Neřeš, co tě nepálí. Zřejmě tímto mottem se dlouhá léta řídili politici, kteří dovolili, aby se z Česka stala pračka špinavých peněz, aby tu svůj vliv rozpínal nejeden nedemokratický režim a aby veřejné peníze ve velkém odtékaly do daňových rájů. Až ruská agrese vůči Ukrajině letos na jaře připomněla, že je současný stav neudržitelný a řešit by se měl.


Pokud nemají sankce proti osobám spojeným s Kremlem zůstat jen na papíře, potřebujeme sadu komplexních opatření. Potřebujeme nový štít pro Odolnější Česko.

Evropská unie přijala sankce pro osoby spojené s ruským režimem, který vede útočnou válku vůči Ukrajině. Česko svůj sankční zákon teprve chystá – zatím čeká na hlasování senátorů, které by se mělo konat 1. prosince. Jaký však budou mít sankce reálný dopad?

Evropské sankce v oblasti zakázek a dotací zatím ruským oligarchům napojeným na Kreml mnoho vrásek na čele nedělají. Podle studie Datlab Institutu získávají společnosti s dohledatelným ruským vlivem jen měsíčně v EU veřejné zakázky za skoro 300 milionů eur (tedy asi 7,3 miliardy korun). Ani v Česku zatím není známý jediný případ firmy, která by kvůli sankcím proti ruskému režimu přišla o veřejnou zakázku. Sankce jde totiž poměrně snadno obcházet.

Skuteční vlastníci firem se totiž často skrývají za složitou vlastnickou strukturou a zadavatelé veřejných zakázek (stát, kraje, města, obce i další) nemají mnoho nástrojů, jak koncové vlastníky odhalit. Podle sankčních balíčků EU navíc firmy ovládané z Ruska nemohou získat nadlimitní veřejnou zakázku, ale mohou čerpat dotace (jeden případ za všechny). Očividné díry v sankcích je třeba zalepit, ale je potřeba jít i dále.

Budou skrytí majitelé odhaleni v evidenci?

Protikorupční experti už léta upozorňují na to, že potřebujeme evidenci skutečných majitelů, na kterou bude spolehnutí, že má aktuální, úplné a hlavně pravdivé informace. Samotné zavedení evidence bylo jistě významným krokem. Dnes je ovšem na místě vyhodnotit, jaké informace reálně obsahuje – jsou pravdivé a dostatečně komplexní? Už nyní víme, že v evidenci nenajdeme jména zahraničních vlastníků českých nemovitostí. Jednou z cest k odolnějšímu Česku by proto mělo být posílení tohoto rejstříku a možná i zvýšení pokut za to, když v něm o firmě chybí základní údaje. K takovému kroku je samozřejmě třeba vést další odbornou i politickou debatu.

Zjišťovat majitele firem má stát

Stát kontrolu dodržování sankcí de facto přenesl na zadavatele a samotné firmy, které by měly prověřovat své obchodní partnery a subdodavatele. To je však v praxi naprosto nereálná cesta. Skutečně budou i menší zadavatelé studovat sankční seznamy a rozplétat složité vlastnické vztahy? Budou soukromé firmy riskovat, že přijdou o zisk, jen aby splnily svoji morální povinnost? A mají vůbec na takovou činnost dostatečné analytické zázemí?

Tuto roli musí převzít stát, který k tomu má k dispozici Finanční analytický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a analytické útvary na ministerstvu financí a ministerstvu zahraničních věcí. Jejich spolupráce by měla ideálně vést k tomu, že jasně určí ty firmy, v nichž má svůj podíl osoba ze sankčního seznamu. Pro takové firmy by pak platila jasná stopka na českém (případně evropském) trhu veřejných zakázek a dotací.

Špinavé peníze, průtokové účty a závratná rychlost

Žijeme v rychlé době. Než se spravedlnost jednou nadechne, ruský oligarcha ze sankčního seznamu, člen mafie, teroristické skupiny nebo kdokoliv jiný převede miliardy ze svých účtů přes průtokový účet v Česku třeba do daňových rájů nebo na účet v západních zemích. Tam už budou peníze, byť třeba původem z organizovaného zločinu, formálně čisté. Zmrazit peníze na průtokovém účtu je potřeba v rámci několika desítek minut. Naše úřady musí být schopné pracovat dostatečně rychle.

Ani to ale nestačí. Česko má sice možnosti, jak zmrazit majetek pochybného původu, ale dokazování nelegálnosti jeho nabytí je často takřka nemožné – často kvůli nespolupracujícím úřadům v domovině pachatelů. Proto je podle expertů iniciativy Odolnější Česko na místě obrátit důkazní břemeno – tak, aby majitel účtu musel prokázat původ peněz, které posílá přes Česko dále do světa. Podobná právní úprava platí i v USA.

Děravé sankční seznamy

Možná se někdo ptá, co může dělat „malé“ Česko v tak složitém světě finančních (i vlivových) operací? Nutno však dodat, že jsme jen tak malí, jak se cítíme. Navíc jsme aktuálně předsedajícím státem Evropské unie. Můžeme se stát lídrem celoevropských změn, které pomohou utnout financování Ruska, lépe čelit vlivovým operacím nedemokratických režimů, ukončit praní špinavých peněz a odtok veřejných peněz do daňových rájů.

Můžeme jako členský stát navrhovat osoby spojené s režimem Vladimíra Putina na evropské sankční seznamy. Můžeme vytvořit i vlastní „národní“ sankční seznam, který může být i širší, než ten evropský.
Je zřejmé, že změnu nepřinesou líbivá slova politiků, ale jedině reálné činy a komplexní změna přístupu k problému. Základem by měla být snaha neposílat žádné veřejné peníze lidem financujícím ruskou invazi na Ukrajinu. Nejde o jedinou výzvu dneška, ale jde zcela jistě o klíčovou výzvu pro budoucnost naší země a Evropy vůbec.


Josef Karlický s přispěním Lukáše Krause, hlavního analytika Rekonstrukce státu