Zprávy, které přicházejí z české ekonomiky, nejsou právě potěšující.

Ve 2. čtvrtletí poklesla průměrná reálná mzda obyvatel o téměř 10%. A to je rána, která tady za existence samostatně České republiky nikdy nebyla.

Už v průběhu druhého pololetí minulého roku se zvyšovaly ceny komodit, což samozřejmě pro zpracovatelskou ekonomiku, jakou je ta česká, nebyla příznivá zpráva. V průběhu září až prosince minulého roku proto přicházela čísla o zvýšené inflaci, tedy o růstu spotřebitelských cen meziročně o 4 – 6%. Ještě před volbami do sněmovny to tehdejší opozice a tedy dnešní vládní strany přičetly Andreji Babišovi. Hovořily s rozkoší o Babišově drahotě.

Dnes je situace mnohem vážnější. Čísla o reálné mzdě ve 2. čtvrtletí vycházejí z růstu cen v širokém spotřebním koši, který obsahuje desítky položek, jež jsou pro běžný život z velké části nevýznamné. U 30 – 40 položek, opravdu základních druhů potravin (od chleba, přes máslo až po ovoce), u plynu, elektrické energie, pohonných hmot a nájemného, může být dnes nárůst spotřebitelských cen mezi 20 – 25%. Možná, že by si statistici měli dát práci to exaktněji spočítat, abych se nemusel opírat jen o své odhady. Pokud mám však v tomto svém odhadu pravdu, bude pokles reálné mzdy ve 3. čtvrtletí ve skutečnosti mnohem vyšší, nežli je ten, který bude někdy za čtyři měsíce vykázán.

Takže situace je opravdu vážná.



Procitnutí odborů

Odbory vedené prezidentským kandidátem Středulou konečně procitly z prázdninového snu, který ovšem trval již několik týdnů před prázdninami.

Když se zpětně podívám na své články, již v květnu jsem vyzýval odbory, aby přistoupily k mobilizaci pracujících vyhlášením generální stávky.

Jak jsem tehdy slyšel od jednoho z předáků odborů v televizi, dnešní odbory nejsou přece „revoluční“. To určitě ne. Ale od nespokojenosti ke vzpouře a nepokojům a třeba i k vážným střetům s vládní mocí, nemusí být tak daleko. A pak jde o to, aby v čele takového protivládního hnutí stáli lidé, o kterých už něco víme. Středula má možná až moc nagelované vlasy a cítí se dobře v oblecích šitých na míru a jako svůj módní doplněk nosí drahé hodinky, ale známe již jeho historii, stejně tak, jako historii mnoha dalších odborářských předáků. Jde tedy o to, aby lidé viděli v odborech přirozenou sílu a dávali jim přednost před dobrodruhy, kteří se mohou objevit jako věrozvěstové lepších časů, a to aniž by za nimi byly vidět nějaké skutečné výsledky ve výkonu veřejných funkcí či v jiných pracovních disciplínách.

Mainstreamová média se už vzpamatovala z určitého šoku, do kterého se dostala po překvapení, kdy se na zaplněném Václavském náměstí objevilo nejméně 100 tisíc demonstrantů. Reakce vládních představitelů na toto shromáždění nespokojených byly a zůstávají hloupé a dokonce i některá minstreamová média blábolí cosi o ruských „trollech“ (dnešní redakční komentář Práva).

Situace bude ještě kritičtější, nežli se v tuto chvíli může zdát. Mluvčí Kremlu, Peskov, totiž hovořil o tom, že dodávky Nord Streamem 1 budou obnoveny v nasmlouvaném rozsahu pouze za předpokladu zrušení protiruských sankcí. A teď je jen otázkou, zda myslel protiruské sankce uvalené na některé technologie a náhradní díly nutné pro opravy potrubí Nord Stream 1 anebo protiruské sankce obecně.

Pokud to myslel obecně, tak je situace vážná, protože přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska nastane dříve, než se to dalo očekávat. Tím původním „výstřelem z Aurory“ se měl stát 5. prosinec. Od tohoto termínu země G-7, a očekává se, že s nimi spojené země včetně ČR se k nim připojí, budou uplatňovat zastropování prodejních cen ruské ropy a plynu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a premiér Medvěděv sdělil, že v tom případě budou přerušeny dodávky do těchto zemí z ruské strany úplně.

Je to opravdu zajímavá myšlenka, to zastropování cen plynu a ropy. Kdybych ještě chodil na pivo, tak bych zašel za svým hospodským a zkusil bych, co to udělá, kdybych mu já zastropoval cenu piva na loňské úrovni. A tak třeba místo 50 Kč bych mu řekl, že za půllitr Plzně zaplatím jen 40 Kč. Obávám se, že bych nebyl pozitivně přijat. V lepším případě by to pan hostinský považoval za nejapný žert. V horším případě by mě, pokud bych svůj záměr sdělil ještě před konzumací, z hospody vykopnul. Ale uvidíme, třeba věcem jen špatně rozumím a lidé v Bruselu jsou tak geniální, že si Putin s Gazpromem sednou na hrnec a jejich cenový diktát přijmou. Obávám se ale, že představa bruselského vedení EU nevychází zrovna z realistické analýzy.

Bohužel se nám může stát, že již v nejbližších dnech budou významně redukovány dodávky plynu do zemí EU a za necelé tři měsíce bud plyn s ropou Rusy odstaven definitivně.

A upřímně, pak jsou všechny ty tarifní systémy, o kterých blouzní vláda a další opatření, které stále zvažuje a stále nezavádí v zásadě zbytečná. Pak nezbude než přejít na krizový režim a ptát se, kdo tuto krizi zavinil. Myslím, kdo z českých politiků tuto krizi zavinil.

Dotčená slova ukrajinských politiků, kteří se pohoršovali nad masovou demonstrací na Václavském náměstí, jsou vcelku nechutná. Vadilo mi v minulosti, když nás mistrovali Rusové, stejně jako mi vadí, pokud nás dnes mistrují např. Američané anebo se o to pokoušejí Ukrajinci. Jen tak mimochodem, Američané od konce II. světové války v Tichomoří žádnou válku nevyhráli. Ani v Koreji, už vůbec ne ve Vietnamu, v Afghánistánu, v Sýrii. Pokud jde o Irák, dokázali vyhrát mír a příští irácká vláda bude ještě více srdcem v Teheránu nežli dosud... Opravdu úspěch.

Zkrátka, domnívám se, že bychom měli sledovat náš národní zájem. A ten je ukončit nesmyslnou bratrovražednou válku na Ukrajině. Tato řež je stejně hrozná jako by byla válka mezi Čechy a Slováky. Nedává to žádný smysl a kromě mnoha lidských obětí přímo na Ukrajině se od českého obyvatelstva očekává strádání, které nespočívá jen v poklesu životní úrovně daném extrémním zdražováním a pádící inflací.

Po odstavení dodávek plynu a ropy reálně hrozí, že se hospodářství státu zcela zastaví. A statisíce lidí budou bez práce. Bez peněz.

Vláda, která tuto tragickou možnost nevidí, ba ještě přilévá olej do ohně, by měla být co nejrychleji odstraněna.



Jiří Paroubek