Koronakrize vyvolala výjimečný stav a ten pak vyvolává dojem, že jsme se přiblížili ke svrchovanému existenčnímu momentu, kdy politici mají moc rozhodovat o životě a smrti. Jenže krize zároveň odkryla meze politiky a ukázala na její závislost na vědeckém poznání lékařů, zvláště epidemiologů, ale i na umělé inteligenci, kybernetice, matematických modelech atd.
"Do polovodičů nebyl problém dostat lidi, kteří byli jinde nezaměstnatelní. Pracoval tam Petr Šimečka, syn Milana, Ivan Havel, Dáša Ilkovičová, později Havlová a já tam chodila oficiálně v rámci spolupráce dělnické třídy s inteligencí: pracovala jsem tehdy v Thomayerově nemocnici. Z vrátnice jsem jim vždycky zavolala a řekla: Je to blbý, nikdo tam není, asi jsou na obědě, přijdu jindy. To bylo domluvené heslo. Sešli jsme se u druhé nehlídané vrátnice a tam jsem většinou od Dáši přebrala rukopisy."
Česká republika se v roce 2020 v hodnocení svobody médií v žebříčku 180 zemí světa drží na 40. místě, ale proti roku 2014, kdy byla na 13. pozici, jde o hluboký propad. Poláci jsou na 62. pozici a Maďaři na 89. pozici. Slováci jsou na tom ve střední Evropě nejlépe, jsou na 33. místě.
Přítomnost je nesnesitelná, něco se musí změnit. Otázka, kterou si musíme za této obecně sdílené situace položit, zní: Proč tomu tak je?
Nejdůležitější není pravda, ale to, co společnost uznává, co je sociální realita. Uvedu dva příklady.
Vysílače jakým je ve Spojených státech například Fox News patřící Rupertu Murdochovi, chrlí na své posluchače léta spiklenecké teorie. A nejznámější tváří, která v tomto oboru vynikala, byl moderátor Lou Dobbs, pětasedmdesátiletý novinář, který o Donaldu Trumpovi každý den v pět hodin odpoledne hovořil jako o "Božím daru".
To, co nyní zažíváme kolem kauzy Vrbětice, se už netýká vůbec jenom dvou výbuchů v tomto muničním skladu, ale i podobně podstatného problému, který zní: boj o monopol či alespoň o převahu na šíření interpretací ve veřejném prostoru.
Každá změna komunikace ve veřejném prostoru způsobila záhy i změnu politiky. Johannes Gutenberg vynálezem knihtisku sebral monopol církevní kazatelně, rozhlas vytvořil masovou demokracii a televize umožnila vítězství Johna F. Kennedyho nad Richardem Nixonem.