Trest pro Pussy Riot je trestem pro Rusko
Tvrdé tresty pro členky Pussy Riot nevěstí pro ruskou společnost nic dobrého. Kreml však verdiktem ztratil mnohem víc - mezinárodní autoritu.
Dva roky za mřížemi. Takový verdikt si vyslechly dívky z punkové skupiny Pussy Riot. Dva roky za půlminutovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina přednesenou v hlavním ruském pravoslavném svatostánku. Do vězení jdou navzdory přání poškozených, ruského ministra spravedlnosti, který nesouhlasil s nepodmíněným trestem, ale také, jak ukazuje průzkum veřejného mínění, navzdory názoru 70 procent ruské společnosti.
„Soud bere na vědomí názor poškozených, kteří nepožadují přísný trest obviněných. Soud je nicméně toho názoru, že není možné změnit kategorii trestného činu na lehčí paragraf. Soud je toho názoru, že obnovení sociální spravedlnosti je možné pouze udělením skutečného trestu s odnětím svobody a nápravou obviněných,“ přečetla z desek soudkyně Syrovová.
Svůj rozsudek, snad ironií osudu, vynesla v síni, kde byl koncem roku 2010 znovu odsouzen Michail Chodorkovskij, který Putinovi také zkřížil cestu.
Ruský systém si může gratulovat. Nad feministkami, a nepřímo nad všemi nespokojenými s jeho fungováním, zvítězil. A to velmi elegantně. Soudkyně mistrně vyloučila z jednání členek Pussy Riot politický motiv a dvouletý trest jim vyměřila za nenávist vůči pravoslavné církvi, kterou přitom dívky jednoznačně odmítají. Inu, političtí vězni v Rusku přeci nejsou, a proto nikoho nelze otevřeně soudit za hanění režimu.
Není vyloučeno, že se případ Pussy Riot stal precedentem. Respektive ukázkou toho, jak v Rusku vládnoucí režim bude postupovat v případě jeho výrazných oponentů. Krátkodobá slabost Kremlu, která se objevila loni v zimě během masivních protestů, je ta tam. Ten tam je také příslib (kolikátý už?) zlepšení politické plurality. Jestřábi, jež usedli v kremelských kabinetech s příchodem Vladimira Putina na prezidentský post, se začali činit.
Rozsudek tak přesně zapadá do aktivit prvních 100 dnů prezidentování Vladimira Putina. Málokterá hlava státu se může pochlubit takovou antiliberální smrští, jakou od své květnové inaugurace vůči občanské společnosti zahájil právě staronový ruský prezident. Shromažďovací zákon, zákon o neziskových organizacích, zákon o pomluvě, kauza Pussy Riot, nebo pomalu se rozjíždějící případ vlivného opozičního lídra Alexeje Navalného, jsou kousky jedné velké represivní skládanky.
S výsledkem soudu s feministkami může být nynější kremelský mocnář spokojen. Vše dopadlo, jak začátkem srpna v Londýně řekl. Dívky dostaly menší trest, než požadoval státní žalobce a méně než třetinu maximální sazby, která jim hrozila. Zbytek je, jak brzy zcela jistě ruský prezident prohlásí, dílem nezávislého soudu. Jednoho z nejhumánnějšího na celém světě – jak se kdysi nechal Putin slyšet.
Sotva však „mírnější rozsudek“ pozitivně ovlivní Putinovu snižující se popularitu. Ukázka síly v tomto případě nebude ruskou společnost imponovat natolik, aby mu vrátila více jak 10 procent, o které za pouhé dva měsíce přišel. Snaha dát kauze Pussy Riot místo protisystémového rozměru rozměr protinárodní, podle něhož dívky nezaútočily na nynější režim, ale na hodnoty samotného ruského národa, úspěšná nebyla. Ať se prokremelská propaganda snažila sebevíc. Už alespoň tím, že před Chamovničeským obvodním soudem měli zcela zřetelnou převahu stoupenci souzených dívek.
Kromě pomsty za bezbožný čin soudem s členkami Pussy Riot nic nezískala ani ruská pravoslavná církev. Ta po vynesení rozsudku poněkud farizejsky přispěchala s prosbou „k státním úřadům o projevení v rámci zákonů milosrdnosti vůči odsouzeným.“ Podle průzkumu pouze šest procent respondentů prohlásili, že ve spojitosti s akcí Pussy Riot zlepšili své mínění o církvi. Vztah sedmdesáti procent dotázaných k pravoslaví celý případ vůbec neovlivnil. Hon na čarodějnice se tak zjevně minul účinkem.
Kreml v kauze Pussy Riot však jednoznačně prohrál na celé čáře ve snaze zlepšit své image v zahraničí. Jak uvádí ruská agentura NewsEffector, o soudu s antiputinovskými punkerkami informovalo 86 procent světových médií. Osmdesát osm procent zpráv přitom pro Rusko vyznělo negativně a 72 procent zpráv zpochybňovalo adekvátnost a objektivitu soudního verdiktu.
Zbytečně se Kreml snaží zlepšit svou reputaci za hranicemi pořádáním mezinárodních sportovních šampionátů či organizováním prestižních konferencí, když stačí jeden zbytečně tvrdý rozsudek a ruský režim znovu ve světě dostane nálepku tyranie.
Mezinárodní autorita Ruska tak, díky třem holkám v barevných kuklách, opět dostala na frak.
Vladimir Putin a Dmitrij Medveděv se teď minimálně do Vánoc nevyhnou dotěrných otázkám na téma Pussy Riot nejen od zahraničních novinářů, ale bezesporu i od západních kolegů.
Pikantní zároveň je, že dívky by měly být propuštěny několik týdnů po skončení zimních olympijských her v Soči. Olympiáda, která je považována za Putinův osobní triumf, tak může nynějšímu vládci Kremlu značně zhořknout.
Případem Pussy Riot ruský režim nic nezískal. Půlroční natahování kauzy a nepřiměřený trest nejen, že pouze zhoršil reputaci Ruska v zahraničí, současný ruský režim Rusové nezačali více milovat. Kreml pouze dokázal, že ztratil poslední špetku politické flexibility. A to je velmi špatný signál nejen pro ruskou občanskou společnost.
Dva roky za mřížemi. Takový verdikt si vyslechly dívky z punkové skupiny Pussy Riot. Dva roky za půlminutovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina přednesenou v hlavním ruském pravoslavném svatostánku. Do vězení jdou navzdory přání poškozených, ruského ministra spravedlnosti, který nesouhlasil s nepodmíněným trestem, ale také, jak ukazuje průzkum veřejného mínění, navzdory názoru 70 procent ruské společnosti.
„Soud bere na vědomí názor poškozených, kteří nepožadují přísný trest obviněných. Soud je nicméně toho názoru, že není možné změnit kategorii trestného činu na lehčí paragraf. Soud je toho názoru, že obnovení sociální spravedlnosti je možné pouze udělením skutečného trestu s odnětím svobody a nápravou obviněných,“ přečetla z desek soudkyně Syrovová.
Svůj rozsudek, snad ironií osudu, vynesla v síni, kde byl koncem roku 2010 znovu odsouzen Michail Chodorkovskij, který Putinovi také zkřížil cestu.
Ruský systém si může gratulovat. Nad feministkami, a nepřímo nad všemi nespokojenými s jeho fungováním, zvítězil. A to velmi elegantně. Soudkyně mistrně vyloučila z jednání členek Pussy Riot politický motiv a dvouletý trest jim vyměřila za nenávist vůči pravoslavné církvi, kterou přitom dívky jednoznačně odmítají. Inu, političtí vězni v Rusku přeci nejsou, a proto nikoho nelze otevřeně soudit za hanění režimu.
Není vyloučeno, že se případ Pussy Riot stal precedentem. Respektive ukázkou toho, jak v Rusku vládnoucí režim bude postupovat v případě jeho výrazných oponentů. Krátkodobá slabost Kremlu, která se objevila loni v zimě během masivních protestů, je ta tam. Ten tam je také příslib (kolikátý už?) zlepšení politické plurality. Jestřábi, jež usedli v kremelských kabinetech s příchodem Vladimira Putina na prezidentský post, se začali činit.
Rozsudek tak přesně zapadá do aktivit prvních 100 dnů prezidentování Vladimira Putina. Málokterá hlava státu se může pochlubit takovou antiliberální smrští, jakou od své květnové inaugurace vůči občanské společnosti zahájil právě staronový ruský prezident. Shromažďovací zákon, zákon o neziskových organizacích, zákon o pomluvě, kauza Pussy Riot, nebo pomalu se rozjíždějící případ vlivného opozičního lídra Alexeje Navalného, jsou kousky jedné velké represivní skládanky.
S výsledkem soudu s feministkami může být nynější kremelský mocnář spokojen. Vše dopadlo, jak začátkem srpna v Londýně řekl. Dívky dostaly menší trest, než požadoval státní žalobce a méně než třetinu maximální sazby, která jim hrozila. Zbytek je, jak brzy zcela jistě ruský prezident prohlásí, dílem nezávislého soudu. Jednoho z nejhumánnějšího na celém světě – jak se kdysi nechal Putin slyšet.
Sotva však „mírnější rozsudek“ pozitivně ovlivní Putinovu snižující se popularitu. Ukázka síly v tomto případě nebude ruskou společnost imponovat natolik, aby mu vrátila více jak 10 procent, o které za pouhé dva měsíce přišel. Snaha dát kauze Pussy Riot místo protisystémového rozměru rozměr protinárodní, podle něhož dívky nezaútočily na nynější režim, ale na hodnoty samotného ruského národa, úspěšná nebyla. Ať se prokremelská propaganda snažila sebevíc. Už alespoň tím, že před Chamovničeským obvodním soudem měli zcela zřetelnou převahu stoupenci souzených dívek.
Kromě pomsty za bezbožný čin soudem s členkami Pussy Riot nic nezískala ani ruská pravoslavná církev. Ta po vynesení rozsudku poněkud farizejsky přispěchala s prosbou „k státním úřadům o projevení v rámci zákonů milosrdnosti vůči odsouzeným.“ Podle průzkumu pouze šest procent respondentů prohlásili, že ve spojitosti s akcí Pussy Riot zlepšili své mínění o církvi. Vztah sedmdesáti procent dotázaných k pravoslaví celý případ vůbec neovlivnil. Hon na čarodějnice se tak zjevně minul účinkem.
Kreml v kauze Pussy Riot však jednoznačně prohrál na celé čáře ve snaze zlepšit své image v zahraničí. Jak uvádí ruská agentura NewsEffector, o soudu s antiputinovskými punkerkami informovalo 86 procent světových médií. Osmdesát osm procent zpráv přitom pro Rusko vyznělo negativně a 72 procent zpráv zpochybňovalo adekvátnost a objektivitu soudního verdiktu.
Zbytečně se Kreml snaží zlepšit svou reputaci za hranicemi pořádáním mezinárodních sportovních šampionátů či organizováním prestižních konferencí, když stačí jeden zbytečně tvrdý rozsudek a ruský režim znovu ve světě dostane nálepku tyranie.
Mezinárodní autorita Ruska tak, díky třem holkám v barevných kuklách, opět dostala na frak.
Vladimir Putin a Dmitrij Medveděv se teď minimálně do Vánoc nevyhnou dotěrných otázkám na téma Pussy Riot nejen od zahraničních novinářů, ale bezesporu i od západních kolegů.
Pikantní zároveň je, že dívky by měly být propuštěny několik týdnů po skončení zimních olympijských her v Soči. Olympiáda, která je považována za Putinův osobní triumf, tak může nynějšímu vládci Kremlu značně zhořknout.
Případem Pussy Riot ruský režim nic nezískal. Půlroční natahování kauzy a nepřiměřený trest nejen, že pouze zhoršil reputaci Ruska v zahraničí, současný ruský režim Rusové nezačali více milovat. Kreml pouze dokázal, že ztratil poslední špetku politické flexibility. A to je velmi špatný signál nejen pro ruskou občanskou společnost.