S jistým překvapením jsem již před léty zjistil, že vlastně nejsme ani zas tak moc republikou. Máme totiž panovníka s řadou feudálních pravomocí. Když obyčejný člověk i z vcelku pochopitelných důvodů uškrtí třeba manželku, zavřou ho za to, až zčerná. Avšak náš prezident si může uškrtit manželek kolik chce, třeba i několik tchýní, a nic se mu za to nestane. Jak mu jen závidím.

Prezident může klidně vybílit hospodu, beztrestně vykrást samoobsluhu, tunelovat banku, falšovat peníze, nebo pálit načerno slivovici. Může aktivně vykonávat právo první noci či pěstovat sex s nezletilci. Smí veřejně vykonávat funkci Jacka Rozparovače. Český prezident má imunitu, o jaké se většině monarchů dnes vůbec nesní. Na rozdíl od britské královny ani neplatí daně. Královnu může snad hřát leda větší apanáž.

Zatímco normální republiky jsou obvykle založeny na tom, že vůle lidu a jeho zastupitelských orgánů je primární, my tu máme nějakou, trošičku nenormální republiku. Je nenormální, ale naše. Český prezident si to vykládá nad textem ústavy tak, že když ho moc pěkně poprosí, milostivě zváží, co by mohl dělat nebo taky nemusel. Má-li třebas prezident někoho jmenovat, může to odbýt tím, že to odloží na svatého Dyndy. Ústava mu v lecčems nepředepisuje, dokdy má něco udělat a co se stane, když to neudělá.

Pár nějakých přihlouplých profesorů práva sice občas cintá, že z ústavy plyne povinnost činit státnické úkony bez zbytečných odkladů. Přímo to tam ovšem napsáno není. Trhněte si. A i kdyby to tam napsáno bylo, stejně na to není žádná sankce. Prezidentovi ani za neústavní jednání hlavu neutrhnou. Soudit ho mohou jen za velezradu. A soudit ho stejně mohou jen soudci, které sám jmenuje. Uplatňovaný prezidentský absolutismus staví demokracii na hlavu. Vyližte si misku, demokrati! Ústava s neposlušným prezidentem prostě nepočítá. Ústava počítá s tím, že prezidentem je slušný člověk.

Je jistě převelikým štěstím, je-li prezidentem republiky slušný člověk. Třikrát sláva moudrému prezidentu Klausovi! A tisíceré poděkování věrných Evropanů za onu mimořádně laskavou ochotu zabývat se poníženou lisabonskou suplikou.