Nejrozumnějším řešením v danou chvíli je víceletá gymnázia nerušit, ale současně je zeštíhlit a také výrazně zlepšit výběr žáků; koncepční řešení nechť je učiněno na základě dalších výzkumů a fundované diskuse.

Pro začátek si ovšem shrňme argumenty proti existenci VG:
Přidaná hodnota vzdělávání na VG se podle výzkumu CLOSE Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy příliš neliší od základních škol. Připomínáme však, že test nepostihuje celou šíří vzdělávacích kompetencí a že výsledky zkoumání jsou očištěny od vlivu rodinného prostředí a především od vzájemného žákovského pozitivního vlivu ve vztahu ke vzdělávání.
Výzkumy též zjistily vysokou (v rámci zemí OECD nadstandardní) korelaci mezi typem navštěvované školy a socioekonomickým statusem – VG navštěvují z velké části žáci z bohatších a vzdělanějších rodin. Obecně platí, že vzdělávací systémy s vyšší mírou vzestupné sociální mobility jsou výkonnější; viz zde.
Individuální předpoklady nelze v jedenácti letech zcela spolehlivě zjistit; podrobněji zde.
VG byla proponována pro 5–10 procent žáků z daného ročníku; tento podíl byl však překračován, někde výrazně, pokles k dnešním 10 % nastal až v posledních letech.

Nyní relevantní důvody proti rušení VG:
Prvním z nich je, že nadaní žáci se na VG ocitají v podnětnějším prostředí a obecně v prostředí lépe uzpůsobeném práci s nimi. Zastánci rušení VG proto hovoří o nutnosti výrazného zlepšení druhého stupně základních škol. Jenže to je z nejrůznějších důvodů spíše v nedohlednu a v nejbližší době se podmínky budou zřejmě zhoršovat – nejde jen o povinnosti a problémy, které s sebou nese výuka ukrajinských dětí, ale také nutnost vyrovnat se se stále rostoucími náklady společného vzdělávání (inkluze) a obecně s náklady na vzdělávání stále křehčích nových generací (např. zajištění školních psychologů). Připomeňme, že výuka dětí s různým nadáním klade na učitele výrazně vyšší nároky. A navíc - ani spokojenost se základní školou není pro mnohé rodiče a jejich děti dostatečným důvodem k tomu, aby s přechodem na 2. stupeň neuvažovali o podání přihlášky na gymnázium.
Druhý důvod k nerušení VG navazuje na předchozí: Jak zareagují rodiče „postižení“ absencí VG? Nepochybně začnou hledat šanci jinde. Už dnes jim to nabízí část základních škol. Důsledky byly uvedeny už zde – rušení VG povede jen k nárůstu počtu soukromých škol a vytváření dalších výběrových tříd na ZŠ, popř. celých škol – přičemž se velmi pravděpodobně zhorší kvalita a transparentnost výběru žáků a obecně dojde k posílení negativních jevů spojovaných s existencí VG.
Soustředil bych se tedy na změnu a zlepšení toho, co v tuto chvíli změnit/zlepšit jde:
Redukujme „exkluzivní“ školy a třídy, popř. alespoň nastavme podmínky přijetí tak, aby byly dostupné pro daleko víc dětí z rodin s nižším socioekonomickým statusem.
Celkový počet žáků ve víceletých gymnáziích přibližme původním parametrům, aby na nich studovaly jen děti s velmi nadprůměrnými studijními předpoklady.
Zrušme šestiletá nebilingvní gymnázia (jsou nesystémovým prvkem); zaveďme cut-off score u centrálních testů na víceletá gymnázia (i na tomto typu škol najdeme žáky s podprůměrnými výsledky v testech/!/).
Vytvořme podmínky pro zkvalitnění výběru žáků:
Zaveďme bezplatné on-line přípravy na testy (pro všechny zájemce). Přímo se nabízí spojení s Českou televizí – portálem ČT edu.
Nastavme centrálně požadavky na přijímací řízení tak, aby oslabila role školních známek.
Upravme přijímací řízení, aby ho samy školy měly možnost rozdělit na jednotlivá kola – část uchazečů by mohly přijmout už na základě testů, k druhému kolu by pak přizvaly jen ty, kteří by přešli přes školou určené „cut-off score“; tak by bylo možné do přijímacího řízení zařadit dnes opomíjené nástroje jako třeba ústní pohovor.
Podstatné je, že tyto úpravy by nepřinesly žádné zvláštní ekonomické náklady (resp. by šlo o náklady velmi malé), naplňovaly by záměr snižovat nerovnosti ve vzdělávání a umožnily by nastoupit cestu k vytvoření vzdělávacího systému s vyšším stupněm sociální mobility.

Za cenné podněty k textu děkuji učiteli a bloggerovi Lukáši Bůžkovi.

Komentář byl v mírně upravené podobě publikován v online a v tištěné verzi týdeníku Hrot.

Aktualizace 12. 9. 2022:
Na základě čtenářského ohlasu doplňuji argumentaci k návrhu na bezplatnou online přípravu:

Návrh na bezplatný on-line kurz. Proč je důležitý a potřebný?

Stát zavedl testovou formu přijímací zkoušky, ale uchazeči nemají možnost se během standardní školní výuky na testová pravidla připravit; je třeba tento nedostatek napravit.

On-line kurz zdarma umožní alespoň částečně snížit finanční náklady na přípravu na PZ (je tedy v souladu s politikou snižování či nevytváření nerovností v možnostech se vzdělávat).

Nenahradí sice individuální přípravu, ale

- garantuje skutečně profesionální přípravu na zkoušku (ta není v případě nejrůznějších nabídek na přípravu samozřejmostí)

- garantuje uchazečům, že budou připravování v souladu se specifikací požadavků, tedy že se žáci nebudou zbytečně „předučovat“ - když jsme na stránkách ASČ publikovali aktuální úpravu specifikace, řada čtenářů poprvé seznala, že něco takového vůbec existuje

- umožní učitelům, aby – např. v případě zájmu rodičů – zařadili prvky z kurzu přímo do výuky a seznámili s nimi i žáky, kteří o víceletém studiu neuvažují, ale budou se k maturitnímu studiu přihlašovat v deváté třídě

- umožní žákům, aby se k lekcím z kurzu kdykoli vrátili, aby se tedy mohli připravovat podle svých individuálních zájmů možností

- přinese osvětu do řad učitelů – seznámí je s konstrukcí testových úloh a upozorní je na možné nedostatky spojené s vytvářením otázek pro žáky – tyto zkušenosti je snadné přenést do běžné výuky nijak nesouvisející s přijímacími zkouškami

- přinese osvětu veřejnosti – ukáže, že testy nejsou „biflovací“, ale kompetenční; ukáže, na co je zapotřebí zaměřit výuku – rodiče tak mohou vytvářet pozitivní tlak na školy s cílem proměnit v tomto směru i běžnou výuku

Bezplatná online příprava tedy přinese i řadu pozitivních sekundárních efektů.

Obdobně by bylo žádoucí připravit kurz pro žáky ukončující základní školní docházku.

Ideální platformou pro státem garantovanou přípravu je ČT, konkrétně ČT edu.

Samozřejmě popisuji ideální stav, ale i kdyby se podařilo každý z cílů naplnit jen částečně, přínos bude nezanedbatelný. Soudím, že i veřejnost, včetně učitelské, by tento krok přijala kladně.