát vydala ta nejvyšší místa), takže je to vlastně už součástí našich moderních tradic.

Průzkumy a volební modely jsou zatíženy chybou. Přestože sociologové vybírají své vzorky tak, aby odpovídaly průměru populace, chyba dvě či tři procenta u velké strany je zákonitá. Má-li třebas ODS objektivní náskok tři procenta, v průzkumu může klidně vyjít, že má na ČSSD ztrátu jednoho procenta nebo také náskok sedmi procent. Obojí je v toleranci. Ještě ošidnější mohou být přepočty na mandáty.

Jako sociální demokrat bych měl nyní jásat, protože náskok mé strany se zřetelně ustálil na jistých hodnotách kolem pěti, šesti procent. Nejásám, do voleb jsou více než dva roky. Ještě méně jásám nad tím, když na podrobnějších datech zkoumám příčiny náskoku. Trhák sociálních demokratů vyplývá z toho, že vláda dělá dětinské chyby a její členové nemají šťávu.

Náskok sociálních demokratů není způsoben tím, že bychom se tak rychle stali o tolik lepší. Nepochybně jsme zvýšili aktivitu. Avšak programové záměry, které stále obnovujeme, zatím velkou publicitu nemají. Pro černobílý mediální svět je samozřejmě pohodlnější napsat, že prostě s něčím nesouhlasíme. Pro voliče je věcně důležitější, jaký máme pozitivní program.

K tomu, aby sociální demokracie vyhrála volby, musí skutečně být modernější stanou. A musí o tom také umět přesvědčit. Komunikovat s voliči, s odbornou sférou a demokratickým tiskem. Musí mít na kandidátkách lidi s vysokou profesionální i morální autoritou.

Porazit Topolánka, protože je nemehlo, není nijak důstojný cíl. Porazit ODS proto, že nabízíme lepší alternativu, to je oč tu běží. Vyhrát proto může jen lepší sociální demokracie. Vedení v poločase jistě těší, ale zdaleka nestačí. Každý zápas se hraje až do konce.

Pojďte s námi dělat lepší sociální demokracii. Bez vás to nezvládneme. Potřebujeme Vaši pilnou kritiku, abychom zase nezblbli. Potřebujeme lidi s moderním levicovým myšlením. Levice umí být moderní, umí motivovat, umí hledat férová řešení. Nedovolte české levici, aby páchla naftalínem.