Vládní krizové farizejství
Dlouho popíral Mirek Topolánek, že nějaká světová finanční krize je. Země si krizi vymýšlely a on „rozhodný obránce neoliberálních hodnot“ hrozil Evropě, že bude její protikrizová opatření vetovat. Lucie Tvarůžková o tom na iHNed psala obdivné řádky, zatímco šéfové států EU si výmluvně klepali na čelo.
Potom Topolánek otočil. Už ví, že krize je. Ví nejlépe, jak ji řešit. Má dokonce jasno, kdo hlavní projevy počínající recese v naší zemi zavinil. Způsobila to sociální demokracie, protože nezakázala svobodnému trhu stavět montovny. Táž sociální demokracie krizi prohlubuje, když odmítá Topolánkův antikrizový plán. Sociální demokraté nespolupracují, a jsou negativističtí, torpédují věcná jednání.
Nerozumím tomu. Naopak od výzvy sociální demokracie na protikrizovou spolupráci uplynulo pět měsíců. Tu výzvu Topolánek označil za poplašnou zprávu, A pomalu za ni dával trestní oznámení. Později strašil, že plány sociální demokracie jsou zemi nebezpečnější, než celá hospodářská krize. Komická je kritika i za ta navrhovaná opatření, která vláda převzala. A euro vládě doporučoval i NERV.
Od publikace prvních sad krizových návrhů ČSSD uplynuly čtyři měsíce, a dnes se zvažuje jejich pátá generace. Některé návrhy už dostaly legislativní podobu jako třeba studentské půjčky, odpisy, DPH, šrotovné, důchody, podpory. Některé návrhy ale musí dále zpracovat exekutiva, to se týká případných změn dozoru a pravidel finančního trhu. Jsme připraveni podpořit i opatření vlády, pokud k tomu dostaneme příležitost a návrhy nebudou předloženy v balíku. V tom jsme čitelní, říkáme to od první chvíle, kdy vláda se zpožděním začala na protikrizovém programu pracovat. Určitě se protínáme v odpisech, v úvěrových garancích, ekologických investicích včetně zateplování, intenzifikaci využití evropských fondů, posílení programů pro drobné a střední podnikání, úvěrování a pojištění exportu. Konvenují nám i návrhy na dřívější vracení přeplatků DPH, jsme připraveni diskutovat i placení daňových záloh. Máme problémy s krácením pojistného a zdá se nám, že vláda zcela zapomněla na lidi.
Premiér Topolánek mluví o neakceptovatelném dopadu návrhů ČSSD na rozpočty. Opakuje to přesto, že program ČSSD byl v základní verzi nastaven na neutrální dopad na veřejné rozpočty, a byl tak opakovaně veřejně komunikován. Péči tu projevuje premiér, který zemi dovede k letošnímu rekordnímu zvýšení veřejného zadlužení o 150 až 250 miliard korun. Bylo by snadné počítat, že právě vládní návrhy jsou nyní dokonce dražší, ale nemá to smysl. Smysl má hledat opatření, která pomohou lidem i podnikům krizi přežít.
Za poslední půlrok nedošlo k žádnému jednání s vládou. Premiér umí zvát k opozici k jednání leda před mikrofonem, skutečnou pozvánku opozici nikdy nezaslal a žádné reálné jednání nenabídl. Vláda se vyhýbá přímé konfrontaci. Zatímco opozice nosí pravidelně kůži na trh, vláda nechce diskutovat mimo svůj vstřícný okruh. Schovává se za pravicové ideology. Schovala se za NERV, do kterého opozici nikdy oficiálně nepozvala. Jen před tím mikrofonem... Bylo by jistě normální, aby vláda o krizových opatřeních jednala s opozicí. Bylo by standardní, aby byl vyčleněn nesporný balík opatření, na kterém se koalice i opozice stoprocentně shodnou.
Pokud ale minulý týden nabídl premiér spolupráci a zároveň rozdal nepříčetný materiál o nepřijatelnosti téměř všech šedesáti návrhů opozice (včetně těch, které převzal), farizejsky jen znovu řekl, že spolupracovat nechce.
Potom Topolánek otočil. Už ví, že krize je. Ví nejlépe, jak ji řešit. Má dokonce jasno, kdo hlavní projevy počínající recese v naší zemi zavinil. Způsobila to sociální demokracie, protože nezakázala svobodnému trhu stavět montovny. Táž sociální demokracie krizi prohlubuje, když odmítá Topolánkův antikrizový plán. Sociální demokraté nespolupracují, a jsou negativističtí, torpédují věcná jednání.
Nerozumím tomu. Naopak od výzvy sociální demokracie na protikrizovou spolupráci uplynulo pět měsíců. Tu výzvu Topolánek označil za poplašnou zprávu, A pomalu za ni dával trestní oznámení. Později strašil, že plány sociální demokracie jsou zemi nebezpečnější, než celá hospodářská krize. Komická je kritika i za ta navrhovaná opatření, která vláda převzala. A euro vládě doporučoval i NERV.
Od publikace prvních sad krizových návrhů ČSSD uplynuly čtyři měsíce, a dnes se zvažuje jejich pátá generace. Některé návrhy už dostaly legislativní podobu jako třeba studentské půjčky, odpisy, DPH, šrotovné, důchody, podpory. Některé návrhy ale musí dále zpracovat exekutiva, to se týká případných změn dozoru a pravidel finančního trhu. Jsme připraveni podpořit i opatření vlády, pokud k tomu dostaneme příležitost a návrhy nebudou předloženy v balíku. V tom jsme čitelní, říkáme to od první chvíle, kdy vláda se zpožděním začala na protikrizovém programu pracovat. Určitě se protínáme v odpisech, v úvěrových garancích, ekologických investicích včetně zateplování, intenzifikaci využití evropských fondů, posílení programů pro drobné a střední podnikání, úvěrování a pojištění exportu. Konvenují nám i návrhy na dřívější vracení přeplatků DPH, jsme připraveni diskutovat i placení daňových záloh. Máme problémy s krácením pojistného a zdá se nám, že vláda zcela zapomněla na lidi.
Premiér Topolánek mluví o neakceptovatelném dopadu návrhů ČSSD na rozpočty. Opakuje to přesto, že program ČSSD byl v základní verzi nastaven na neutrální dopad na veřejné rozpočty, a byl tak opakovaně veřejně komunikován. Péči tu projevuje premiér, který zemi dovede k letošnímu rekordnímu zvýšení veřejného zadlužení o 150 až 250 miliard korun. Bylo by snadné počítat, že právě vládní návrhy jsou nyní dokonce dražší, ale nemá to smysl. Smysl má hledat opatření, která pomohou lidem i podnikům krizi přežít.
Za poslední půlrok nedošlo k žádnému jednání s vládou. Premiér umí zvát k opozici k jednání leda před mikrofonem, skutečnou pozvánku opozici nikdy nezaslal a žádné reálné jednání nenabídl. Vláda se vyhýbá přímé konfrontaci. Zatímco opozice nosí pravidelně kůži na trh, vláda nechce diskutovat mimo svůj vstřícný okruh. Schovává se za pravicové ideology. Schovala se za NERV, do kterého opozici nikdy oficiálně nepozvala. Jen před tím mikrofonem... Bylo by jistě normální, aby vláda o krizových opatřeních jednala s opozicí. Bylo by standardní, aby byl vyčleněn nesporný balík opatření, na kterém se koalice i opozice stoprocentně shodnou.
Pokud ale minulý týden nabídl premiér spolupráci a zároveň rozdal nepříčetný materiál o nepřijatelnosti téměř všech šedesáti návrhů opozice (včetně těch, které převzal), farizejsky jen znovu řekl, že spolupracovat nechce.