Odolnější Česko? Potřebujeme zastavit českou pračku špinavých peněz
Pokud chceme skutečně efektivně uplatňovat sankce proti Putinovu režimu v Rusku, musíme vymýtit dva dlouhodobé a dalekosáhlé problémy. Praní špinavých peněz přes Česko a schovávání firem v daňových rájích.
Stopka praní špinavých peněz
Česko je podle zahraničních analýz jednou z nejatraktivnějších zemí, kde se dají dobře vyprat příjmy z trestné činnosti - nedokážeme totiž zatím efektivně řešit problém tzv. průtokových účtů. Podle zpráv Finančního analytického úřadu (FAÚ) představuje problematika tranzitních účtů dlouhodobý problém ohrožující „stabilitu a reputaci finančních trhů České republiky.” (Výroční zpráva FAÚ za rok 2021, strana 9)
Kvůli podezření na podvody a praní špinavých peněz loni podal FAÚ rekordních počet trestních oznámení - celkem 911. V 660 případech úřad přistoupil k blokaci prostředků. Vloni tak celkem zajistil 2,6 miliardy korun, což je asi o 600 milionů více, než v roce 2021. (Zdroj iRozhlas) Zajistit peníze je však složité, protože policie musí vždy prokázat, že pochází z nelegální činnosti.
Experti radí obrátit důkazní břemeno
Jeden příklad za všechny. Deník N informoval o podezřelé peněžní transakci ruské rafinerie Afipsky, kterou vyšetřovala česká policie. Firma ovládaná oligarchou Michailem Gucerijevem (figurujícím na evropském sankčním seznamu) poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun. Velká část sumy poté mířila dál na účty společnosti z Britských Panenských ostrovů, tedy do daňového ráje.
Podle vyšetřovatelů šlo o praní špinavých peněz, české firmě stamiliony na účtech zablokovali, avšak poté, co policie nedokázala prokázat nelegální původ peněz, museli peníze opět rozmrazit.
Kdyby bylo možné v takto podezřelých případech obrátit důkazní břemeno a chtít po majiteli účtu prokázat legální původ majetku, všechno mohlo být jinak. Právě takovou změnu doporučují přijmout experti spojení v projektu Odolnější Česko. Jedná se o opatření, které ostatně vychází z jednání pracovní skupiny při Ministerstvu spravedlnosti složené z relevantních orgánů (Policie, státní zastupitelství, FAÚ, ad.). Přistoupili k němu i v Pobaltí po velkém skandálu s Danske Bank.
Vyhnání veřejných peněz z daňových rájů
Krokem pro omezení (nejen) ruských finančních operací je stopka pro veřejné zakázky a dotace firmám vlastněným z daňových rájů, kde se praví majitelé rádi schovávají v nepřehledné struktuře firem-schránek a jejich správců.
Podle dřívější studie Datlab Institutu skončí ročně v takových firmách asi 18 miliard korun z českých zakázek. V EU jsme v disciplíně „rozdávání veřejných peněz anonymům“ čtvrtí nejhorší!
Vláda Petra Fialy by měla co nejdřív připravit pravidla, která omezí přísun veřejných peněz firmám vlastněným z daňových rájů. Mohla by tak mimo jiné splnit svůj vlastní slib z programového prohlášení. A přispět tak opravdu potřebným opatřením, které má zvlášť relevanci v době, kdy se diskutuje konsolidace veřejných financí.
Budíček pro Česko
Zasloužíme si konec praní špinavých peněz, konec daňových rájů a lepší přehled o tom, komu jdou veřejné peníze, ať už jako veřejné zakázky nebo dotace. Nejde přitom pouze o současné sankce proti ruskému režimu – ovšem právě ty nám mohou sloužit jako budíček k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jak naši zemi spravujeme.
Tyto dlouho neřešené problémy se objevují stále dokola v různých podobách. Česko by se mělo stát odolnějším vůči vlivu nepřátelských zemí, teroristických skupin i kšeftům organizovaného zločinu. Odolnost Česka totiž zatím existuje spíše na papíře – ve vládních slibech, programových dokumentech, a diskutuje se o ní v různých skupinách a výborech. Konat však musí sami politici. My je k tomu můžeme pouze vyzvat.
Josef Karlický s přispěním Lukáše Krause, hlavního analytika Rekonstrukce státu a koordinátora projektu Odolnější Česko