Putin a jeřábi
Ruský prezident ani toto léto nevynechal sebepropagační kampaň. Po tygrovi a velrybě přišli na řadu opeřenci.
Poprvé mi bylo Vladimira Putina líto. Upřímně a v dobrém slova smyslu líto. Bez sarkasmu nebo jízlivého výsměchu. Soucítil jsem s ním mnohem více, než s Václavem Klausem, když byl televizními kamerami nachytán, jak v Chile konfiskuje protokolární pero.
Ruský prezident se po cestě na vladivostocký summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství zastavil na poloostrově Jamal, aby tam pomohl s výchovou vzácných jeřábů.
„Důležitý pták. Vladimir Putin učil jeřáby létat.“ Hlásá dnešní výtisk státní Rossijské gazety. Od rána prokremelská média ukazují záběry, jak ruská hlava státu v bílé kombinéze usedá do motorového rogala a pomalu krouží nad řekou. To s jedním, to s párem jeřábů bílých.
Po patnácti minutách ptačího tělocviku rogalo znovu dosedlo na zem a pilot se podělil o své zážitky s novináři.
„Mám velmi příjemné pocity. Bylo to krásné! Doporučuji! Jsou to krásní hoši, pořádní, velcí, silní!“ Nechal se slyšet novopečený vůdce jeřábího hejna. A jak dodal, let na kluzáku byl mnohem záživnější, než ovládání stíhačky.
Vladimir Putin se rád stylizuje do role národního geroje. Jedním zásahem je schopen skolit tygra, a když Rusko sužují požáry, bez váhání usedne za knipl a oheň uhasí. Putina můžete mít rádi nebo ho nenávidět, ale hrdinská aureola mu, za těch 12 let co je u moci, zkrátka sedí.
Avšak s těmi jeřáby – to je řádný přešlap. Za tuto sebepropagační akci si sotva připíše body na své „macho skóre“. Učit létat ptáky není moc in (na rozdíl třeba od střílení na velrybu) a už vůbec to není zábava hodná šéfa jaderné mocnosti.
Dokážete si představit, že by Barack Obama kroužil nad Floridou s orlem bělohlavým nebo že by se Angela Merkelová vznášela nad Německem s ibisem skalním? Pochybuji. Představit si to nemohou ani jejich poradci. V Kremlu mají zřejmě větší fantazii.
Podobně jako provládní média, která zcela vážně informují o tom, zda-li si bude muset Vladimir Putin nasazovat umělý zobák, aby se co nejvíce podobal vůdci hejna. Korunu všemu poté nasadil Interfax. „Všichni jeřábi bílí se po letu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem cítí dobře, nikdo nebyl zraněn,“ informuje ruská agentura.
Chytře skrytá karikatura? Nikoliv. Ruská mediální realita.
Jaké je však poselství Letu naděje (tak se oficiálně jmenuje program na záchranu jeřábů)? Chtěl snad Vladimir Putin poslat nějaký signál asijským kolegům, se kterými se chystal na summitu jednat? A jak si to mají vyložit ruští voliči?
„Snažím se dělat to, co považuji za správné a potřebné pro naši zem, pro naše občany, pro naše lidi. A budu tak jednat v budoucnu. Samozřejmě se dívám, co se děje okolo mě, jak reagují ve světě. Ale tato reakce nemůže být hlavním motivem mého chování.,“ prohlásil ruský prezident ve svém prvním rozhovoru po návratu do Kremlu. To možná vysvětluje i samotnou jeřábí avantýru. A nejen ji.
Rusko je v posledních měsících skutečně zvláštní země.
Poprvé mi bylo Vladimira Putina líto. Upřímně a v dobrém slova smyslu líto. Bez sarkasmu nebo jízlivého výsměchu. Soucítil jsem s ním mnohem více, než s Václavem Klausem, když byl televizními kamerami nachytán, jak v Chile konfiskuje protokolární pero.
Ruský prezident se po cestě na vladivostocký summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství zastavil na poloostrově Jamal, aby tam pomohl s výchovou vzácných jeřábů.
„Důležitý pták. Vladimir Putin učil jeřáby létat.“ Hlásá dnešní výtisk státní Rossijské gazety. Od rána prokremelská média ukazují záběry, jak ruská hlava státu v bílé kombinéze usedá do motorového rogala a pomalu krouží nad řekou. To s jedním, to s párem jeřábů bílých.
Po patnácti minutách ptačího tělocviku rogalo znovu dosedlo na zem a pilot se podělil o své zážitky s novináři.
„Mám velmi příjemné pocity. Bylo to krásné! Doporučuji! Jsou to krásní hoši, pořádní, velcí, silní!“ Nechal se slyšet novopečený vůdce jeřábího hejna. A jak dodal, let na kluzáku byl mnohem záživnější, než ovládání stíhačky.
Vladimir Putin se rád stylizuje do role národního geroje. Jedním zásahem je schopen skolit tygra, a když Rusko sužují požáry, bez váhání usedne za knipl a oheň uhasí. Putina můžete mít rádi nebo ho nenávidět, ale hrdinská aureola mu, za těch 12 let co je u moci, zkrátka sedí.
Avšak s těmi jeřáby – to je řádný přešlap. Za tuto sebepropagační akci si sotva připíše body na své „macho skóre“. Učit létat ptáky není moc in (na rozdíl třeba od střílení na velrybu) a už vůbec to není zábava hodná šéfa jaderné mocnosti.
Dokážete si představit, že by Barack Obama kroužil nad Floridou s orlem bělohlavým nebo že by se Angela Merkelová vznášela nad Německem s ibisem skalním? Pochybuji. Představit si to nemohou ani jejich poradci. V Kremlu mají zřejmě větší fantazii.
Podobně jako provládní média, která zcela vážně informují o tom, zda-li si bude muset Vladimir Putin nasazovat umělý zobák, aby se co nejvíce podobal vůdci hejna. Korunu všemu poté nasadil Interfax. „Všichni jeřábi bílí se po letu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem cítí dobře, nikdo nebyl zraněn,“ informuje ruská agentura.
Chytře skrytá karikatura? Nikoliv. Ruská mediální realita.
Jaké je však poselství Letu naděje (tak se oficiálně jmenuje program na záchranu jeřábů)? Chtěl snad Vladimir Putin poslat nějaký signál asijským kolegům, se kterými se chystal na summitu jednat? A jak si to mají vyložit ruští voliči?
„Snažím se dělat to, co považuji za správné a potřebné pro naši zem, pro naše občany, pro naše lidi. A budu tak jednat v budoucnu. Samozřejmě se dívám, co se děje okolo mě, jak reagují ve světě. Ale tato reakce nemůže být hlavním motivem mého chování.,“ prohlásil ruský prezident ve svém prvním rozhovoru po návratu do Kremlu. To možná vysvětluje i samotnou jeřábí avantýru. A nejen ji.
Rusko je v posledních měsících skutečně zvláštní země.