Potěmkinovy vesnice českého školství

21. 10. 2009 | 09:38
Přečteno 6022 krát
Víkendová televize nabídla v poledním Moravcově show bolestný pohled na dva poslední ministry školství. Miroslava Kopicová i Ondřej Liška se nad hasnoucí hvězdou českého vzdělání bizarně předháněli v opožděných nápadech, jak situaci zachránit. Ministerskou truchlohru narušoval jen školský odborářský předák František Dobšík, který mluvil k věci. V době protikrizového úsilí byl prostě školský rozpočet seškrtán o čtyři miliardy, peníze budou kráceny na mzdy učitelů, pomůcky, zkrátka přijdou věda i vysoké školy.

Školský resort byl za vlády ODS bit jako nikdy. Předchozí vláda ČSSD v letech 2002-6 příkladně dbala na přísun zdrojů do školství a nárůsty financování vědy a vysokých škol byly nejvyšší v EU i v OECD (!). Na vrcholu hospodářské konjunktury za Topolánkovy vlády ochutnali učitelé po letech propad reálných mezd a vysoké školy okusily absolutní pokles rozpočtu poprvé od druhé světové války.

Utrpení škol ale neskončilo. Přišla recese a podfinancované školství strádá dalšími škrty, zatímco jiné země školské výdaje v rámci antikrizových opatření spíše posilují. Nezaměstnaní Evropy usedají do škamen, prodlužují se stávající programy, aby se odsál přetlak z trhu práce a zvýšila se budoucí šance. My na to jdeme opačně…

Za necelé čtyři roky od voleb jsme zažili čtyři střídání ministrů školství. Čecháčkovský přístup vymetl s novými ministry opakovaně řadu klíčových pozic a samo ministerstvo školství se tak propadlo mezi symboly nekompetence, nekoncepčnosti a klientelismu. Celé čtyři roky byly nenávratně ztraceny, génius podprůměrnosti se rozbujel a ztratila se definitivně kontrola nad kvalitou škol.

Každý si dělá co chce, řízení se rozpadlo mezi obce, kraje a školskou samosprávu. Čtyři roky v tomto mechanismu kolaboval systém a leckdy se tak ztrácí i to málo peněz, co je k dispozici. Po halasně ohlašované reformě vysokých škol zbylo jen slohové cvičení. Vysokoškolský zákon bude předložen v období, kdy nebude mít ani teoretickou šanci k projednání mezi odbornými i politickými subjekty. Diletantská reforma vědy vyvolala nesmyslnou válku mezi Akademií věd a univerzitami.

Úroveň školství poklesla na všech stupních, svědčí o tom pokles země v mezinárodních srovnáních po absolvování základních škol. Na vysoké školy dnes nastupuje více studentů, než činí populační ročník a nejvyšší úroveň doktorského vzdělání poskytuje vyšší procento vysokých škol než v Mekce univerzit USA. Státní maturita se tolikrát odložila, že její koncept se stal nedůvěryhodným a obsahově zastaral. Zmatená ministryně školství jedním dechem slibuje, jak budou maturity důležité pro vysoké školy a v druhé větě sladce oznamuje, že se v nich po maturantech nic nebude chtít. Kocourkov.

Potěmkinovy vesnice českého školství vesele produkují bezcenné maturitní glejty, tituly bez studia, absolventy bez znalostí, docenty a profesory bez odpovídajících publikací. Úroveň obecné vzdělanosti viditelně klesá. Koho to zajímá? Lobbyistům, lokálním politikářům, přikrádačům a neschopným to vlastně vyhovuje. Schopní nad tím buď mávnou rukou nebo odcházejí do zahraničí. Má to skutečně tak zůstat?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

student napsal(a):

"Má to skutečně tak zůstat?"
Ano má. Nebo snad znáte někoho důležitého
komu to vadí ?
21. 10. 2009 | 09:55

Simply woman napsal(a):

Tak pod tenhle článek bych se podepsala...Vzniklo neskutečné množství VŠ a všelijakých soukromých SŠ bez kontroly výuky a úrovně výsledků...(školní inspektoří snad vymřeli?) Maturitní vysvědčení se získává snadno, na školu se dostávají 4kaři, což bylo dříve nemyslitelné (ale platí přece školné..)apod...Učební obory ztrácí prestiž a stačilo by ji získat vedle učňovské zkoušky třeba i složit Mistrovskou zkoušku, záruku kvality řemeslného pracovníka ...Dobře je to vidno např, na pořadu v TV TAXI, starší lidé vědí pomalu vše (samozřejmě kromě jmen raperů...) a studentka střední školy ani neví, kdy byla napsána Kosmova Kronika...atd...
21. 10. 2009 | 10:17

Bavič napsal(a):

To promluvil ten "vícekorunovaný" fachidiot. Měl by jste se jít léčit do protialkoholní lečebny. Velmi špatně totiž prezentujete naše občany s tituly jak zepředu, tak s tituly zezadu. Fuj.
21. 10. 2009 | 10:23

Petr napsal(a):

Výborný článek. Normální člověk musí souhlasit.
Dle diskuze to ale vypadá, že část jmenovaných v posledním odstavci skutečně existuje, že "Baviči" :)
21. 10. 2009 | 10:36

kancelarska_mys napsal(a):

Co budete dělat Vy osobně, aby to tak nezůstalo, pane docente? Z bruselské kanceláře se to dobře kritizuje.
21. 10. 2009 | 10:45

Marcus Agrippa napsal(a):

Střední školy = bývalé učiliště, vysoké školy = úroveň bývalých středních škol - ale to už je celkem známá věc. Stačí se projet v nějakém větším městě a dnešní"studenti"to dokazují dnes a denně. Relativně slušnou úroveň mají ještě MU a KU, soukromé vysoké školy stát zásobují jen armádou"taky vysokoškoláků". Holt to je realita postupného úpadku celé české společnosti ve které vítězí moc peněz a hrubé síly.
21. 10. 2009 | 10:48

Samota napsal(a):

Nejhorší na tom je, že to, co se na školství ušetří teď (aby třeba bylo možné ty peníze nalít do betonu), to se projeví až za 10, 15 let. To se pak nebudeme stačit divit, co jsme si to "vychovali" za generaci.. Jenomže pro politiky, kteří uvažují maximálně v horizontu 4-letého volebního období a okamžitého efektu, je to absolutně nezajímavé téma.
Chybí dlouhodobá koncepce a hlavně vize do budoucna. A pak taky někdo důvěryhodný, kdo ji dokáže prosadit!
21. 10. 2009 | 10:57

Paterik napsal(a):

to je legrace. Hlavně, že se za 8 let vlády ČSSD ministři střídali jak svatí na orloji a hlavním přínosem školství byl patrně Internet do škol a zavedení jediné přihlášky na střední školy.
21. 10. 2009 | 11:02

Marcus Agrippa napsal(a):

Paterik:
a co Vám na tom jako přijde legračního? Střídali se před vládou ČSSD a po vládě ČSSD taky. A co to mění na tom že školství nemá žádnou koncepci? Apropó byla opět odložená tolik potřebná státní maturita. Hrozná legrace že?
21. 10. 2009 | 11:07

irinek napsal(a):

Myslím,že je to jasné: s davem,který je vzdělán jen pomocí (často bezcenných) glejtů se přeci jen daleko snadněji manipuluje.Příkladů se dá nasbírat každý den habaděj třeba jen v těchto internetových "diskuzích" ( o úrovni vzdělání některých redaktorů v mediích je také lépe raději nehovořit).
21. 10. 2009 | 11:17

Pobo napsal(a):

Autor: "...jen školský odborářský předák František Dobšík, který mluvil k věci..."

Hmmmm, nečuměl jsem na TV, a tak jsem asi propásl jistý malý zázrak.
Anebo dotyčný "mluvil" tak jak je jeho zvykem a hodnocení "k věci" je jen výstupem úhlu pohledu autora tohoto blogu? Nevím, ale tuším.
21. 10. 2009 | 11:20

JAHA napsal(a):

Ad: Pobo

Ja som na to nahodou "cumel". Odborarsky predak hovoril o tom, o com hovoria odborarski predaci vzdy. Dajte, dajte, dajte, lebo inac...
21. 10. 2009 | 11:24

Holubář napsal(a):

On je to asi částečně důsledek naší národní tradice "dohnat a předehnat".
V Lidových novinách teď vychází "seriál" o samizdatu a situaci u nás před dvaceti lety.

Je tam také disidentský článek Miloše Zemana z doby před dvaceti lety, kde operuje procenty populace s vysokou školou. ČSSR tam vycházela příšerně, za vzor byly např. Spojené státy s asi 34 % (číslo si nepamatuji přesně, ale daleko nejsem). Jenomže.... Nikdo se nepídil po úrovni amerických high school (není řeč o prestižních univerzitách!). Přesně to vyjadřuje Marcus Agrippa.

Je to jako za socíku - honba za procenty? Maturitu má dnes pomalu každý zedník, vysokoškolský diplom za chvíli i uklízečka.

Takže normální inflace, nic jiného. Já bych to na hlavu ministrů tak úplně neházel, je to všeobecný trend v našem civilizačním okruhu, obávám se.

Když už by měl "Brusel" k něčemu být, kromě zahnutých banánů a žárovek a jiných blbostí, tak právě změny na tomto poli by mohly být parketou pro tamní geniální evropany, v tom má zase pravdu kancelářská myš.
21. 10. 2009 | 11:26

Paterik napsal(a):

Marcus Agrippa:

legrační na tom je, jak pan Havel říká, že vše špatné ve školství je vina ODS, zatímco o vše dobré se zasloužila ČSSD. Jinak na našem školství toho moc k smíchu není, spíš k pláči.

potřebná státní maturita? opravdu? v podobě, jakou má nyní je to spíš zbytečná státní maturita.
21. 10. 2009 | 11:31

MerryMan napsal(a):

Pobo:
Vskutku vynikající diskutér, já jsem to sice neviděl ("nečuměl") ale vít to. Lepší je už např M.Komárek z MfD. Ten dokonce ví i to co víte Vy. Machr.
Jinak se k Vašemu slovníku spíše hodí "čumí jak tele na nový vrata".
21. 10. 2009 | 11:55

Jedla napsal(a):

Zastanu se odborů. Není snadné být "předákem" odborů, jste automaticky osinou v zadnici managementu. Znamená to rezignovat na vlastní postup, pohyblivé složky platu, upoutat na sebe negativní pozornost - moc by se každému generálnímu hodilo zhoršit vyjednávací pozici odborářů tak, že by na ně "něco" věděl a "mohl by, kdyby chtěl" to něco použít.
Kdo se dnes na odbory dívá jako na ROH, zájezdy-rekreace-horské chaty-výhody-prodloužená ruka strany, neví, o čem mluví. Uzavřená kolektivní smlouva je rozhodně lepší než nesystémové rozdělování "motivačních" bonusů a "sociálního" fondu shora podle ksichtu, mnohý takzvaný manager nejedná v zájmu firmy či organizace (roztříštěná struktura akcionářů nebo podivný status takzvaných příspěvkových organizací - viz školství - tomu nahrává), a potřebuje zaměstnance rozeštvat. Zástupci zaměstnanců např. v dozorčí radě mohou ledacos nepěkného odvrátit.
Je prázdným klišé domnívat se, že (v odborech zorganizovaní)zaměstnanci svými požadavky firmu položí. To není v jejich zájmu, právě tak jako to není v zájmu majitelů či zřizovatele. Zato to klidně může být zájmem managementu. Není na stejné lodi.
21. 10. 2009 | 11:56

Al Jouda napsal(a):

Před řešením je nutno problém výstižně popsat, což pan docent učinil.K řešení je komptentní vláda potažmo její ministr školství. Současná drůbeží ministryně asi nic nevyřeší.Volme proto v příštích volbách stranu VV a uvidíme !
21. 10. 2009 | 11:57

MerryMan napsal(a):

Holubář:
Za komunistů se vyprávěl takový vtip o ruských inženýrech.
" Ja inženerom vy´čil sa, ja architektom vyúčil sa no čitať i pisať já učiťsa nebúděm".
Asi jsme už ten bývalý SSSR dohnali.
21. 10. 2009 | 11:58

Holubář napsal(a):

MerryMan:
I štó ty?
Ja specialist!
I kakój specialist?
Ja traktorist!
21. 10. 2009 | 12:05

BRT napsal(a):

Takle INDOŠ profesore,to byl panečku nějaký projekt.A jak to naše školství vytrhlo a bylo to za pusu !
21. 10. 2009 | 12:07

Pobo napsal(a):

MerryMane, napsal jsem: "Nevím, ale tuším." Je pro Vás těžké pochopit význam tohoto jednoduchého sdělení? Kaj že jste se to vyučil (čitáť) ... ?
21. 10. 2009 | 12:07

Pobo napsal(a):

Holubář (21.10.2009 12:05:00):
Ňét. On socijaličeskyj intělektuál!
21. 10. 2009 | 12:10

Aleš napsal(a):

Pořad jsem sledoval , ale nezaujal mne onen odborář, ale profesor z "Marsu" z Cambridge.
Hovořil o tom, co je problém českého školství- po dohodě s expertem se objeví mocný politik a ten má své priotity a je vše jinak, že dojít k dohodě je zde nemožné, kompromis sprosté slovo. Mluvil o tom, že počet našich vŠ neodpovídá počtu studentů, kolik produkujeme magistrů a bakalář., že bakaláři nejsou akcptovatelní.
Je to stále dokola vystoupí Havel a zkritizuje , co udělaly vlády ODS a obráceně a ono to, jde podobně jako v dalších veřejných sektorech od desíti k pětí- policie , armáda a školství jsou nejkřiklavější příklady. A bude ještě hůře. Pan opslanec už asi z Bruselu nebude stínový ministr školtsví a bude se stále mluvit o školném, ale ne o tom, kde se propad úrovně školstv všeho druhu může zastavit. Poslední výsledky mezinárodních srovnání jsou tristní!!
Ale jedna pravda j- bez peněz, společenského postavení to nepůjde
21. 10. 2009 | 12:39

občan napsal(a):

Pane docente, základní poučka - nemám příjmy, nemohu je vyplatit. Jako pro ekonoma by to pro Vás neměla být španělská vesnice, ale dle Vašich vyjádření to zřejmě pro docenty neplatí. Smutné, ale bohužel politická realita. Touto poučkou se však musí řídit ve firmách z nichž většina - především těch menších, ze kterých jste za vaší vlády neudělali monopoly, musela sáhnout k redukci platů u všech zaměstnanců, bez rozdílu vzdělání. V naší firmě mají percentuálně vyšší snížení platů manžeři a vedoucí - většinou s VŠ vděláním. Nestěžuji si, beru to jako nutnost pro přežití firmy, protože se, na rozdíl od Vás, pohybuji v reálném světě.
Proč to vlastně píšu? Jen aby bylo jasno, když nemají ostatní, tak nevím, proč by se mělo přidávat těm, kteří žijí z daní těch, kteří něco tvoří a díky snížením platů tedy i méně odvádějí do bezedné díry státního rozpočtu. Myslím si, že je to celkem logická rovnice. Ale jen pro lidi se zdravým selským rozumem, ne pro populismem "postižené" politiky... :-(
21. 10. 2009 | 12:49

Jedla napsal(a):

České školství je problém, který má kořeny v
- nedostatečné prestiži učitelské profese
- bídnému zájmu o pedagogické fakulty, na které se hlásí podprůměrní středoškoláci, a ještě ti lepší z absolventů opustí obor

obojí umocněno
- podfinancováním z veřejných rozpočtů
- ode-zdi-ke-zdi_smem (a diletantstvím) státní politiky (a centrálních kariérních úředníků resortu)
- klausismem-ekonomismem, který zbylé učitele dehonestuje jejich postavením "socky"
21. 10. 2009 | 12:52

Jedla napsal(a):

občane,

chodil jste do školy, dostalo se Vám vzdělání (snad alespoň základního), a to Vám primárně umožnilo "něco tvořit" a tedy mít příjem (z něhož snad platíte i nějaké ty daně, když se jimi tolik oháníte).

Vezměte dnešním dětem vzdělání, vezmete jim právě tu možnost, kterou sám využíváte.

Peníze do školství se přelévají do dětí, nekončí v žaludcích "nenažraných" kantorů.
21. 10. 2009 | 12:58

Paterik napsal(a):

Jedla:

já bych ten seznam ještě doplnil o to, že absolvent určitých vysokoškolkých studií má možnost si u nás vydělat asi tolik jako běžný dělník na stavbě...
21. 10. 2009 | 13:00

MerryMan napsal(a):

Holubář:
Dobré, děkuji. Stáhl jsem si to. Ono je takových vtipů hodně.

Pobo.
Nesrozumitelné, ale já většinou Vaše příspěvky nečtu, tak se není co divit.
21. 10. 2009 | 13:15

JAHA napsal(a):

Ad: Jedla

Je prázdným klišé domnívat se, že (v odborech zorganizovaní)zaměstnanci svými požadavky firmu položí. To není v jejich zájmu, právě tak jako to není v zájmu majitelů či zřizovatele. Zato to klidně může být zájmem managementu. Není na stejné lodi.
1. staci sa pozriet napr. do Francuzska, kde maju odbory nenormalnu moc, skor az nemoc

2. klise je skor Vase tvrdenie. Kazdy normalny podnikatel chce, aby mu jeho firma fungovala. myslite si, ze vsetci manazeri su byvali lumpovia, ktori chcu len fabriku dobre financne spenazit? Myslite si, ze je jednoduche i v dobrej dobe zaistovat zakazky, dodrziavat vsetky platby a odvody, mat pritom rozumnu motivaciu pre zamestnancov a zaroven mat ZA SVOJE (nie odborarske) investovane peniaze i nejaky primerany zisk a volno?

3. Porozmyslajte, ktory z odborovych bosov zalozil nejaku firmu, kde je potrebne makat a zamestnavat ludi a pripadne, ako sa tam k nim "odborarsky" chova. Ja zo svojich bohatych aj osobnych skusenosti viem, kde posobi napr. Falbr, kde je doteraz p. Vranova, kde posobil a co robil napr. zo Slovakov Kalman, co a ako robili dalsi bosovia (Englisch...). Takmer vsetci bud do poslaneckych, bud do vladnych, ci inych funkcii, kde netreba nic skutocne manazovat. Iba brat.

4. Netvrdim, ze sa netreba v konkretnom zavode, podniku...bit za opravnene poziadavky pre zamestnancov. Ale vrchni bosovia to nerobia, to si budte isty.
21. 10. 2009 | 13:17

Milan napsal(a):

Tleskal bych Vám za Vaše slova, pane Havle, kdyby vaše strana neměla na tomto úpadku hlavní vinu.
21. 10. 2009 | 13:35

Rejpal napsal(a):

1. svalovat úroveň našeho školství pouze na Topolánkovu vládu je nesmysl. Propad nastal již začátkem 90. let, snažila se mu vzdorovat pouze první Klauzova vláda, ale to bylo málo. Za Topolánkovy vlády nevystudoval obecnou školu ani jeden ročník.
2. Vlády ČSSD nezvýšily úroveň školství ani o procento, takže tady není o čem.
3. absolventi obecných škol jsou na úrovni, na jaké jsou, ne proto, že by se škrtalo v rezortu školství či byl ministr hloupější než jiný, ale proto, že tempo ve třídě dnes udává výhradně ten nejslabší žák. Pomalejším dětem nezpůsobujeme sice mikrotraumata, zato působíme obrovské problémy celé společnosti.
4. absolventi střední školy mají úroveň, jakou mají proto, že jejich počet přímo ovlivňuje rozpočet školy. Je putna, zda je to škola státní či soukromá, protože peníze fasuje na základě počtu studentů a nikoli na základě nějakých hodnocení jejich znalostí. Opět princip jakési rovnosti, bez jehož likvidace nelze situaci zefektivnit
5. absolventi VŠ lze rozdělit na absolventy "klasických" univerzit, kteří stále mají jakousi stabilní úrovenň, a na absolventy "takyvejšek", které bych označil za koníčka či neefektivní ztrátu času. Bohužel, těch sruhých je, jako vždy, mnohem více. Tady pomůže jen zásah shora - tzn. likvidace přebytečných vysokých škol.
Jinými slovy - nejprve musíme pochopit, že žáci a studenti nejsou stejní, potom pochopit, že není škola jako škola a nakonec můžeme něco řešit. Dokud budeme "politicky korektní", do té doby to půjde s naším školstvím od desíti k pěti bez ohledu na to, kolik se tam neleje peněz.
21. 10. 2009 | 14:05

student napsal(a):

Ona produkce absolventů beze znalostí soudruhu Havle je výplodem smečky kol ČSSD.Co vám říkají kména Gross,Mrázek ?Vždyť, ruku na srdce,soudruhu.Jaké je vaše vlastní vzdělání a znalosti.? Pominuli politickou ekonomii a marxistické blábolení,tak není ve vašem případě o čem mluvit.
21. 10. 2009 | 15:18

občan napsal(a):

To Jedla:
Vám se snad taky dostalo aspoň základního vzdělání (možná i VUML), ale číst jste se asi moc neučil. Nebavím se tu o tom brát dětěm možnost vzdělání, říkám pouze, že je nemravné v okamžiku, kdy si většina (kromě monopolů, které vytvořili především socani) musí utahovat opasky, aby jedna skupina natahovala ruku a tvrdila, že je důležitější než všichni ostatní. A jestli odborářští bossové tvrdí, že 4% ve školství jsou až 2000,- Kč o které mají přijít, tak potom tam mají celkem slušné platy :-)
A psal jsem již v několika svých příspěvcích. Kantoři mají, stejně jako jiní, možnost zkusit to jinde. Znám několik takových, kteří se i přes naříkání na to "jak je to špatné" velice rádi a velice rychle vrátili zpět do školství, protože takové výhody jako tam v normální praxi nikde nezískají....
21. 10. 2009 | 15:36

NL napsal(a):

Občane a proč si ve firmě snižujete platy? Ztráta zaměstnání nic není. Vždycky přece můžete jít učit a získat všechny ty výhody, nebo si na podpoře vychovat doma vysokoškoláka svépomocí.
21. 10. 2009 | 15:47

občané napsal(a):

To NL:
Asi jste nikdy neměl(-a) odpovědnost za více jak 150 lidí, kteří by o tu práci přišli spolu s vámi, ale takhle levicově uvažující lidé nikdy nepřemýšlí.... Nejsme stát, abychom do nekonečna mohli "zasekávat" sekyru. My, narozdíl od něj, své závazky bez milosti musíme platit. A to i tomu nenažranému státu.....
21. 10. 2009 | 15:53

Brundibár napsal(a):

Základní problém školství vidím v tom, že "Product Life Cycle" je nějakých 10-20 let, ale volební období je čtyřleté. Politici pro své znovuzvolení (bez kterého si mnohdy nedovedou vůbec představit svoji další existenci) potřebují ukázat výsledky své práce před volbami (takže mají nějaké tři roky "čistého času").

Chtít tedy po nich nějakou koncepci školství (ale i jiných "dlouhodobých" témat, jako jsou důchody a zdravotnictví), je ztráta času. Paní Buzková to vyjádřila lakonicky - přihlásila svoji dceru do školy, která padá pod MŠMT.

A dokud budou v ČR hrát prim politici, kteří si svůj život bez politiky nedokážou představit (a slíbí proto naprosto cokoliv, jen aby byli zvoleni znovu), tak řešení "dlouhodobých" témat dočkáme až tehdy, až tato témata budou v naprostém průseru.

P.S. obecné: Tento povzdech se týká všech politiků bez rozdílu barev a úrovní. O důležitosti školství mluví všichni, ale když přijde na činy, tak se vždy najde něco důležitějšího.

P.S. pro pana Stejskala: Omlouvám se za použití silného výrazu, ale neznám slušnější ekvivalent, který by popisoval onen stav - "průšvih" ten stav ani zdaleka nevystihuje. Použitý výraz zde nepoužívám jako vulgarismus, ale v souladu s článkem Vladimíra Boreckého "Fragmenty fekalismu" (http://lege.cz/kytlice/feka...).

A jsem přesvědčen, že i v souladu s Kodexem blogera.
21. 10. 2009 | 15:55

Brundibár napsal(a):

Oprava předchozího:

"...která NESPADÁ pod MŠMT." - pochopitelně...

Omlouvám se...
21. 10. 2009 | 15:59

zdesta napsal(a):

Občan.Ryze pravicově a s odpovědností,, uvažovali i bankéři na Wall Streetu.
21. 10. 2009 | 16:36

Admirál napsal(a):

Moje dcera letos maturovala na průmyslové škole. Pokud jsem srovnával nároky, kterým jsem musel vyhovět za vých studií ve své době já, tak musím říci, že dnešní nároky jsou někde na polovině toho, co pamatuji já. A to má dcera studovala na "dobré škole".

Základní škola byla ještě horší.

Jak potom vypadají vysokoškolská studia?

Je vzdělání stále ještě chápano, jako příprava na budoucí povolání?

Připadá mi, že to tak chápáno není. Tam bych začal šetřit. Ať studují jen ti, kteří mají na to mentálně dosáhnou, a doopravdy chtějí.

20 prosraných let ve školství.

Tak to dopadá, když se jde ode zdi ke zdi.

Jediné pozitivum vývoje ve školství vidím, že není povinný marx - leninismus.
21. 10. 2009 | 18:13

Rumcajs napsal(a):

Já bych za ty prachy, co má docentík i vraždil. Tudíž mu nemám za zlé, že je za ně ochoten ze sebe dělat blbce.
21. 10. 2009 | 18:33

Zacheus napsal(a):

To Rumcajs. Z té Vaší první věty jsem se oklepal já:), z té druhé se asi oklepe pan docent:)

Ale pravdu má v tom, že je ve školství situace značně neúnosná a jeho úroveň upadá.

Dodávám, že dění na plzeňské právnické fakultě je toho smutným důkazem.

A propos: Jak můžeme chtít, aby děti či studenti respektovali přirozenou autoritu učitelů, když jsme - i zde na tomto blogu - svědky například toho, jak i velmi vzdělaní lidé s tituly a postavením ( i jako pedagogové ) celkem bez zábran dehonestují hlavu státu ?
(Ilustrativní byl titulek -Václav Klaus Rozparovač, ani už si nevzpomínám na autora, viďte pane docente:).
21. 10. 2009 | 20:09

Rumcajs napsal(a):

Zacheus:

Stav školství je špatný, ale určitě né díky Topolánkovi. Nebudu opisovat Rejpala a jen dodám, že to byla Buzková ,co zdegradovala státní školství pod heslem "Inženýra do každé rodiny ".
21. 10. 2009 | 21:23

V.M. napsal(a):

Jdu se opit, souhlasim s Jirim Havlem a to se snad jeste nestalo. Ale pokud neco natropim a bude z toho nejaky pr*ser, hezky mu to vyuctuji.
21. 10. 2009 | 22:14

Targus napsal(a):

To Jiří Havel:

Naprosto špatně pojaté téma, pane Havle, příliš z toho čiší prvoplánová agitka. Fuj, že se nestydíte!
To, co jste zde provedl je hodno umělce propagandy Pepka Goebbelsů.

První tragická chyba, která souvisí s obrovským úpadkem školství je kapitační platba školám. Důsledky jsou rozebrány jinými diskutéry.
Druhá tragická chyba je neregulovaný počet škol, který zdaleka neodpovídá potřebám společnosti a počtu studentů, kteří jsou schopni vystudovat a navíc ještě něco umět.
Třetí tragická chyba je zavedení nevímjakého způsobu výuky v kolektivistickém pojetí, kdy děti "pracují v týmu", v němž maká jeden žák a ostatní se bezostyšně vezou. Za mých studijních let se tomu říkalo opisování a dávaly se za to nedostatečné, v nižších ročnících pak facky či výprask rákoskou.
Čtvrtá tragická chyba je zohlednění všelijakých práv dítěte, aniž by někdo pouze uvažoval o tom, že nějaká práva má i pedagog. Ruku v ruce s tím kráčí nulové povinnosti žáků, nulový tlak na docilování studijních výsledků plynoucích ze všech předcházejících pochybení.
Pátá tragická chyba je rušení zvláštních škol a začleňování pomalejších dětí do normálních tříd. Abnormálně je brzděna výuka, asistenti jsou mnohem dražší, než samotné školy, jsou nekvalifikovaní, nekvalitní a nezaplacení. Stěžují-li si učitelé na nízké platy, jak potom nazvat almužny asistenů?
Teprve na šestém místě bych viděl jako problém nedostatek financí, a to jak na platy, tak na pomůcky a provozy škol.
V poslední řadě bych viděl jako problém roztříštěnost vedení škol, jak jste správně uváděl. Dnes je skutečností, že ředitelé vystupují jako nesvéprávní šašci, bojící se i nesprávně mrknout či pohnout hlavou, aby je školská rada či starosta nevykopl obloukem z relativně dobře placeného fleku s minimálním pedagogickým úvazkem, tj.minimem rozčilovábní se s nevychovanými, drzými a línými hajzlíky.
21. 10. 2009 | 22:16

Targus napsal(a):

To Rumcajs:

Buzková to taky nezmršila sama. Ten vývoj se nastartoval po r.89 a stále graduje. Něco jako když se utrhne vagón na seřadišti. Na prvních pár metrech tam stačí hodit zarážku, po půl kilometru už to bez karambolu nezastaví nikdo.
21. 10. 2009 | 22:19

arlon napsal(a):

Targus
Velmi správně míněno, velmi správně napsáno.
Havlik Jiřik už červenik,
moc tolik kolik řikat mamu-tik.

recaptcha
fidel Irish
21. 10. 2009 | 22:48

Student napsal(a):

Targus:
Napsal jste první správné zhodnocení našeho školství, které jsem četl.
Vemte pana Havla (a možná i toho prvního, hlavního) do učení, a vysvětlete jim to
ještě jednou.
22. 10. 2009 | 06:48

patriot napsal(a):

Homo parasiticus Havel:

Kocourkov a Potěmkinovy vesnice českého školství, říkáte…

Je to horší, máme tu Zlodějov a Potěmkinovou vesnicí je celá naše „demokracie“.

V Potěmkinově demokracii věci nemívají řešení, protože k moci jsou vyplavování právě ti lokální politruci, zloději a neschopní (jak sám píšete).

Pardon, vy už samozřejmě nejste lokální, vy jste evropský…

P.S.
Stále stejná a dosud nezodpovězená otázka:
Co vykonala naše Špidla pro daňové poplatníky za pět let svého působení v Bruselu kromě toho, že jim pořádně pustila žilou?
22. 10. 2009 | 08:52

Saliven napsal(a):

To čemu tady říkáte degradace a inflace vzdělání, tak je srovnání se západní společností. Za socialismu byl počet VŠ vzdělaných v populaci 12 procent, na západě je to skoro 40. Problém našeho školství je spíš v tom, že produkuje studenty o které není velký zájem - viz. ty armády ekonomů a sociologů. České vysoké školství by se mělo směrovat k velkému počtu bakalářů a menšímu počtu magisterských studijních programů. A pokud možno bez soukromých škol (a nebo soukromých škol v jiné formě), protože ty v 90 procentech mají nulovou úroveň (u středních škol to platí též). Každopádně je faktem, že Topolánkovy vlády školství peníze vytrvale ubíraly, což je zločin na celém národu a je uplně jedno, že je krize. Na vzdělání je třeba si i půjčit, protože je to investice na desítky let.
22. 10. 2009 | 09:40

jogín napsal(a):

Koncepce současného školství je založena na filozofii platit dle výkonu čili podle počtu studentů. Školy si začínají konkurovat, ovšem snižováním laťky- za víc studentů víc peněz. Už jsem slyšel vnitřní směrnici- u zkoušek studenty nevyhazovat, nebo budeme muset propouštět. Rušení přijímacich zkoušek se stává standartem. U starého systému se stanoveným počtem studetů k těmto věcem nedocházelo, ideologická deformace ovšem brání vzít výhody tohoto systému na vědomí. Ekonomové se proto budou zkoušet vymyslet další zázračné tržní systémy, jako odložené školné, s cílem zadlužit studenty na celý život, což jim umožní žít v nejistotě a hezky se třást před zaměstnavatelem, který je může kdykoliv vyhodit. Výsledkem bude pokles populace u ldí s vysokou inteligencí, což se odehraje tvrzením, že inteligence na dědičnosti nezávisí.
22. 10. 2009 | 10:36

Brundibár napsal(a):

Targus:

Já bych ten problém rozdělil - na vzdělání, které je ze zákona povinné (třeba základní školy) a pak na školy "dobrovolné" (typicky univerzity). Domnívám se, že obě skupiny škol by měly mít rozdílný režim (ostatně, jak to vyplývá už ze zákona). U povinného (základního) školství bych dodal:

Ad 1.: Ke kapitační platbě - nemyslím si, že kapitační platba jako princip je ten hlavní problém. Horší je, kolik peněz pak ale školy v reálu opravdu dostanou (tedy, jak se tento princip používá), školy navíc mají poměrně přesně předepsáno, kolik a jakých pracovníků taková škola může mít. Dokonce si myslím, že můžeme být rádi, že školy mají alespoň ty kapitační platby a tedy alespoň nějakou jistotu.

Ad 2.: Hlavní problém vidím v tom (a popsal jsem to výše), že politici nemají jediný důvod něco s e školstvím opravdu UDĚLAT - jediné, čeho jsou politici ve školství schopni, jsou KECY. A jak jsem psal výše - bez ohledu na úroveň obec-kraj-stát nebo barvu strany. Počet škol regulován je, právě přes ty kapitační platby. Netvrdím, že to je to nejlepší, ale opakuji, dnes to je asi jediná jistota, kterou školy mají.

Ad 3.: Týmová práce - přijde na to, JAK se aplikuje. Vím o škole, která ho aplikuje, ty děti velmi dobře vědí, že flákat se v týmu nejde (příště by s nimi nikdo nechtěl dělat), škola má přitom vynikající výsledky v rámci kraje (úspěšnost na SŠ, nejrůznejší olympiády), děti se tam hrnou... Jen ji chce obec čas od času zrušit (totiž sloučit), přestože na tom není finančně hůř než školy jiné a ředitelé jiných škol si stěžují, že jim "krade děti".

Ad 4.: Na této škole děti podepisují Chartu, která jasně říká, jaké mají práva a povinnosti (jsme stále na základce!) a ono to funguje. Ty děti kupodivu neberou (ve svých 6 letech!) svůj podpis jako formalitu.

Ad 5.: Jestli je rušení zvláštních škol problém... Ano, mít děti různé úrovně v jedné třídě je podstatně náročnější a dražší, na druhou stranu, jsou školy, kde to funguje. Přiznám se, toto jsem u "své" školy řešit nemusel, takže nevím. Obě cesty (různě nadané děti sloučit nebo odddělit) mají své zastánce a odpůrce, ale který směr je pro děti a společnost lepší...

Ad 6.: Naopak, peníze, tady vidím ten hlavní problém. Nejde až tak o to, kolik peněz škola "dostane", ale o to, kdy se to dozví (na jaře, na PROBÍHAJÍCÍ školní rok). Plánovat proto nějaký rozvoj je iluzorní, počet dětí škola uprostřed šk. roku také nezmění, výukový plán (a tedy nasmlouvaní učitelé) taky nelze změnit ze dne na den (vyměnit dětem jeden cizí jazyk za jiný jen proto, že najednou na dva různé učitele nejsou peníze není zrovna dobrý přístup). A protože peněz je málo, tak v rámci obce jednotlivé školy na sebe "žárlí", takže systém přidělování peněz musí byt naprosto transparentní.

Dělat ředitele ZŠ - nevím, mě to přijde jako obrovská zodpovědnost za minimum peněz - dělat bych to fakt nechtěl (dodávám jako bývalý člen školské rady). Školních budov je víc, než dětí (alespoň v Praze), takže ředitelé často fungují dle hesla "neudělat chybu" a pokud se "něco" negativního objeví, tak to ututlat. Být prostě šedou myší, které si nikdo nevšimne. Jenže - nelze se jim divit - přes veškeré proklamace se politici na školství dívají jako na něco, co musí nějak fungovat a kladné politické body jim to během aktuálního volebního období nepřinese - tak proč do toho vrtat. Není divu, že se vetšina ředitelů chová stejně...
22. 10. 2009 | 10:53

Imhotep napsal(a):

Váženy pane Havle, píšete, že se tváříte hloupě. To posoudit neumím, ale že píšete hlouposti, to je zřejmé.
Račte vzpomenouti na tragického ministra školství z Vaší partaje Eduarda Zemana. Tunel jménem Internet do škol, tragická Bílá kniha...beznaděj, nuda a hniloba. Jediné, co ten pán uměl bezvadně, byla věrnost velkému Milošovi.
Dále jste jako strana obšťastnili školství paní Buzkovou. Jéje, to byla jízda. Ničemu nerozuměla a náměstci a ředitelé odborů si dělali, co libo bylo. Nu a ta reforma, děsoběso.
Nakonec děkuji za vtip, že odborář Dobšík mluvil k věci. To se vážně povedlo.
22. 10. 2009 | 11:12

Brundibár napsal(a):

Pro Targus:

Ohledně "dobrovolného" školství, tedy hlavně univerzit.

Tady jsem pro nějakou - propracovanou - formu spoluúčasti (tedy školného). Tak, aby si student zvolil takový obor, který mu v budoucnu vrátí vložené peníze, aby ho systém nutil studovat pořádně a tak, aby firmy měly zájem poskytovat stipendia na kvalitních školách.
Tak, aby kvalitní studenti měli jistotu, že se dostanou na kvalitní školu, že jejich stipendium pokryje celé náklady (jak školné, tak ostatní životní náklady) a že budou mít jistotu, jak to splatí. Například, když firma bude platit 5 let studenta na dané univerzitě, tak ten student bude mít povinnost pro firmu pracovat také 5 let a firma mu zaručí pozici s platem min. 30 000 USD ročně. Dá se se to svázat prospěchem, univerzitou, nějakými testy, to je v podstatě jedno. Základ je, aby i zcela nemajetný talent měl jistotu, že může vystudovat perspektivní obor, ve kterém najde práci a kdo si chce titul zaplatit, tak ať si najde nějakou profláklou fakultu, kde si titul může zaplatit. Má zkušenost je taková, že kvalitní univerzita nepřijme ke studiu každého prachatého blbce - přišla by totiž o ty kvalitní studenty se stipendii (ty firmy by je stáhly jinam) a tím o prestiž a jméno - následkem by profesoři přišli o příležitost (placeně) přednášet na konferencích nebo valných hromadách...
22. 10. 2009 | 11:14

Petr napsal(a):

Pane Havle , nevím jestli píšete nesmysly schválně , nebo již neumíte počítat a ztrácíte paměť .
1) Píšete , že školství se propadá 5 let . Z toho mi vychází rok 2004 , tedy vláda ČSSD .
2) Problémy na škole v Plzni byly již za ministryně Buzkové , ale vláda ČSSD to odmítla řešit.
3) Pokud jste proti vzniku dalších vysokých škol , proč se nepostavíte proti panu Rathovi , který chce další školu .
Prostě , napřed si zameťte před prahem Lidového domu a pak pište takové nesmysly.
22. 10. 2009 | 15:06

poste.restante napsal(a):

Tagus, Brundibár:

1. Kapitační (nebo chcete-li normativní) financování škol je KARDINÁLNÍM problémem našeho školství. Systém "peníze na hlavu" snad mohl fungovat v době populačně silných ročníků, kdy vnášel mezi školy jistý prvek soutěživosti a u středních škol znamenal přetahování o talenty mezi gymnázii a technickými lycey.
S propadem počtu žáků ale nutí základní i střední školy strachovat se o každého žáčka, který ze školy odejde. Dříve střední škola grázlíka, který narušoval výuku, bez problémů vyrazila a ostatní si dali pozor. Dnes se přijímají na střední školy všichni, kdo se umí alespoň podepsat a vyhodit někoho si mohou dovolit možná tak gymnázia, ale nesmí být takových studentů moc. Na všech stupních se problémy zametají pod koberec, aby se nevyvolala nežádoucí publicita. Důsledky známe.
Jistě, řešením by bylo navýšení normativu a snížení počtů žáků ve třídách. Nebylo by nutné zavírat a slučovat (většinu) škol. Ale kdo tohle udělá?
Je přece mnohem "výhodnější" prodat zrekonstruovaný areál školy spřátelené firmě a za pár let (až přijdou dočasně silnější populační ročníky) přihrát jiné spřátelené stavební firmě zakázku na rekonstrukci, rozšíření, výstavbu. Malá domů nebo do stranické pokladny se hodí vždycky.

Problémem učitelstva je, že nebylo za 20 let schopno ustavit profesní komoru, která by byla garantem profesního i morálního kreditu svých členů a vystupovala jako partner při projednávání výmyslů politických stran jako jsou státní maturity nebo tři přihlášky na SŠ. Že její činnost částečně suplují odbory je spíše věci ku škodě.

ad 3. Nasazování týmové práce jsem absolvoval v průmyslové firmě a výsledky znám. Stejně jako kecy poradců o kompetencích, projektech, plánech osobního rozvoje a jiných velenezbytnostech. Všechny skvělé myšlenky jdou ale do háje, když se zjistí, že na ně nejsou prachy. To jen ve školství so to hodí na hlavu učitelům jako jejich povinnost - viz ŠVP.
Vůbec mám pocit, že část těch "odborných poradenských firem", které před časem vypráskali z průmyslu si našla nový krmelec na MŠMT.

Ad 4. V 6 letech budou děti brát svůj podpis velmi vážně. ;-) Zato v 15 Vám klidně podepíšou i "třetí světovou" a za zády se Vám budou tlemit, protože přesně vědí, že na ně nemáte metr. Tím nechci popírat existenci "ostrůvků pozitivní deviace". Problém je v tom, že za stávajícího systému to budou vždy jen ostrůvky, ale mainstream půjde zcela jinudy. V hlavách politiků se nerozsvítilo ani po prvních fyzických útocích na učitele, sebevraždách učitelů či žáků. Takže v tomto bodě jsem pesimista.
Možná až první chlapec s kulometem, který opravdu začne střílet, když dnes chlapci s "malým množstvím třaskavin" raději dáme individuální studijní plán...

Ad 5. Na problematiku zvláštních škol se necítím být kompetentním. Přesto tak nějak selským rozumem chápu, že je rozdíl mezi těžkou retardací s IQ kolem 40 a průměrným klukem s částečnou hluchotou. Samostatnou kapitolou jsou řekněme "sociálně nepřizpůsobiví spoluobčané", kde nejde o inteligenci, ale o sociální návyky. Což by mohl řešit předškolní ročník mateřské školy a následný posudek PPP s doporučením o nástupu či odkladu školní docházky. Za dva roky se snad odnaučí močit do květináče každý.

Ad 6. Peníze jsou problém vždy. INDOŠ a SIPVZ jakkoli byly sporné, byly alepoň něco, nežli současné úplné nic.
Jak stárnu, přestávám mít chuť vyrábět s žáky pomůcky do výuky na koleně v odpoledních hodinách.
Pindy o grantech a projektech ať si kdokoli ponechá od cesty. Projekty mají být od toho, aby podpořily novátorské, umožnily zrealizovat obtížně realizovatelné a nikoli od toho, abychom sháněli peníze na běžné provozní vybavení, jako jsou jazykové učebny anebo rekonstrukce tělocvičen.
Jestli nějakou věc z dílny ČSSD považuji za dobrý nápad, pak to bylo zavedení fondového hospodaření - viz fond dopravní infrastruktury. Ono některé projekty se při průměrné životnosti vlád 3 a méně let opravdu nedají zajišťovat běžným režimem státního rozpočtu. O permanentním riziku rozpočtových provizorií nemluvě.
Co takhle zavést "Fond financování vzdělanosti" s fiskálním rokem od 1.9 do 31.8?
22. 10. 2009 | 15:27

of loop napsal(a):

Havel, že Vás huba nebolí!!! Ve školství jsem pracoval za ministryně Buzkové a už tehdy to bylo otřesné a dodnes se to nezměnilo. Mám tím na mysli "pseudopřidávání", kdy se vydrancovaly nenárokové složky platu, aby se mohly zvednout tabulky - nárokové složky, jak se vydrancovaly fondy na pomůcky, kdy pro SŠ se 600 žáky zbylo na pomůcky 12,000 Kč na rok, ....

Zameťte si nejprve před vlastním prahem, chcete-li kritizovat. Jinak působíte v roli šaška s čepičkou ozdobenou rolničkami a škrpály s dlouhou špičkou.
22. 10. 2009 | 15:40

poste.restante napsal(a):

Brundibár:
Systémy placení školného nemusíme vymýšlet. Kolem nás je inspirací více nežli dost a jejich výhody i nevýhody jsou vcelku popsány a to včetně sociálních a firemních stipendií, atd. Důležitá je spíše "politická vůle".
Doplnil bych jen, že zavádět školné v době krize by mohlo mít smrtící důsledky - čili odložit do časů stabilizace rodinných rozpočtů. Pro rodinu nezaměstnaného otce je jeden vysokoškolák dost velkým zatížením i bez školného (o dvou a více nemluvě.)
Celou dobu je ale nutno mít na paměti, že školné problémy našich VŠ nikdy nevyřeší. Jde v příjmech škol o řádově procenta, jenže podfinancování škol je v řádech desítek procent.

Pokud v roce 2008 tvořilo procento přijatých na VŠ studium 58% příslušného populačního ročníku, pak dochází k děsivé masifikaci VŠ vzdělání a pokles úrovně je nabíledni. I kvalitní univerzity dnes přijímají studenty, které by před 10 lety ani nepustili na chodník před budovou. Interní pokyny děkanů fakult ve stylu: "Já vím, že na vyhazov je zralá polovina ročníku, ale vyhodit smíte jen 5 %" jsou realitou. I za blbou hlavu jsou totiž peníze do rozpočtu. Na tom ani placení školného nic nezmění.
22. 10. 2009 | 15:46

Brundibár napsal(a):

poste.restante

Ke kapitačím platbám - Sám(a) naznačujete, že by systém fungoval, kdyby se normativy přepočítaly na nižší počty žáků ve třídě, jenže to nikdo neudělá. Proč? Protože to politikům nic do konce volebního období nepřinese. Reálně vyšší kvalita školství prostě není politické téma, voliči ve své většině raději volí okamžitý zisk do kapsy. Proč by potom politici měli opravdu řešit něco jako školství, když jim to hlasy nepřinese? jestli se pro rozdělení používá vzoreček A, B, nebo Q, je nakonec vedlejší. Ale kapitační platba je dnes jediná jistota, kterou ředitel/ka má - než někdo přijde s něčím lepším, tak mu ji nechte.

K týmové práci - zase jsme skončili u peněz...

K podpisu dětí - ano, vybíral jsem takovou školu, která takovým "ostrůvkem" je. A kdyby se školy neklepaly o každou korunu, bude jich víc. Ředitelé/ky gymnázií se o její absolventy perou - nevyvolávají konflikty, umí být tahouny kolektivu (v 15 letech!)

INDOŠ - jenom krátce - jednalo se o naprosto zbytečně megalomanské celostátní řešení, kdy se nerespektovaly potřeby jedné každé školy a které školy nikdy nemohly využít - Telecom a AutoCont prostě prodal to, co chtěl a stát netušil, co školy opravdu potřebují. Kdyby školy dostaly účelové dotace (podle typu, počtu žáků, polohy...) tak by to podle mě stálo jen pětinu peněz, co stát za INDOŠ zaplatil, a měly by přitom vlastní lepší vybavení.

Ad školné - opět jsme u peněz a u toho, že chybí politická vůle ;-) Já nechci vymýšlet nový systém, já ho chci převzít z nějaké země, která je závislá na své vzdělané populaci. Jeden tip jak financovat univerzity bych měl, ale nakonec, když se vezme systém jakékoliv země, jejíž univerzity se prosazují v mezinárodním srovnání, tak myslím, že neuděláme chybu. Ale je to opět o politické síle prosadit dlouhodobý cíl před krátkodobými "na jedno volební období"
22. 10. 2009 | 18:37

poste.restante napsal(a):

Brundibár:
Politiky je občas nutno ke správným řešením důležitých problémů dokopat. Třeba stávkou, hladovkou či jiným agresivnějším postupem. Petice a výzvy nezabírají. Občas, pravda, zabere, když se Vám podaří udělat z věci politikum, a pak pro něj sehnat podporu - viz třeba státní maturita.

Peníze jsou vždy na prvním místě, takže je logické, že u nich vždy skončíme.

Nebudu tvrdit, že za "dřívějška" neexistovala šikana a jiné patologické jevy. Učil jsem však ještě i v r. 1995 a tehdy nebylo nutno se bavit o žádných "ostrůvcích". Prostě učitel měl ve škole svůj respekt a postavení. Mimo školu už ho mít přestával, ale problémoví jedinci se ještě řešili na poradách a učitel neměl problém okřiknout žáky v příměstském spoji, i když byli z jiné školy. Kam by ho žáci poslali dnes, to víte sám.
Jsem přesvědčen, že v prostředí, které mělo svá pravidla by bylo mnohem snazší zavádět nové metody výuky. Dnešní situace je trapným paradoxem na myšlenku otevřené školy - práva dětí a povinnosti učitele.

Ad INDOŠ: Já s Vámi v hodnocení této akce souhlasím. Tak trochu je to moje parketa.
Ale napsal jsem, že tento špatný, nehospodárný projekt byl podle mne pořád lepší, nežli dnes nedat vůbec nic a pak zaplatit ČŠI za šetření na školách, které zjistí, že situace je špatná.
Pro spoustu malých a vesnických škol byl INDOŠ jedinou cestou, jak se dostat k technice, na kterou by jim jejich zřizovatel nikdy peníze nedal. A mnohé školy od té doby také jiné počítače dodnes nedostaly. Tak co je lepší?
(Spíše pro jistotu dodávám, že ty peníze šlo utratit mnohem, mnohem efektivněji.)

K financování základních a středních škol. - Já bych jeden námět měl, ale to by bylo na delší příspěvek. Myslíte, že to má cenu?
22. 10. 2009 | 19:36

Brundibár napsal(a):

poste.restante:

Respekt se dnes odvíjí od výše platu - tím je myslím řečeno vše - bohužel. Potíž veřejného sektoru (tady nejen školství) je ten, že v podstatě neumí ocenit individuální výkon, takže lidé jsou placeni v podstatě jen podle tabulek - vzdělání a odsloužená léta, ředitel školy (ale nejen ten) má na osobní ohodnocení jen velmi malý prostor. Když dvě školy mají stejnou budovu a stejný počet žáků, dostávají na platy stejně. Kapitační systém (tak, jak je dnes nastaven) nezohlední kvalitu těch škol. Co mě ale přijde nejhorší - stát se ani moc nesnaží kvalitu škol hodnotit s tím, že by lepší školy byly podporovány (ano, hodnocení škol je dost těžké, každá škola má jiné děti a je jasné, že jazykovka bude mít víc dětí přijatých na gymnázia než ZŠ Chánov), takže nakonec - proč by se učitelé snažili. Ti lepší ze škol odcházejí (naděje, že by si vlastní pílí mohli pomoci k lepšímu platu je mizivá). A jen hrstka rodičů se zajímá o kvalitu školy - proč taky, když v ČR kvalita vzdělání se na budoucím platu projeví poměrně málo.

Prostě - dokud se v ČR nebude cenit, co člověk opravdu umí (a ne, koho zná a na co má papír), je asi zbytečné cokoliv navrhovat - většina lidí to neocení, politici se nad tím pousmějí (protože dnes je s tím jen práce a negativa, výsledky to přinese za 15 až 20 let, tak proč se tím zabývat; OK, dáme odstavec o podpoře vzdělání do dlouhodobého programu) a svět nám zase o kousek uteče. A z ČR bude jen levná montovna uprostřed EU...
23. 10. 2009 | 04:23

Marťan napsal(a):

Havle,Havle, jenom znovu dokazujete jak je
ČSSD prolhaná, Váš projekt, Internet do škol
tzv."Indoš". To byl tunel!Na to rychle zapomínáte.Napřed si vypláchněte hubu a potom kritizujte!!!!!
23. 10. 2009 | 16:29

Jirka napsal(a):

Jak muže učit a veřejně mudrovat ppolitik který stále ještě nechápe že 160 mld. schodek není úsporný rozpočet. Kdy si soudruhu uvědomíte že vám za bankrot státu hrozí kriminál. Do tepláků s touto politickou garniturou. Trestní oznámení brzy přijdou, tomu věřte.
23. 10. 2009 | 17:51

Jirka napsal(a):

Jak muže učit a veřejně mudrovat ppolitik který stále ještě nechápe že 160 mld. schodek není úsporný rozpočet. Kdy si soudruhu uvědomíte že vám za bankrot státu hrozí kriminál. Do tepláků s touto politickou garniturou. Trestní oznámení brzy přijdou, tomu věřte.
23. 10. 2009 | 17:55

EricksonSallie napsal(a):

Some time before, I did need to buy a good car for my organization but I did not have enough cash and couldn't buy something. Thank God my dude adviced to take the <a href="http://lowest-rate-loans.com">loans</a> at trustworthy creditors. Hence, I did that and was happy with my college loan.
15. 06. 2010 | 19:31

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy