V průběhu rozhovoru v Hospodářských novinách s redaktorem Jindřichem Šídlem ze dne 11. dubna 2008 jsem uvedl, že ani česká Ústava nepamatuje na situaci, aby zde byla rozmístěna vojska cizího státu. Redaktor Jindřich Šídlo k tomu uvedl, že tato záležitost je upravena v § 39 Ústavy. Dále jsem to již v rozhovoru nerozvíjel.

Pokládám za nezbytné se dodatečně vyjádřit k údaji o ústavní úpravě zřízení cizí vojenské základy na území České republiky. Při formulaci otázky i odpovědi došlo k nepochopení, a to zřejmě z obou stran.

Podle Čl. 39 odst. 3 Ústavy je mimo jiné k přijetí usnesení o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. Jinými slovy Ústava řeší toliko otázku pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nicméně rozhodně neřeší mnohem závažnější otázku zřízení jakékoliv vojenské základny včetně jejího nemovitého základu zasazeného do území ČR. To, že Ústava tuto otázku neupravovala, je pochopitelné, neboť v oné době, v podstatě krátce po roce 1989, bylo nastolení otázky zřízení vojenské základny na našem území absurdní.

Otázka přirozeně může být předmětem sporu mezi ústavními právníky, ale jsou to právě zákonodárci, kdo jsou autoritativně způsobilí tuto otázku řešit. Kloním se jednoznačně k názoru, že nelze směšovat otázku pouhého pobytu ozbrojených sil na území ČR s otázkou zřízení cizí vojenské základny na našem území pro svůj značný zásah do suverenity České republiky a trvám na tom, že by vláda měla v této otázce předložit návrh na změnu Ústavy. Z hlediska legitimity stojí přirozeně na stejné, ba vyšší úrovni řešení této otázky referendem, které vyžaduje ke svému přijetí rovněž ústavní úpravu, na které ČSSD stále trvá, a to mimo jiné i z výše uvedených důvodů.