Přestřelka mezi dezinformačním webem Aeronet a předsedou SPD Tomiem Okamurou vzbudila minulý týden relativně velký zájem médií. Tento střet je zajímavé sledovat nejen kvůli bizarní rétorice plné až absurdních konspirační teorií, ale též z toho důvodu, že umožňuje nahlédnout do fungování ekosystému platforem šířících dezinformace.

Mediální mainstream se v minulém týdnu střetu mezi Tomiem Okamurou a Aeronetem věnoval relativně intenzivně a ve většině publikovaných textů byla situace dávána do kontextu s dalšími problémy, kterým v současné době SPD čelí. Pro platformy šířící dezinformace – možná překvapivě – však nešlo o příliš zásadní téma a věnovaly se mu ani ne dvě desítky článků, z nich téměř třetina vyšla právě na Aeronetu.

Web Aeronet, jež je díky vysoké čtenosti a pozornosti, která mu věnuje i mediální mainstreamem, velmi silným hráčem alternativní mediální scény, pokračoval během minulého týdne ve útocích na SPD. I přestože tyto útoky obsahovaly konspirační teorie často mající antisemitské podtóny, nelze je označit za naprosto vykonstruované. Aeronet totiž ve svých textech dokázal podrobně popsat zákulisní dění v SPD a přinášet fakticky správné informace podložené výroky členů SPD, které se posléze objevily i v mainstreamových médiích. Vzhledem k tomu, že články kritické vůči vedení SPD se začaly na Aeronetu objevovat po vyloučení poslance Lubomíra Volného ze strany, je na místě otázka, zda tento web neslouží jako nástroj vnitrostranického boje, kterému zneuznaní funkcionáři podstrkují kompromitující informace na své protivníky. S tímto by korespondovala i míra pozornosti, kterou nařčením ze strany tohoto webu věnoval Tomio Okamura na svém facebookovém profilu.

Ať už je tato hypotéza správná či nikoli a web se snaží svými odkazy na zdroje zevnitř strany zvýšit svou kredibilitu, zkrachovalý podnikatel Marek Pešl – který podle dostupných informací za tímto webem stojí – může být spokojen, jelikož se mu opět podařilo překročit znatelnou propast mezi mediálním mainstream a alternativou a dostat informaci o údajných pochybách Ivana Davida – jedničky kandidátky SPD do Evropského parlamentu – do medií schopných zasáhnout větší část společnosti. O tom, že v útocích na SPD zřejmě bude pokračovat svědčí i to, že kritiku této strany propašoval i do naprosto nesouvisejícího článku o slovenských volbách.

Je zda však ještě druhá strana mince. Aeronet totiž v kritice SPD zůstává na alternativní scéně víceméně osamocený a i v rámci internetových diskuzí byl často kritizován za rozvracení pronárodních sil. Jediný, kdo se za web postavil a kritiku směřovanou vůči SPD podpořil, byl nechvalně známý aktivista Adam B. Bartoš, který v evropských volbách kandiduje za koalici ROZUMNÍ a Národní demokracie. Nebylo by tedy překvapivé, pokud by se před volbami toto notování přelilo do užší spolupráce, která by díky relativně sledované facebookové stránce Národní demokracie mohla oslovit anti-systémové voliče.

I přestože by to zřejmě na zisk potřebných pěti procent v evropských volbách nestačilo, může toto duo oslabit SPD natolik, že žádného europoslance nezíská. Zřejmě i z tohoto důvodu Tomio Okamura nebral kritiku ze strany Aeronetu na lehkou váhu a v minulém týdnu se opakovaně snažil web na svém Facebooku dehonestovat a mobilizovat své stoupence poukazování na údajnou kampaň majícím za cíl rozložit SPD. Tento postoj zaujalo i předsednictvo SPD, které jej deklarovalo v oficiálním prohlášení.

Jak samotné prohlášení, tak citace z Okamurova facebookového postupu, který celou debatu spustil, se sice objevily na několika webech alternativní scény, ale jednalo se spíše o konstatování situace než o vyjádření podpory. Poněkud bizarní je skutečnost, že k celé události se vůbec nevyjádřil web Nová republika, jehož redaktorem je právě Ivan David. Podpora SPD se objevila pouze v několika textech – blogu Miroslava Petra na webu Czech Free Press a komentáři Radka Pokorného na webu Protiproud (později převzatý webem Česko Aktuálně), který kampaň Aeronetu označil za akci BIS. Samotný Okamura mimochodem tento článek sdílel na své Facebooku.

Tomio Okamura se sice díky velkému počtu fanoušků na Facebooku a přístup do maninstreamových médií nemusí obávat nedostatku prostoru pro prezentaci, ale ukazuje se, že na aktivní podporu autorů píšících na alternativní média (zřejmě ani ve chvíli, kdy je nalákal na svou kandidátku) se příliš spolehnout nemůže. A to před volbami do Evropského parlamentu představuje nepříjemnou komplikaci.

Aktivističtěji laděná část alternativní mediální scény se tedy rozpadá na dva tábory, které sázejí na různé politické subjekty. Tandem SPD-Protiproud se sice na první pohled jeví jako silnější, ale možné spojenectví mezi Aeronetem a Národní demokracií může přilákat extrémističtěji naladěné voliče a zabránit Okamurovu hnutí ve vstupu do Evropského parlamentu. Vedle toho střetu stojí celá řada platforem, které očividně vůbec nemají zájem se k vnitropolitickému dění vyjadřovat a to ani ve chvíli, kdy se problém týká relativně úzce provázané komunity samotné. Možnost, že by alternativní weby dokázaly vést soustředěnou mobilizační kampaň – například před nadcházejícími evropskými volbami – se tak nezdá příliš pravděpodobná.