Kampaň hnutí ANO před parlamentními volbami se se sloganem Sdílejte, než to zakážou začala pomalu rozjíždět. Skutečnost, že hlavní politická síla zvolila tento styl komunikace, není pro odolnost české společnosti vůči dezinformacím dobrá zpráva.

Konspirativní myšlení hledající za každou událostí machinace úzké skupinky utajených elitních aktérů má devastující účinky na demokratickou politiku. Tato interpretace světa totiž pracuje s černobílými rozdělením na dobro a zlo, čímž brání společenské debatě a hledání kompromisu mezi různými názorovými skupinami. Konspirační teorie naopak uzavírají společenské skupinky do sebe, utvrzují jejich členy v pocitu ohrožení a vyvářejí podmínky pro radikalizaci, která může vést až k násilí. Pokles důvěry se projevuje nejen ve vztahu ke spoluobčanům, ale také státním institucím vnímaným jako pouhé kulisy odvádějící pozornost od skutečných mocenských center. Pokud sklony ke konspirativnímu myšlení začnou ve společnosti převažovat, státu se logicky daří výrazně hůře plnit své základní povinnosti vůči občanům a kvalita vládnutí se zhoršuje. Politici by si této skutečnosti měli být vědomi, jelikož právě používání rétoriky nadbíhající konspirativnímu myšlení, může mít za důsledek, že – pokud uspějí ve volebním klání – ocitnou se v čele státu, který nelze řídit.
Soudě podle dosavadního průběhu předvolební kampaně tato skutečnost mnoha z nim příliš nevadí. Autor v tomto textu nehodlá upozorňovat na obvyklé podezřele jako je například hnutí SPD, které již proti spiknutí globalistů začalo bojovat, nebo odpůrce očkování a protipandemických opatření okolo poslance Lubomíra Volného. A to i z toho důvodu, že si dovolí pochybovat o jejich skutečném zájmu převzít odpovědnost za správu země. Za mnohem podstatnější totiž považuje rozhodnutí marketingového týmu hnutí ANO rámovat svou dosavadní kampaň sloganem Sdílejte, než to zakážou. Ten se svým podtónem zcela jasně odkazuje na konspirační teorie, jelikož vyvolává obavy z nejasného spiknutí majícího za cíl poškodit či manipulovat populaci. V zásadě se jedná o podobný apel, který obsahuje konspirační teorie o čipování obyvatelstva pomocí vakcinace, pouze s odlišnou mírou razance a specifičnosti.
Právě tento typ rétoriky však otevírá prostor pro další konspirační teorie, jelikož jakmile jedince podobný vzorec myšlení přijme, snáze jej aplikuje i na jiné kontexty. A jeho vliv přetrvá i po skončí volební kampaně. Apel na konspirativní myšlení se tak Andrej Babišovi může v krátkodobé perspektivě – podobně jako například u kauzy lithium – vyplatit. Z dlouhodobého hlediska však bude fragmentovat veřejnou debatu, oslabovat státní instituce a vytvářet podmínky pro násilné řešení společenských sporů. A je otázkou, zda skutečně stojí za to být v takové zemi premiérem.