Odposlech vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše soukromou osobou není trestným činem. Podobně vlastnění dokumentu z živého spisu Beretta není trestné, trestné je vynášení informací z tohoto spisu na veřejnost. A naopak zveřejnění textu usnesení o zahájení trestního stíhání v kauze Miroslava Pelty, z něhož lze zjistit totožnost dalších svědků, kteří ještě nebyli vyslýcháni, je možné považovat za nepříznivé ovlivňování, protože by se mohli domlouvat. Přesto se objevují i názory opačné. Proč, to se pokusím vysvětlit.
Podle údajů agentury Kantar TNS z konce minulého týdne by Andrej Babiš nevadil jako premiér 40 procentům a podle CVVM má Miloš Zeman podporu 55 procent občanů.
Vrátí-li se člověk po pár dnech z Francie či z Německa do Čech, má zbystřenější zrak a vidí některé různosti a osoby v mnohem ostřejších konturách. To je i případ našeho místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše. Je to člověk, který odmítá dialog, evidentně se mu nikdy nenaučil, neumí naslouchat, otázky ho nezajímají, místo odpovědí přichází na rozhovor s několika naučenými větami, de facto frázemi, které se snaží ve vymezeném čase alespoň třikrát zopakovat. A vždy jeho slova mají útočný tón: hýčká si své nářky. Je zřejmé, že v takových situacích má zacpané uši a není schopen myslet. Proto mu musí moderátoři skákat do řeči.