Obstrukce patří k demokracii a parlamentní diskuzi, kde bývají nástrojem hlavně opozice. Čeho je však moc, toho je příliš. Zatímco zákonodárci donekonečna řeční, čekají na ně desítky návrhů zákonů, které je třeba projednat - ať už jde o potírání korupce, předcházení střetu zájmů anebo konec české pračky špinavých peněz.

Paradoxně však ani vláda Petra Fialy (ODS) příliš nechvátá a předkládá některé návrhy zákonů tak pozdě, jakoby sama sobě byla druhou “obstruující” opozicí. Přitom současnému kabinetu zbývají už jen necelé tři roky do dalších sněmovních voleb. Známá poučka praví, že co vláda nestihne schválit během prvních let, v posledním roce před volbami jen těžko dohoní. Právě nyní je tak čas “zařadit vyšší rychlost” při přípravách klíčové legislativy.

Pojďme ovšem překonat tradiční českou skepsi a podívejme se na celou situaci optimističtější optikou. Pokud budou politici skutečně chtít, mohou již během příštích měsíců schválit několik opatření pro modernější a korupci odolnější stát. O co konkrétně se jedná?

Jak překazit praní špinavých peněz v Česku
Podle analýz je Česko jednou z nejatraktivnějších zemí, kde se dají legalizovat příjmy z trestné činnosti. Skrze různá schémata a průtokové účty mohou i prominenti Putinova režimu obcházet sankce, které na ně uvalila EU anebo Česko.

Přitom by stačilo jediné - inspirovat se v zahraničí, kde u vysoce podezřelých transakcí velkých objemů musí majitel účtu sám prokázat původ peněz. Rekonstrukce státu skrze projekt Odolnější Česko plně podporuje obrácení důkazního břemene v těchto situacích. Ročně jde o vyšší stovky milionů, které naše úřady sice mohou dočasně zablokovat, ale poté kvůli nedostatku důkazů (a nespolupráci úřadů v zemi původu peněz) musí opět vrátit.

Pro vládu i opozici by měla mít tato otázka nejvyšší prioritu - jinak totiž sankce proti ruskému režimu zůstanou jen na papíře. Návrh legislativního řešení tohoto problému má ministerstvo spravedlnosti připravit do 30. června 2023.

Půjde oznámit korupci bez obav z pomsty?
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložil klíčovou protikorupční normu pozdě a v podobě, která odrazuje potenciální oznamovatele požadavkem na podpis a datum narození. Blažkův návrh neumožňuje chránit autory anonymních oznámení, kteří přitom stáli na počátku závažných kauz jako Bečva, Dozimetr nebo Lány.

Navíc ministerstvo míní, že má být možné oznámit pouze trestný čin, ne přestupek. V praxi však může být pro laika těžké rozeznat, zda jde o přestupek, či trestný čin. Až poslanci navrhli zahrnutí trestných činů i přestupků, což je však jen dílčí oprava návrhu.

Je zřejmé, že vláda chce k ochraně oznamovatelů přistoupit čistě formálně. Schválit jen nutné minimum, které po nás chce EU, a odškrtnout si splnění povinnosti. Skutečný boj proti korupci ale vyžaduje rozšíření zákona tak, aby skutečně fungoval v praxi. Zákon nyní čeká druhé čtení ve Sněmovně a mohl by být schválen již v průběhu května až července.

Férové volby aneb opět o střetu zájmů
Úřad, který dohlíží nad férovým průběhem voleb, zatím naplnil jen část očekávání, která do něj byla vložena. Dohledový úřad by se díky aktuální novele měl stát efektivnějším, nezávislejším a odolnějším vůči politickým tlakům.

Jde však o víc; reforma částečně zahrnuje i problematiku střetu zájmů - přináší přesnější vymezení toho, že členové vlády nesmí vlastnit média (ani schovaná ve svěřenských fondech) a jejich firmy nesmí přijímat dotace a investiční pobídky od státu. Návrh ministerstva vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) míří do 3. čtení ve Sněmovně. Je možné, že se jej dočká na přelomu března a dubna.

Vyšetřování korupce bez politických tlaků
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepotěšil protikorupční experty ani svou další předlohou - návrhem novely zákona o státním zastupitelství, který by místo větší nezávislosti žalobců přinesl naopak jejich větší podřízení vládě.

Návrh počítá s tím, že vláda bude moci i v budoucnu kdykoliv odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Blažek až po veřejné kritice v médiích přislíbil, že do návrhu doplní důvody pro odvolání.
Ještě v době, kdy politické strany tvořící dnes koalici Spolu, seděly v opozici, však ODS podpořila tehdejší poslanecký návrh, který zcela rušil možnost vlády kdykoliv bez udání důvodů nejvyššího státního zástupce odvolat. Návrh počítal již tehdy s tím, že během pevně daného mandátu by NSZ mohl z prokazatelných důvodů odvolat pouze kárný senát. Inu, časy se mění.

Je velká škoda, že ministr spravedlnosti pouze neoprášil dřívější návrh svých spolustraníků. Pavel Blažek je aktuálně v podezření ze zastrašování státních zástupců dozorujících kauzu machinací s přidělováním městských bytů týkající se jeho spolustraníků v Brně. I to je dobrou ilustrací toho, proč by soustava státního zastupitelství měla být co nejvíce nezávislou na politické reprezentaci. Návrh novely zákona teď leží na ministerstvu spravedlnosti, které vypořádává připomínky. V průběhu dubna až května by jej měla projednat vláda.

Mediální zákony aneb když i malé změny zvednou tsunami obstrukcí
Ministerstvo kultury připravilo novelu zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu, která má zajistit větší nezávislost mediálních rad na aktuální většině ve Sněmovně. Systémově je správně, že bude do voleb mediálních radních nově zapojen i Senát a že nebude možné odvolat mediální radu jako celek. Přestože nejde o nic přelomového, spustila opozice velkou odezvu v podobě obstrukcí jednání sněmovny.

Jakkoliv lze pochopit, že v aktuálním složení Sněmovny a Senátu strany současné opozice (ANO a SPD) budou mírně tratit, je potřeba se dívat také do budoucna, až voliči rozdají karty znovu. Je navíc užitečné, aby spíše stranicky fungující sněmovnu vyvážil při volbách mediálních radní Senát jako sbor osobností a různých životních zkušeností.

Novela se aktuálně zasekla v kolečku obstrukcí před 3. čtením. To však není vůbec dobrým signálem ani do budoucna, protože mediální legislativa v Česku potřebuje daleko širší změny reflektující takové problémy, jako je zánik nezávislých regionálních plátků, konkurenci digitálních platforem či nízkou míru samoregulace médií.


Další výzvy a jak na ně

Vláda i sněmovna před sebou mají další komplexní úkoly - nová evropská nařízení chránící práva uživatelů internetu (Akt o digitálních službách, Akt o digitálních trzích) začnou plně platit již v únoru 2024 - do té doby je třeba určit, který český úřad má vymáhat pravidla, která mají provozovatelé digitálních platforem dodržovat, vyčlenit mu potřebnou kapacitu i rozpočet.

A co teprve komplexní novela služebního zákona nebo nová pravidla pro transparentní lobbing? Místo hádek a obstrukcí by možná bylo nejlepší, kdyby politici napříč stranami zkusili aspoň v něčem najít společnou řeč. V minulém volebním období se ve Sněmovně osvědčila pracovní skupina pro tvorbu protikorupčních opatření. Podobný model neformální skupiny se zástupci všech politických stran (a dotčených ministerstev a expertů mimo státní správu) diskutující věcně o problémech a návrzích řešení určitě není k zahození ani nyní.