Rádi se, jako součást Západu, holedbáme tím, jak je náš demokratický systém pro život obyčejných lidí nejlepší z nejlepších.

Platí to ale jen v situaci, kdy tento systém zajistí drtivé většině lidí jejich základní životní potřeby. Jinak řečeno, umožní jim žít život na slušné materiální úrovni a s vysokou mírou osobní svobody. Mezi základní životní potřeby patří vedle potravin i energie. V arabských feudálních státech patří ropa a plyn pouze úzkému okruhu vládnoucích rodin. Protože mají energetických surovin dostatek a jsou jejich vývozci, dopřávají svým občanům tyto komodity za násobně nižší ceny, nežli za jaké je prodávají dál.

Naše země je velkým výrobcem celkem levné elektrické energie. Občané se na tento stav po generace skládali především svými daněmi. Za ty se stavěly elektrárny, včetně těch jaderných, přehrady s obřími turbínami, robustní přenosová síť, dotují se obřími částkami ze státního rozpočtu obnovitelné zdroje. Tyto dlouhodobé a masivní investice všichni politici zdůvodňovali potřebou být, alespoň co se týče elektřiny, nezávislí.
Vlastníkem ČEZu je většinově náš stát reprezentovaný vládou. ČEZ prodává svým vlastním občanům – vlastníkům a dlouhodobým financiérům svých aktivit, elektřinu za desetinásobky toho, co stojí její výroba. Děje se tak úplně zbytečně prostřednictvím energetické burzy v Lipsku, která vyhání ceny elektřiny vzhůru. Zjednodušeně řečeno, šejkové se ke svým poddaným chovají mnohem sociálněji, než se chová naše vlastní demokratická vláda ke svým takzvaně svobodným lidem. Náš tolik velebený systém prohrává v přímém přenosu, a pokud se vláda nevzpamatuje a nevzepře se této bezuzdné hamižnosti, pak náš politický systém v konkurenci s jinými prostě prohraje. Jednoduše proto, že lidé ztratí chuť v takovém zřízení žít. Důsledky si každý může představit sám.

Premiér Fiala má demokracie a svobody plná ústa, ale bohužel ve své funkci zatím dělá vše pro to, aby současný systém před lidmi zdiskreditoval a pohřbil. V tom mi připomíná představitele sociální demokracie posledních deseti let. Ti tak vehementně žvanili o důležitosti a nepostradatelnosti této strany, přitom nedělali pro své voliče nic podstatného, až vypadli ze Sněmovny a ztratili jakýkoli vliv. Prostě a jednoduše, přestali vlastní voliče bavit. Stejně tak naše občany může přestat bavit náš současný systém. Jen slepý nevidí, že k tomu právě teď dochází.

Ostatně máme pro to i určitou paralelu z naší historie. První čs. republika skončila díky selhání našich západních spojenců v Mnichově a i díky dopadům Velké hospodářské krize 30. let v očích mnoha občanů jako systém, ke kterému se nechtěli po válce vracet... Proto ty obrovské volební úspěchy komunistů po válce...

Jiří Paroubek