Přátelé, je to jako ve zlém snu. A zdá se, že z tohoto snu nemáme tak úplně jednoduchý exit na první dobrou (tak jako, když se ráno probudíme z noční můry). Pak je dobré vědět, že my, každý z nás, jsme spolu-tvůrci snu. Ano, jsme tvůrci snu, společného státu svobodných lidí (viz Preambule Ústavy), nenechme si to vzít. Nezapomínejme na to, prosím. Moc vás všechny prosím. Teď je čas, teď je možnost se probudit. Víc a víc lidí si pomalu začíná uvědomovat, co se děje. A děje se to, že plíživě nastupuje covidová totalita (viz přijetí pandemického zákona a dosavadní postup našich ministrů v souvislosti s covid).

Jistě, je tady nějaké virové onemocnění, horší chřipka, ale pro Boha, ta opatření našich „vlád“, přesněji našich ministrů (tj. latinsky služebníků), jsou totálně přehnaná, přebujelá a jednoznačně a nahrubo v neprospěch lidských práv nejen lidí v této zemi, ale lidí na Zemi (pozn. - pro připomenutí, Preambule Listiny základních práv a svobod: Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod).

Přitom, na lidských právech stojí náš demokratický právní řád. Je to jeho nejvyšší hodnota. Tak to máme sjednáno v Ústavě a v Listině. Ale najednou jakoby to už rok neplatilo (ne že by to před tím bylo ideální, ani omylem, ale teď to začíná nabírat šílené rozměry). Jakoby na to zapomněla nejen tato bývalým spolupracovníkem StB vedená „vláda“ alias naši ministři alias služebníci, ale najednou na to, zdá se, zapomněli ve většině i poslanci i senátoři, tj. námi dočasně zvolení zástupci pro správu věcí veřejných, jejichž slib dle čl. 23 Ústavy je uvozen slovy: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu...“, když přijali pandemický zákon. Najednou se nesmí z okresu do okresu, najednou policisté omezují přístup na pokojná shromáždění s odůvodněním, že dotyčný nemá ve městě trvalé bydliště. To už je hodně špatné divadlo...

Je čas PŘESTAT MLČET, dokud je ještě čas se relativně svobodně projevovat. Je čas VZBUDIT ospalou prostřední třídu (která ještě věří, že kapitán i kormidelník to s námi myslí dobře, přitom jsou oba buď zjevně namol anebo loď řídit prostě neumí), protože parník se potápí (uměle a zbytečně vytvořený nedozírný dluh státního rozpočtu budeme splácet každý z nás, našich dětí a jejich dětí). A jestli včas nezareagujeme, naše svoboda jde ke dnu, což je ale hodnota v našem státě nejvyšší, pro kterou umírali naši předci, ať už to byl namátkou Jan Hus, Jan Palach, členové protinacistického odboje a další oběti nacistického teroru, Milada Horáková a řada politických vězňů komunistické diktatury a mnoho a mnoho dalších před tím i potom.

Prosím, reagujte, mluvte, sdílejte, hlavně to už pro Boha nepřehlížejte... Nenechme se, prosím, rozdělit, izolovat. Právě teď je nejvíc potřeba společenství svobodných lidí a občanů této vlasti, odhodlaných budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské svobody a důstojnosti, tak jak to máme doslova sjednáno v Preambuli Ústavy (což je naše základní a první společná dohoda, pokud jde o tento stát – což jsme my).