Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil vydat poslanec Lubomíra Volného k trestnímu stíhání v souvislosti s obviněním z šíření poplašné zprávy. Tento soudní proces může být pro českou debatu o dezinformací zlomový.

Širší veřejnosti neznámý odpadlík od hnutí SPD Lubomír Volný se v prvních měsících toho roku projevil jak politický talent. Správně vycítil, že radikální odpůrci protipandemických opatření nemají na politické scéně svého reprezentanta a rozhodl se oslovit právě tuto voličskou skupinu. A učinil tak velmi razantně, přičemž se nebál sáhnout i k takovým nástrojům jako jsou konspirační teorie. Úspěšnost této taktiky ilustruje to, že Volného facebookový profil se v jednu chvíli stal nejsledovanějším politickým profilem v České republice a jeho schopnost sestavit koalici krajně pravicových stran. Hnutí SPD se tak bude muset připravit na to, že mu v podzimních volbách bude konkurovat radikálnější alternativa s určitou podporu v ekosystému konspiračních webů, což je pro jejího předsedu nová situace. Parlamentní volby tak budou zajímavé ve všech částech politického spektra.
Volného radikalismus generující politický kapitál však narazil. A to dle názoru autora zejména díky tomu, že poslanec nepoužíval pro své zviditelnění pouze vágní narativy nadbíhající konspirativnímu myšlení, ale šířil i velmi specifické teorie. Právě jeho facebookový příspěvek o připravované „diskreditaci ivermektinu pomocí úmrtí (tedy vraždy) několika pacientů, kteří jej budou užívat“ se mu stal osudným. Policie následně začala příspěvek vyšetřovat kvůli možnému šíření poplašné zprávy a soudě podle výše zmíněné žádosti je připravena začít i s trestním stíháním. Autor již dříve zmiňoval, že právě paragraf o šíření poplašné zprávy může být dobrým nástrojem pro postihování šiřitelů konspiračních teorií ohrožujících bezpečnost a probíhající proces může dobře ilustrovat možnosti a limity tohoto přístupu. Ať už dopadne jakkoli lze jen doufat, že soudci a státní zástupci se na něm naučí, jak postupovat proti šiřitelům manipulativních tvrzení v online prostoru.
Díky poslanci Volnému však máme možnost zamyslet se ještě nad jedním precedentem. A to v souvislosti se zrušením jeho profilu společností Facebook. Alespoň, co je autorovi známo, jedná se o první případ podobného druhu v České republice. Ukazuje se tedy, že větší asertivita Facebooku v moderování obsahu sociálních sítí, kterou symbolizuje například zákaz přístup na tuto platformu bývalému prezidentu Donaldu Trumpovi, dorazila i do České republiky. Mluvčí společnosti oznámila, ke zrušení stránky došlo kvůli „opakované(mu) publikování materiálu, který porušuje naše standardy, především pravidla týkající se šíření nenávisti, šikany, obtěžování a nahoty.“ Otevírá se tak prostor pro debatu o legitimitě tohoto kroku a vůbec vlivu sociálních sítí na demokratickou debatu.
Ačkoli autor nemám na tuto problematiku silný názor, vítá ambici Facebooku začít efektivněji vynucovat pravidla komunity, k nimž se zavazuje každý, kdo do tohoto prostřední vstupuje. Na druhou stranu považuje za důležité vést debatu o znění těchto pravidel, o tom, zda se na jejich určování nemám podílet i někdo jiným než samotný Facebook, a zejména jasné definici červených linií po jejichž překročení hrozí postih. Jinými slovy nepovažuje za problém skutečnost, že Volný byl kvůli porušování pravidel dané sociální sítě z tohoto prostoru vyloučen, ale spíše jej zajímá, proč k vyloučení došlo zrovna v této chvíli. Pokud totiž Facebooku jasně nedefinuje, kdy je vyloučení adekvátním krokem a jaké procesy, k němu vedou, bude čelit podezření z podjatosti. Tuto debatu je však možné vést i v obecnější rovině a diskutovat o tom, jaké jsou hranice veřejné diskuze a co by mělo vést k tomu, že je možné někoho z ní vyloučit. Je dobré si uvědomit, že i přes svůj vliv jsou sociální sítě pouze jedním z mnoha kontextu, kde k ní dochází, a společenské konvence by měli být platné univerzálně.
Případ poslanec Volného tedy vybízí k zamyšlení a možná i mírnému optimismu, jelikož se na něm ukazuje, jak právo a společenské normy pomalu dohánějí dynamický vývoj v informačním prostoru. Na druhou stranu je však na místě optimismus skutečně pouze mírný. Opravdu důležité totiž bude jak se státní instituce, sociální sítě a veřejnost postaví k situaci, kdy konspirační teorie budou šířit osoby držící skutečnou moc. Komentář premiéra Andreje Babiš v deníku Právo žonglující s čísly o muslimské populaci v evropských zemích a nadbíhající rétorice krajní pravice ukazuje, že k podobnému testu může dojít mnohem dříve, než si myslíme.