Dobrá zpráva z Marakéše
Začátkem května byl v marockém Marakéši podepsán dokument, týkající se dalšího postupy při omezování nelegální migrace. Znění tzv. Marakéšské deklarace bylo záhy překrouceno a na platformách šířících dezinformace byl dokument prezentován jako další ze série opatření, které naopak migraci do Evropy podporují. K této interpretaci se přiklonily i extrémistické strany.
Nejviditelnějším kritikem deklarace se stala strana SPD a její předseda Tomio Okamura, které se podařilo bod týkající se tohoto dokumentu zařadit na jednání Poslanecké sněmovny. V českém kontextu se rozhodně nejedná o první (a zřejmě ani poslední) případ snahy o nahnání politických bodů na tématu migrace a symbiózy platforem šířících dezinformace a extrémistických politiků. Na celém dění kolem Marakéšské deklarace však stojí za pozornost něco jiného.
A to je skutečnost, že manistreamová média a politici se ukázali být vůči této dezinformaci (možná až překvapivě) resilientní. Dle názoru autor se tomu tak stalo zejména díky tomu, že všichni důležití aktéři se v dané situaci zachovali nadmíru odpovědně. Ministerstvo vnitra víceméně záhy po objevení dezinformace reagovalo připomenutím obsáhlého prohlášení, které celou záležitost uvádělo na pravou míru. Proti dezinformaci se jasně ohradil premiér i ministr vnitra na tiskové konferenci. Média konfrontovala poslance Okamuru se skutečností, že překrucuje obsah dokumentu, a odolala pokušení vytěžit z Marakéšské deklarace bombastické titulky. A při projednávání v Poslanecké sněmovně se na SPD snesla kritika od poslanců z celého politického spektra.
Samozřejmě to neznamená, že se dezinformace o Marakéšské deklaraci vůbec nešířila. Související články sdílelo na Facebooku tisíce lidí a tento termín z pojmosloví autorů píšících na platformy šířící dezinformace zřejmě jen tak nezmizí. I přesto však lze být při hodnocení dění okolo Marakéšské deklarace opatrně optimistický. Celá řada aktérů veřejné debaty totiž očividně začíná reagovat na fakt, že její kvalitu podemílají dezinformace, a snaží se tomuto fenoménu čelit. Schopnost definovat problém a reagovat, pokud se objeví, je dobrý začátek. Nyní je třeba posunout se k hledání jeho hlubších příčin, což vyžaduje kladení (často nepříjemných) otázek. Jednou z nich třeba může být, proč jsou dezinformace spojené s migrací v českém prostředí tak populární a nakolik jsou za to zodpovědná mainstreamová média a politici, která k tomuto tématu v minulosti přistupoval ne vždy úplně odpovědně.
Pro zájemce o dění souvisejícím s Marakéšskou deklarací lze doporučit reportáž pořadu Newsroom 24.
Nejviditelnějším kritikem deklarace se stala strana SPD a její předseda Tomio Okamura, které se podařilo bod týkající se tohoto dokumentu zařadit na jednání Poslanecké sněmovny. V českém kontextu se rozhodně nejedná o první (a zřejmě ani poslední) případ snahy o nahnání politických bodů na tématu migrace a symbiózy platforem šířících dezinformace a extrémistických politiků. Na celém dění kolem Marakéšské deklarace však stojí za pozornost něco jiného.
A to je skutečnost, že manistreamová média a politici se ukázali být vůči této dezinformaci (možná až překvapivě) resilientní. Dle názoru autor se tomu tak stalo zejména díky tomu, že všichni důležití aktéři se v dané situaci zachovali nadmíru odpovědně. Ministerstvo vnitra víceméně záhy po objevení dezinformace reagovalo připomenutím obsáhlého prohlášení, které celou záležitost uvádělo na pravou míru. Proti dezinformaci se jasně ohradil premiér i ministr vnitra na tiskové konferenci. Média konfrontovala poslance Okamuru se skutečností, že překrucuje obsah dokumentu, a odolala pokušení vytěžit z Marakéšské deklarace bombastické titulky. A při projednávání v Poslanecké sněmovně se na SPD snesla kritika od poslanců z celého politického spektra.
Samozřejmě to neznamená, že se dezinformace o Marakéšské deklaraci vůbec nešířila. Související články sdílelo na Facebooku tisíce lidí a tento termín z pojmosloví autorů píšících na platformy šířící dezinformace zřejmě jen tak nezmizí. I přesto však lze být při hodnocení dění okolo Marakéšské deklarace opatrně optimistický. Celá řada aktérů veřejné debaty totiž očividně začíná reagovat na fakt, že její kvalitu podemílají dezinformace, a snaží se tomuto fenoménu čelit. Schopnost definovat problém a reagovat, pokud se objeví, je dobrý začátek. Nyní je třeba posunout se k hledání jeho hlubších příčin, což vyžaduje kladení (často nepříjemných) otázek. Jednou z nich třeba může být, proč jsou dezinformace spojené s migrací v českém prostředí tak populární a nakolik jsou za to zodpovědná mainstreamová média a politici, která k tomuto tématu v minulosti přistupoval ne vždy úplně odpovědně.
Pro zájemce o dění souvisejícím s Marakéšskou deklarací lze doporučit reportáž pořadu Newsroom 24.