Pussy Riot straší nejen Kreml, ale také Českou republiku. Podpora vězněných dívek totiž prý může ovlivnit český export do Ruska a ukázat, že s lidskými právy na tom Praha taky není příliš dobře.

Je třeba ruským úřadům, světským i náboženským, pogratulovat. Z tak nicotného případu výtržnictví v chrámu Krista Spasitele dokázaly vytvořit fenomén pomalu globálního rozsahu. Inu, to je ten věhlasný ruský maximalismus.

O Pussy Riot vznikají divadelní hry, na jejich podporu se vyjadřují umělci světových jmen (ještě kdyby k tomu přidali bojkot koncertů v Rusku, snad by jejich podpora byla upřímnější) a radikální stoupenci antisystémových feministek opakují jejich akci v kostelech. Tentokrát pro změnu v katolických.

Ani hrdá, malinká Česká republika nestojí pozadu. A to ve všech směrech.

Začátkem září hlavní svatostánek české katolické církve a jednu z dominant Pražského hradu, chrámu svatého Víta navštívili aktivisté, aby zde protestovali proti církevním restitucím. Pár minut v barevných maskách (jak jinak dnes protestovat v kostele?) vykřikovali hesla, než je ochranka vyvedla ven. A tím to skončilo.

Přirozeně, protest v kostele proti církevním restitucím není to samé, co urážka majestátu a nejvyššího církevního potentáta. Naopak, jedná se o dvě zcela rozdílné záležitosti. Pokud zcela otevřené protěžování ruské pravoslavné církve je v rozporu se sekularismem, církevní narovnání sekularismus upevňuje. Český stát po splacení celé sumy nebude muset církve finančně podporovat.

A to že aktivisté demonstrovali v kostele na samotném Pražském hradě? Díky české společnosti přirozenému ateismu (který není dílem bolševiků, jako, paradoxně, habsburských katolíků) pro ně církevní lobby neuspořádá tribunál. Takový luxus si mohou dovolit pouze v Rusku.

Jak se nicméně ukázalo, Pussy Riot pronikly nejen do kostela, ale do nejvyšších pater české politiky. Navíc, jak se ukázalo, skupina radikálních výtržnic, podobně jako tibetský lídr Dalajláma škodí českému exportu.

„Musíme zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu. Dovolil bych si zmínit dvě – umělé a falešné adorování takových záležitostí jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii, přesto se část politiků nechá unést touto módní vlnou povzbuzovanou především novináři a má to potom dopad v konkrétních exportních teritoriích,“ prohlásil český předseda vlády Petr Nečas na strojírenském veletrhu v Brně.

Splnily se snad modlitby ruské verchušky, aby Evropa vystřízlivěla ze svého humanismu? Ale kdeže. V Česku se blíží volby a pravicový konzervativní premiér si nějak musí zlepšit renomé u voličů, které popudil plánem zvýšit DPH. A za horami nejsou ani vnitrostranické volby předsedy a kandidát Petr Nečas zatím nemůže doufat v jednoznačné vítězství.

Asi nebohé "pussičky" netuší, jak moc svým koncertem v chrámu Krista Spasitele zasáhly do politického boje země v samém srdci Evropy.

Možná nejvíce se však o kauze Pussy Riot diskutovalo ve spojitosti s případem Smetana.

Řidič autobusu Romana Smetana netancoval punkový tanec na olomouckém Svatém kopečku, ba ani neponičil budovatelský orloj na místní radnici. Během předvolební kampaně se rozhodl svůj názor na politický stav v Česku vyjádřit poněkud dětinským způsobem. Politikům na jejich billboardech přimaloval tykadla.

Možná by mu to prošlo, policie po něm zuřivě nepátrala. Kdyby nebylo jeho kolegy, který ho nahlásil. Smetana tedy stanul před soudem. A právě v tomto momentu někteří jeho zastánci paralelu s případem Pussy Riot.

Politického vandala totiž soudila manželka někdejšího českého ministra vnitra a místní jedničky na kandidátce dnes vládní strany ODS. A co hůř, Smetana byl odsouzen ke skutečně surovému trestu.

Soud mu vyměřil uhrazení škody zmíněné vládní straně a 100 dní obecně prospěšných prací. Smetana pokutu zaplatil, ale pracovat na blaho státu odmítl. Několik měsíců se před policií skrýval, až se sám a dobrovolně vzdal do rukou ochránců zákona na jedné z největší protestní demonstraci, která se konala v polovině dubna.

Jako deus ex machina vstoupil do hry český ministr spravedlnosti a podal stížnost pro porušení zákona v Smetanově kauze. Nejvyšší soud zároveň „tykadlového zločince“ propouští na svobodu. Dočasně. Dokud nebude rozhodnuto o ministrově stížnosti.

Smetana vězení přesto neunikl. Nejvyšší soud totiž stížnost šéfa rezortu spravedlnosti zamítl a ponechal v platnosti rozsudek okresního soudu.

Celý příběh má ještě některé nuance – Smetana se proti rozsudku neodvolal, oficiálně neobvinil soudkyni z podjatosti a po rozsudku si ještě dva měsíce běhal na svobodě. Ale to nic nemění na tom, že podle Smetanových příznivců, byl vandal odsouzen za své politické postoje.

Kam se hrabe český soud na ten ruský – pomyslí si, zřejmě někteří čtenáři. Ale při troše snahy by se skutečně nějak podoba dala najít.

V obou případech výtržníkům hrozilo několik let vězení. Za výtržnictví může v České republice člověk jít za mříže až na dva roky. Oba soudy jsou zjevně nezávislé. Nehledě na názor ministrů spravedlnosti (jen pro připomínku, Alexandr Konovalov vystoupil proti nepodmíněnému trestu pro Pussy Riot, jen, zřejmě, opomněl na verdikt soudu podat stížnost), v ruském případě, i předsedy vlády, soudci ustály tlak a zločince potrestaly.

A že to nejsou argumenty, aby bylo možné považovat dvouletý trest pro členky Pussy Riot za legitimní? Máte pravdu. Legitimitu celého procesu s Pussy Riot lze sotva něčím obhájit, nehledě na snahu ruského režimu. Absurdita kauzy od začátku do finálního rozsudku je zcela zřejmá. Stejně jako mediální a politická pozornost k ní upřená.

Nyní se skupina Pussy Riot skloňuje ve všech pádech, dívky jsou nominovány na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a možná, že je čeká i nominace na Nobelovu cenu míru. Trojice idealistických revolucionářek se, paradoxně, stala symbolem boje za svobodu v Rusku. Ačkoliv k tomu mají hodně daleko. A to vše díky ruskému režimu.

Čeští soudci se mají od těch ruských ještě co učit. Vždyť Smetana ani nebyl obviněn, že vyvolával nenávist proti sociální skupině (ať jimi jsou politici nebo tykadloví lidé). Proto na žádnou cenu nemůže aspirovat.

A až Rusové začnou bojkotovat české pivo, bude také jasné proč. Český premiér jen pokývá hlavou a řekne: „Já jsem vás varoval.“

(Upravený text byl 17. září 2012 zveřejněn v ruském deníku Moskovskij komsomolec)