Úkolem iniciativ zabývajících se problematikou dezinformací by měla být kultivace společenské debaty. Očekávat od nich vyřešení rozdělení české společnosti není na místě.

Výzkum agentury STEM provedený ve spolupráci s Masarykovu demokratickou akademií a Friedrich-Ebert-Stiftung Jeden společnost – různé světy přináší celou řadu zajímavých poznatků o české společnosti. Identifikace polarizujících témat a postojů společnosti obecně je pro lepší chápání šíření dezinformací v informačním prostoru klíčová a autor si proto výzkum (případně díl podcastu Kolaps, v němž je diskutován) dovoluje všem zájemcům o tuto oblast vřele doporučit. Pro reflexi debaty o tomto tématu je z jeho pohledu klíčové zjištění, že určitá skupina obyvatel vnímá jako důvod polarizace společnosti nedostatek informací případně neschopnost či neochota si je dohledat. Pojem dezinformace nebo konspirační teorie sice ve studii v tomto kontextu nezazní, ale lze předpokládat, že respondenti při popisu svého chápání důvodů polarizace mysleli i na něj.
Což je do jisté míry oprávněné, jelikož konspirační teorie k polarizaci přispívají. Nikoli však jejím samotným vytváření, ale spíše radikalizací jednotlivých názorových skupina. Redukovat však společenské neshody pouze na problém (ne)informovanosti či případně (ne)zmanipulovatelnosti není korektní. Vede to totiž, jak k přehlížení legitimních důvodů k nespokojenosti se společenským stavem (mezi něž mimochodem podle výsledků studie patří pocit určitě skupiny obyvatel, že jejich hlas není v debatě dostatečně slyšet), tak k nerealistickým očekáváním od inciativ zabývajících se problematikou dezinformací.
Cílem organizací zabývajících se mediálním vzděláváním, fact-checkingem a řadou dalších výzkumných či aktivistických aktivit věnovaných dezinformací totiž nikdy nebylo určovat „ty správné názory“ (ač to jejich kritici často tvrdí). Jejich snahou je – nebo přesněji řečeno by dle názoru autora měla být – kultivace společenské debaty a upozorňování na ty, kteří se jí snaží poškodit cílenými manipulacemi. Nelze od nich proto očekávat řešení názorových rozporů, které jsou pro demokracii přirozené. Při vedení diskuze a hledání kompromisů mezi různými názorovými stanovisky sice hrají svou roli, ale mnohem důležitější je otevřenost, velkorysost a dobrá vůle celé společnosti a jejích politických reprezentantů. A také ochota si přiznat, že za jiným názorem může stát jiný hodnotový rámec nebo jiná životní zkušenost a ne neschopnost najít si "ty správné" informace.