Jiří Pehe

24. 09.

O co se hraje v souboji o Nejvyšší soud USA

Jiří Pehe Přečteno 3351 krát

Skon liberální soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států Ruth Bader Ginsburgové otevřel novou bitevní linii v souboji o Bílý dům. Prezident Donald Trump se s podporou republikánské většiny v Senátu amerického Kongresu rozhodl uvolněné místo obsadit ještě do voleb, které se konají 3. listopadu popřípadě do konce roku, kdy bude Senát ještě fungovat v současném složení.

Toto rozhodnutí dává americké konzervativní pravici šanci, aby v Ústavním soudu získala rozhodující většinu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Nejvyšší soud má kupříkladu brzy rozhodnout o osudu zdravotnické reformy Barracka Obamy nebo o právu na potraty, které se zatím řídilo podle slavného případu Roe versus Wade roku 1973, který má Nejvyšší soud také znovu posoudit. A je možné, že se soudní cestou pokusí konzervativci zvrátit i další liberální reformy, jejichž byla Ginsburgová symbolem.

Trumpův spěch obsadit uvolněné místo je ale pro republikány riskantní politicky. Trump už oznámil, že nominuje ženu, což je chytrý tah. Bílý dům i republikánská většina v Senátu doufají, že nominace a příslib rychlého schválení konzervativní soudkyně Trumpovi, který zatím ztrácí ve průzkumech před prezidentskou volbou s demokratickým kandidátem Joe Bidenem, pomůže k tomu, aby ho znovu podpořili tradiční konzervativci v Republikánské straně, kteří se od něj začali odtahovat. A také ženy s předměstí velkých měst, jejichž hlasy mu v roce 2016 nejvíce pomohly ke zvolení, ale které podle průzkumů už Trumpa znovu volit nechtějí.

Republikáni ovšem v podobě této taktiky hodně riskují. Jen den po oznámení úmrtí Ginsburgové přibylo do pokladny Demokratické strany a Bidena 100 miliónů dolarů v příspěvcích od potenciálních voličů, což ukazuje na volební mobilizaci v demokratickém táboře. Pro Trumpa je přitom důležité, aby co nejvíce Bidenových voličů zůstalo doma.

Demokratická strana i Biden ovšem poukazují nejenom na možnost, že konzervativní většina v Nejvyšším soudu může zvrátit mnohé z reforem, které liberálnější část Ameriky vybojovala v desetiletí trvajícím politickém boji, ale také na porušené základních principů fair play. Bylo by pode nich správné počkat až na výsledek voleb, a nechat o tom, kdo zaplní místi po Ginsburgové rozhodnout nový Senát.

Když v roce 2016 zemřel před volbami konzervativní soudce Antonin Scallia, republikánský předseda Senátu Mitch McConnell odmítl hlasování o Obamově kandidátovi na uvolněné místo Merricku Garlandovi. Mezi jiným argumentoval tím, že o zaplnění volného místa by se mělo rozhodnout až po volbách. Obama přitom navrhl Garlanda už v únoru, tedy devět měsíců před volbami. Nyní McConnell argumentuje šest týdnů před volbami, že je situace jiná, protože republikáni mají jak většinu v Senátu tak prezidenta, což mohou považovat za pokrytectví i mnozí voliči.

Biden se zatím omezil na to, že republikánské senátory vyzval k dodržování pravidel fair play a respektu pro ducha ústavy, ale příliš neuspěl. Dokonce i republikánský senátor Mitt Romney, který hlasoval spolu s demokraty v řízení o impeachementu Trumpa, už oznámil, že podpoří rychlé schválení nové soudkyně.

Trump se chce rozhodnout do konce týdne. Oznámil, že má pět kandidátek, ale zdá se, že reálně uvažuje jen o dvou: konzervativní soudkyni odvolacího soudu z Chicaga Amy Coney Barrettové a soudkyni kubánského původu z odvolacího soudu v Atlantě, Barbaře Lagoaové, která vyrostla a působila na Floridě. I toto rozhodnutí bude pro Trumpa riskantní: je totiž zřejmé, že o Lagoavové uvažuje zejména kvůli tomu, že nutně potřebuje v prezidentské volbě získat Floridu. Tato taktická volba ovšem může popudit konzervativce, kteří preferují Barrettovou.

Demokraté nemají příliš mnoho zbraní, jak obsazení uvolněného místa v Nejvyšším soudu Trumpem a jeho spojenci zabránit. Objevily se tak už názory, že na to, co považují za zlovůli republikánů, zareagují po volbách, pokud získají Bílý dům i většinu v Senátu, rozšířením počtu míst v Nejvyšším soudu z devíti na jedenáct. V příštích měsících se tedy bude hrát v USA opravdu o hodně.

ČRo Plus, 24.9.2020

03. 09.

Svět čeká období značné nestability

Jiří Pehe Přečteno 3611 krát

V příštích měsících budeme svědky značné nestability, k níž přispěje několik faktorů. Tím prvním je skutečnost, že zatímco v prvním půlroce pandemie nového koronaviru byla řada států schopná mírnit její ekonomické dopady s pomocí různých záchranných balíků financovaných na dluh, na podzim vypukne v řadě zemí naplno ekonomická krize.

Dalším faktorem jsou americké prezidentské volby, které mohou vyústit v chaos. Evropa se bude k tomu všemu ještě muset vypořádat s tím, že se zřejmě nepodaří najít dohodu s Velkou Británii na ekonomických a dalších podmínkách brexitu. A pokud na čas kvůli vnitřnímu chaosu, ekonomické krizi nebo dalším faktorům oslabí země, které představují pilíře západní civilizace, je téměř jisté, že se toho pokusí využít Rusko a Čína.

Začínající ekonomická krize je specifická tím, že kvůli globálnímu rozsahu pandemie postihla fakticky celý svět. Všechny vyspělé ekonomiky už zaznamenaly pokles výroby, spotřeby i obchodu, přičemž až dosud byly dopady pandemie na světové hospodářství mírněny nejrůznějšími finančními injekcemi a programy mírnících nárůst nezaměstnanosti či neschopnost lidí i firem splácet půjčky.

To se v příštích měsících změní, protože řada zemí už nebude mít takříkajíc odkud brát. Navíc i bohaté země, jako jsou Spojené státy, nebo společenství bohatých zemí, jako je Evropská unie, začnou i navzdory tomu, že se mohou ještě více zadlužit, pociťovat strukturální dopady krize. Nezaměstnanost v USA se už vyšplhala na úroveň Velké hospodářské krize z třicátých let minulého století, a snahy americké vlády nastartovat plně ekonomiku i navzdory tomu, že se virus nepodařilo zdaleka dostat pod kontrolu, nejsou zatím úspěšné. Navíc tento postup otevírá dveře druhé vlně pandemie. V Evropě se mezitím další vlna epidemie už začíná rozbíhat, což bude mít další hospodářské dopady.

Vysoce rizikovým faktorem se stávají i americké prezidentské volby. Polarizace americké společnosti dosáhla bodu, v němž hrozí, že vítězství kteréhokoliv ze dvou kandidátů povede k občanským nepokojům. Současný prezident Donald Trump se ve světle pro něj nepříznivých volebních preferencí rozhodl pojmout volební kampaň jako boj o právo a pořádek proti chaosu, který údajně působí protesty v řadě mest, a který naplno vypukne, zvítězí-li jeho demokratický soupeř Joe Biden. Protesty a násilnosti, které vypukly v amerických městech po brutálních zákrocích policie proti Afroameričanům, svými prohlášeními záměrně přiživuje s tím, že jen on dokáže s pomocí síly nastolit pořádek.

Navíc Trump opakovaně tvrdí, že pokud prohraje, bude to prý jen zásluhou volebních podvodů, a řada expertů tak už začíná spekulovat, že odmítne uznat výsledky voleb. K násilí a chaosu může ale vést i jeho vítězství, protože demokraté i přední američtí intelektuálové varují, že další čtyři roky jeho vlády mohou vážně poškodit americkou demokracii i dosavadní světový pořádek. Navíc kvůli Trumpovým škrtům ve financování americké poštovní služby hrozí, že se nepodaří doručit hlasy, které milióny Američanů, převážně demokratů, pošlou prostřednictvím korespondenční volby, což může způsobit v případě jeho vítězství nemalou vlnu odporu.

Je zřejmé, že povolební chaos v USA by byl vodou na mlýn zejména Rusku Vladimíra Putina, které se podle posledních zpráv amerických tajných služeb už opět snaží předvolební situaci v USA ovlivňovat. Je otázkou, do jaké míry by byly oslabené USA schopné reagovat, pokud by se Putin pokusil v některých částech světa, zejména pak v postsovětském prostoru, o akce podobné těm, kterých jsme byli před několika lety svědky na Ukrajině nebo v Sýrii.

Ani Evropa není na případný nárůst ruské agresivity připravená. Navíc, jak už bylo řečeno, už beztak špatnou hospodářskou situaci v zemích Evropské unie může zhoršit brexit bez dohody.

Není třeba snad ani dodávat, že případné slabosti Evropy i povolebního chaosu v ekonomicky již beztak oslabených USA se vedle Ruska pokusí využít i Čína, která má stále zřetelněji globální ambice. Příští zhruba rok tak může zásadně změnit geopolitickou situaci ve světě.

ČRo Plus, 3.9.2020

Archiv článků: září 2020

O co se hraje v souboji o Nejvyšší soud USA

Svět čeká období značné nestability

Blogeři abecedně