Informovaný čtenář při čtení závěrečné zprávy Expertní skupiny pro fake news a online dezinformace fungující při Evropské komisi může rychle nabýt dojmu, že navrhovaná opatření zní povědomě. Podpora kvalitních žurnalistů, výzvy k větší transparentnosti zpravodajských platforem či důraz na mediální gramotnost jsou totiž mantry, s nimiž se lze setkat víceméně na každé konferenci věnované problematice dezinformací. Tato skutečnost by sama o sobě nemusela být problematická, pokud by se Expertní skupina ve svém dokumentu snažila tyto vágní teze více rozpracovat.

Je sice pravdou, že v textu se objevuje řada relevantních postřehů – varování před tím, že pojmem fake news je stále častěji zneužíván některými politiky, zdůraznění nutnosti zabránit tomu, aby dezinformace ovlivňovaly průběh voleb, či poukázání na současné výzkumné nedostatky v této oblasti. I přesto však závěry Expertní skupiny nenabízí o moc víc než opakování vágně definovaných návrhů, které v odborné komunitě zaznívají již relativně dlouhou dobu. I přestože si zpráva Expertní komise kritiku zaslouží, je nutné ji chápat v širší kontextu. Její nedostatky jsou totiž jen odrazem problémů, kterými v současné době trpí celá debata o dezinformacích.

Zpráva (stejně jako celá debata) je totiž příliš soustředěna na mediální stránku dezinformací a nebere v potaz inovativní způsoby, jak čelit tomuto problém. Absentuje strukturovanější debata o odpovědnosti sociálních platforem za publikovaný obsah, ambice využít pokročilých informačních technologií nebo umělé inteligence například pro detekování dezinformací či snaha o komplexnější zmapování psychologických procesů přispívajících k šíření dezinformací. Debata o dezinformacích však nepotřebuje pouze více neotřelých nápadů, ale spíše celkovou změna perspektivy. Větší pozornost by totiž měla být věnována identifikaci kontroverzních společenských témat, která jsou využívány dezinformátory. Stejně tak by měly být lépe vymezeny společenské skupiny, které důvěřují dezinformací, a hledány důvodům, proč tito lidé věří anonymním webům více než renomovaným médiím. Tyto poznatky nám mohou pomoci identifikovat slabá místa, která mohou být dříve či později využita aktéry majícími zájem na destabilizaci politické situace v České republice. Aby se tak nestalo, je třeba o otázkách rozdělujících společnost nejen otevřeně komunikovat, ale zejména snažit se hledat jejich kompromisní řešení na politické úrovni. Je totiž třeba mít na paměti, že hlavní výzvou, které čelíme, nejsou dezinformace jako takové, ale nedostatek důvěry v našich společnostech.

Tento text původně vyšel na polském portálu Cyberdefence 24.