Co dělal váš poslanec? Přehled poslanecké aktivity, jaký jste ještě neviděli
Po rozpuštění Sněmovny se rychle vyrojily různé žebříky a přehledy docházky poslanců, počtu jejich vystoupení na schůzích, předložených návrhů zákonů a tak dále. Když s tím přišla i TV NOVA, řekl jsem si, že nesmím zůstat pozadu! A samozřejmě to mám nejlepší ze všech :)
Co všechno se vlastně o činnosti poslance můžeme dozvědět? Parametrů je hned několik:
- Docházka do Sněmovny, tedy podíl hlasování, jichž se poslanec aktivně účastnil
- Počet předložených návrhů zákonů
- Počet předložených pozměňovacích návrhů k návrhům zákonů
- Počet podaných písemných interpelací
- Počet přednesených ústních interpelací
U některých poslanců lze sledovat i jiné parametry, například počet zahraničních cest nebo docházku na schůze výborů. Tato data se ale musí sbírat prakticky ručně, a to neprakticky pracné.
Zato u výše uvedených parametrů to jde lehce: Samotný Parlament poskytuje na webu Poslanecké sněmovny pravidelně aktualizované výpisy z parlamentní databáze. Díky tomu lze snadno a rychle zpracovávat data za celé funkční období.
Graf nahoře ukazuje výše zmíněné parametry. Na vodorovnou osu vynáším účast poslanců na hlasování a na svislou osu počet vystoupení na schůzích. Velikost bublin odpovídá počtu podaných návrh a jejich barva poslednímu členství poslance v klubu.
Do grafu jsou vyneseni pouze poslanci, kteří byli členy komory po celé funkční období. Připadá mi totiž spravedlivé srovnávat jen poslance, jež měli stejně dlouhou dobu, aby předvedli, co umí. Celkem jde o 185 z 217 poslanců.
Nutno podotknou, že každý ze jmenovaných parametrů aktivity poslance má svoje úskalí. V případě docházky lze argumentovat, že řada návrhů zákonů a dalších tisků má širokou podporu, proto není nutné, aby se jejich schvalování účastnili všichni poslanci. Je pravdou, že hlasování na schůzích není jedinou, ba ani hlavní náplní práce poslance, neméně důležitá je například i činnost ve výborech.
Pokud jde o počty předložených návrhů zákonů, je zase třeba vzít do úvahy, že koaliční poslanci se mohou spolehnout na legislativní činnost vlády. Ta je totiž zdaleka nejčastějším předkladatelem. Z grafu je patrné, že koaliční poslanci předkládali návrhy zákonů méně často (mají menší bubliny). Samozřejmě rovněž platí, že ne každý návrh je stejně důležitý a kvalitní. Příliš horlivá činnost může být zbytečná nebo i kontraproduktivní.
Přehled počtu podaných návrhů navíc zkresluje skutečnost, že u poslanců, kteří byli současně členy vlády, je do tohoto počtu zahrnuta i funkce zástupce navrhovatele při podávání vládního návrhu zákona. Proto je nejaktivnějším poslancem v tomto směru bývalý ministr Miroslav Kalousek.
U počtu pozměňovacích návrhů je zase třeba mít na paměti, že motivace pro jejich předkládání nemusí být vždy bohulibé. V řadě případů jsou totiž pozměňovací návrhy šité na míru zájmovým skupinám. Například poslanec Tomáš Úlehla z ODS sám přiznal, že mu majitelé solárních elektráren napsali pozměňovák, který je zvýhodňoval. Poslanec ho poté pouze přinesl do Sněmovny, a to ještě jako přílepek.
V případě počtu interpelací opět platí, že opozice je aktivnější než vláda. Interpelace totiž pro opoziční poslance často představují lákavou příležitost, jak na sebe plamennými projevy plnými ostrých slov přitáhnout pozornost médií. A to je ještě třeba mít na paměti, že česká média se ve srovnání s médii v jiných zemích obsahu interpelací příliš často nevěnují.
Naprostým rekordmanem byl co do počtu interpelací Jiří Paroubek. V uplynulém funkčním období přednesl hned 113 ústních interpelací. Průměr přitom byl jen pět interpelací na jednoho poslance a 110 poslanců z 217 dokonce nepředneslo žádnou interpelaci.
Za zdaleka nejproblematičtější ukazatel aktivity poslanců považuji počet vystoupení na schůzích. Každému je hned jasné, že prostý počet neodráží přínos, věcnost ani erudovanost projevu. Rovněž se stírají rozdíly mezi stručným sdělením a hodinovým projevem. Zkoušeli jsme jednu dobu sledovat počty slov, které poslanci přednesou, ale chybovost při sběru dat byla příliš vysoká. Kromě toho někteří poslanci hovoří častěji sami o sobě. Jde zejména o předsedající Sněmovny a předsedy klubů.
Co si z těchto výtek odnést? Je snad sledování aktivity poslanců úplně zbytečné? Domnívám se, že nikoli. Je sice pravdou, že každý dílčí parametr má svoje omezení, ovšem alespoň hrubý obrázek o tom, kdo ve Sněmovně pracoval, získáme, vezmeme-li do úvahy všechny parametry zároveň. Najdeme-li poslance, který měl nízkou docházku, prakticky nemluvil a ani nepodával návrhy zákonů či interpelace, můžeme se oprávněně ptát, zda svůj mandát nepromarnil.
Přehled aktivity poslanců si můžete stáhnout zde. Pokud se vám tento článek líbil, možná vás zaujme i moje síťová analýza toho, kdo s kým ve Sněmovně podával návrhy zákonů.
A nezapomeňte podpořit sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem:
DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu)
DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)
Co všechno se vlastně o činnosti poslance můžeme dozvědět? Parametrů je hned několik:
- Docházka do Sněmovny, tedy podíl hlasování, jichž se poslanec aktivně účastnil
- Počet předložených návrhů zákonů
- Počet předložených pozměňovacích návrhů k návrhům zákonů
- Počet podaných písemných interpelací
- Počet přednesených ústních interpelací
U některých poslanců lze sledovat i jiné parametry, například počet zahraničních cest nebo docházku na schůze výborů. Tato data se ale musí sbírat prakticky ručně, a to neprakticky pracné.
Zato u výše uvedených parametrů to jde lehce: Samotný Parlament poskytuje na webu Poslanecké sněmovny pravidelně aktualizované výpisy z parlamentní databáze. Díky tomu lze snadno a rychle zpracovávat data za celé funkční období.
Graf nahoře ukazuje výše zmíněné parametry. Na vodorovnou osu vynáším účast poslanců na hlasování a na svislou osu počet vystoupení na schůzích. Velikost bublin odpovídá počtu podaných návrh a jejich barva poslednímu členství poslance v klubu.
Do grafu jsou vyneseni pouze poslanci, kteří byli členy komory po celé funkční období. Připadá mi totiž spravedlivé srovnávat jen poslance, jež měli stejně dlouhou dobu, aby předvedli, co umí. Celkem jde o 185 z 217 poslanců.
Nutno podotknou, že každý ze jmenovaných parametrů aktivity poslance má svoje úskalí. V případě docházky lze argumentovat, že řada návrhů zákonů a dalších tisků má širokou podporu, proto není nutné, aby se jejich schvalování účastnili všichni poslanci. Je pravdou, že hlasování na schůzích není jedinou, ba ani hlavní náplní práce poslance, neméně důležitá je například i činnost ve výborech.
Pokud jde o počty předložených návrhů zákonů, je zase třeba vzít do úvahy, že koaliční poslanci se mohou spolehnout na legislativní činnost vlády. Ta je totiž zdaleka nejčastějším předkladatelem. Z grafu je patrné, že koaliční poslanci předkládali návrhy zákonů méně často (mají menší bubliny). Samozřejmě rovněž platí, že ne každý návrh je stejně důležitý a kvalitní. Příliš horlivá činnost může být zbytečná nebo i kontraproduktivní.
Přehled počtu podaných návrhů navíc zkresluje skutečnost, že u poslanců, kteří byli současně členy vlády, je do tohoto počtu zahrnuta i funkce zástupce navrhovatele při podávání vládního návrhu zákona. Proto je nejaktivnějším poslancem v tomto směru bývalý ministr Miroslav Kalousek.
U počtu pozměňovacích návrhů je zase třeba mít na paměti, že motivace pro jejich předkládání nemusí být vždy bohulibé. V řadě případů jsou totiž pozměňovací návrhy šité na míru zájmovým skupinám. Například poslanec Tomáš Úlehla z ODS sám přiznal, že mu majitelé solárních elektráren napsali pozměňovák, který je zvýhodňoval. Poslanec ho poté pouze přinesl do Sněmovny, a to ještě jako přílepek.
V případě počtu interpelací opět platí, že opozice je aktivnější než vláda. Interpelace totiž pro opoziční poslance často představují lákavou příležitost, jak na sebe plamennými projevy plnými ostrých slov přitáhnout pozornost médií. A to je ještě třeba mít na paměti, že česká média se ve srovnání s médii v jiných zemích obsahu interpelací příliš často nevěnují.
Naprostým rekordmanem byl co do počtu interpelací Jiří Paroubek. V uplynulém funkčním období přednesl hned 113 ústních interpelací. Průměr přitom byl jen pět interpelací na jednoho poslance a 110 poslanců z 217 dokonce nepředneslo žádnou interpelaci.
Za zdaleka nejproblematičtější ukazatel aktivity poslanců považuji počet vystoupení na schůzích. Každému je hned jasné, že prostý počet neodráží přínos, věcnost ani erudovanost projevu. Rovněž se stírají rozdíly mezi stručným sdělením a hodinovým projevem. Zkoušeli jsme jednu dobu sledovat počty slov, které poslanci přednesou, ale chybovost při sběru dat byla příliš vysoká. Kromě toho někteří poslanci hovoří častěji sami o sobě. Jde zejména o předsedající Sněmovny a předsedy klubů.
Co si z těchto výtek odnést? Je snad sledování aktivity poslanců úplně zbytečné? Domnívám se, že nikoli. Je sice pravdou, že každý dílčí parametr má svoje omezení, ovšem alespoň hrubý obrázek o tom, kdo ve Sněmovně pracoval, získáme, vezmeme-li do úvahy všechny parametry zároveň. Najdeme-li poslance, který měl nízkou docházku, prakticky nemluvil a ani nepodával návrhy zákonů či interpelace, můžeme se oprávněně ptát, zda svůj mandát nepromarnil.
Přehled aktivity poslanců si můžete stáhnout zde. Pokud se vám tento článek líbil, možná vás zaujme i moje síťová analýza toho, kdo s kým ve Sněmovně podával návrhy zákonů.
A nezapomeňte podpořit sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem:
DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu)
DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)