Můj poslední příspěvek na blogu Aktuálně.cz vyvolal jak bouřlivé reakce čtenářů, tak i kritiku editora Libora Stejskala. Proto považuji za nutné reagovat a vysvětlit jaké důvody mne k napsání článku vedly a proč považuji své hodnocení pana Kocába i použité výrazy za adekvátní.
Obdivoval jsem M. Kocába v období krátce po revoluci, kdy jako jeden z představitelů Občanského fóra přispěl ke zcela klidné přeměně režimu z totalitního na demokratický. Ještě větší jeho přínos vidím v tom, že i díky jeho činnosti krátce po změně režimu opustila republiku sovětská okupační vojska. Dnes M. Kocáb znovu vstupuje do velké politiky, snaží se dostat do senátu. Musí přitom počítat s tím, že se proberou všechny významné události v jeho životě. A to nejen ty kladné. Kdyby činnost M. Kocába skončila odchodem posledního sovětského vojáka od nás, museli bychom jej ocenit a ctili bychom jeho práci pro vlast.
Dávno vím, že média byť třebas jen na čas, jsou schopny zmanipulovat veřejnost jedním směrem. Ale myslím si, že snad není možné, aby z jedné manipulace přešli do přímého opaku a ještě jim to vyšlo. Už asi 14 dní média, naposledy dnes Martin Komárek začínají vytvářet dojem, jakoby nezákonné trestní stíhání paní Jourové či paní Schwarzové zavinil Paroubek, tím, že začal hovořit o šibalech. Kam až půjdou ve své neférovosti?
Nedávný průzkum společnosti Westminster prokázal to, co občané již dávno vědí, totiž že největším hrubiánem české politiky je Mirek Topolánek a hned v závěsu za ním jsou další představitelé jeho vlády.