Nově ustavené hnutí Roberta Šlachty pod názvem Přísaha vede marketingově velmi profesionální (a ne levnou) volební kampaň.

Šlachta sám, který je jedinou viditelnou postavou svého hnutí, je pracovitý člověk s velkou kázní, který se už pár týdnů pohybuje prakticky po celém území státu a navštěvuje za pomoci horizontálních vazeb, které si udělal v Policii ČR, prakticky všechny větší obce v republice. Předpokládám, že do konce volební kampaně stihne objet všechny tzv. „dvojkové“ obce v Česku. To je dobrý výkon.

A také dobrý plán. Lidé v těchto obcích, pokud se tedy dozvědí, že k nim kandidát typu Šlachty přijíždí, reagují vždy pozitivně. A to i ti, kdo na setkání s ním nepůjdou. Budou v podvědomí nosit, že Šlachta je mezi obyčejnými lidmi jako doma.

Včerejší iDnes přinesl velmi pozitivní informaci o konferenci Přísahy, na níž Šlachta vystřelil z Aurory: zahájil tak svou oficiální volební kampaň.

A jak to v Česku je tradicí už v posledních nejméně jedenácti letech a čtyřech kampaních pro volby do sněmovny, vždy se objeví nějaký nový spasitel. Z těch dosavadních spasitelů se zatím dokázali recyklovat pro další volby jen A. Babiš a T. Okamura.

O Věcech veřejných, které přišly s podobným slovníkem, s jakým dnes přichází Šlachta (a dá se říci, že jejich řeči jsou podobné vyjadřování Okamury a Babiše z předchozích dvou kampaní).

Samozřejmě, že Andrej Babiš už těžko může recyklovat některá svá volební hesla z nedávné minulosti, např. o nemehlech a rozkrádání republiky, protože totéž se dá dnes říci o řadě nepodařených členů jeho hnutí. Ale má hesla jiná.

A tak máme v čele Přísahy člověka, který říká: „Jdeme zastavit rozkrádání této země“. A jak píše iDnes, Šlachta …"slíbil Česko, kde platí jeden rovný metr a spravedlnost pro všechny“.

Je to vlastně stále stejný příběh. Ti, kteří se chtějí nově prosadit do politiky, oblafnout naivní voliče, vždy říkají podobné věty.

V této souvislosti připomenu dvě vyjádření někdejšího španělského fašistického diktátora Franca. Ten často veřejně řikal: „Španělé mají už dost politiky a politiků“. Anebo: „Našeho hnutí by se měli bát pouze ti, kdo žiji z politiky“. Takže stále stejné variace na totéž téma, nic nového pod sluncem. Všichni, kdo jsou nyní v politice, jsou lumpové, syčáci, šibalové a já to přicházím zachránit...

Současně ve svém příhovoru k členům svého hnutí na konferenci už Šlachta pasoval Přísahu do pozice budoucí parlamentní strany. A to na základě jednoho jediného tendenčního průzkumu jediné agentury Kantar CZ pro ČT.

Jiné agentury tak štědré ve volebních preferencích ve vztahu k Šlachtově straně vesměs nejsou.

Bývalý člen bankovní rady ČNB Řežábek, který je ekonomickým expertem hnutí, fantazíruje o 10% volebního výsledku Přísahy. No, stačí říct a Kantar CZ Řežábkovi jeho přání splní.

A pak následuje obvyklá demagogie. Tentokrát v podání ekonomického experta hnutí: „Musí se zastavit plýtvání a vyhazování zbytečných peněz, abychom se měli jako Němci“. A to vše, aniž by řekl, jak toho dosáhnout. Tedy krásný výkřik, se kterým musí každý souhlasit, ale bez jakékoliv vazby na realitu. A zejména na prostředky, jak toho dosáhnout.

A jiný borec naopak, když už mluvíme o plýtvání a vyhazování peněz, někdejší neúspěšný prezidentský kandidát Hynek se na Šlachtově jamboree dožadoval, abychom bezpodmínečně jako stát dávali 2% z HDP na obranu. No, co by jiného měl také jako šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu říkat, že? No, ale půjdou - li další zbytečné desítky miliard na navýšení vojenského rozpočtu státu, nebudeme se přeci mít brzo tak, jako Němci anebo obecně Západoevropané.

A Šlachta se skromností sobě vlastní na jiném místě prohlásil, že si: „…umí představit, že bude ministrem vnitra“. Ale jinak nám Šlachta pěkně mlží. Nejen, že postrádá konzistentní program (on vlastně nemá žádný program), ale on vlastně ani neříká, s kým po volbách chce jít. Koho vlastně chce po volbách za premiéra. Zda představitele pravice anebo někoho z hnutí ANO.

Obě dvě pravicové koalice mají v souhrnu pět politických stran. A toto by tedy byla strana šestá. A to, že by se to mohlo stát. Tedy, že by Šlachta podpořil vznik vlády pravice, není vyloučené. Pokud řekl, že nebude ve vládě s trestně stíhanou osobou, tak už mnohé naznačil.

Zkrátka, Přísaha má zcela nejasný program. Zcela neznámí lidé jsou také v čele jejích kandidáte. O těchto lidech česká veřejnost nic neví a oni se skrývají za širokými zády R. Šlachty. Ten proslul v červnu 2013 tím, že vlastně ukončil nemožnou vládu Petra Nečase. Toho, že Nečasova vláda tehdy padla, jsem pochopitelně neželel. Ale já dávám přednost legitimnímu, parlamentnímu řešení problému s neschopnou vládou. Řeknu to prostě, svrhávat vlády v demokracii by měly jen parlamentní většiny. A to Šlachta s Bradáčovou v červnu 2013 nebyli. Od té doby v sítích orgánů činných v trestním řízení vlastně uvízla, při následném hledání nitek a dalších nitek policií, jen J. Nagyová, někdejší osobní přítelkyně a nyní manželka expremiéra P. Nečase. A tak z této veleostudné akce pro stát vlastně zůstalo jen u toho, že tu a tam trapně předvolávají Nagyovou – Nečasovou spolu s jejím manželem, k soudu. A jak se časem ukázalo, tak zřejmě největším prohřeškem Nagyové je to, že nezaplatila darovací daně z kabelek či podobných darů od příznivců ODS či lobbistů.

Pokud stejnou neúctu k právu, jakou projevil Šlachta tehdy, projeví i po svém nástupu na ministerstvo vnitra, které bych poté navrhoval přejmenovat na ministerstvo policie, máme se čeho obávat.

Musím se proto chtě nechtě vrátit k jednomu z výše uvedených výroků caudilla Franca: "Našeho hnutí by se měli bát pouze ti, kdo žijí z politiky".