Zákon o státním zastupitelství jako nekonečný TV seriál
Minulý týden, 29. října 2015, představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán další verzi zákona o státním zastupitelství, kterou posílá vládě. Ale to, že textové znění nezveřejnil, signalizuje, že skutečná shoda nad zněním tohoto zákona neexistuje a může zase dojít k patu.
Ale i pokud by vše proběhlo hladce, termín platnosti by se stejně posunul zřejmě na polovinu roku 2017 (původně měl platit od 1. ledna 2017) a konečně by nahradil ten, který platí od 1. ledna 1994. Připomeňme si však, že snahy o reformu, která by měla posílit nezávislost této soustavy na moci výkonné, tu existují již od roku 2011 a zatím všechny byly neúspěšné.
Poprvé byl nový návrh předložen do Poslanecké sněmovny v roce 2013, ale v důsledku předčasných voleb se vše odložilo. Později ministryně spravedlnosti Helena Válková na minulé návrhy ministrů Jiřího Pospíšila a Pavla Blažka, které vycházely z věcného záměru vlády (počítal se zvýšením nezávislosti státního zastupitelství) nenavázala a začala prosazovat svůj model. Ten měl naopak tyto orgány po rakouském vzoru více podřídit ministerstvu.
To narazilo na vehementní odpor nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, protože znění odporovalo věcnému záměru vlády. Tehdejší náměstek a dnešní ministr Robert Pelikán návrh tvrdě hájil. Jakmile byl ale pan Pelikán jmenován ministrem, svůj postoj k původním návrhům po třech jednáních s Pavlem Zemanem změnil a připravil starý návrh jen s malými změnami. Tehdy se zdálo, že nad tímto staronovým návrhem panuje nevídaná shoda: to potvrzoval i předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc i jeho protějšek v Senátu Miroslav Antl, oba ze sociální demokracie, či opoziční poslanec Pavel Blažek z ODS. Koncem září 2015 nad poslední navrhovanou verzí už ale evidentně taková shoda neexistuje, jak signalizují hlasy z ČSSD, TOP 09 i z ANO, i když zřejmě k žádným výrazným změnám oproti předešlým návrhům, z toho co víme, nedošlo.
Návrh počítá se zrušením vrchních státních zastupitelství a vznikem nezávislého „protikorupčního speciálu.“ Ten se bude podle představy ministerstva zabývat nejzávažnějšími trestními kauzami, konkrétně korupcí, hospodářskou a majetkovou trestnou činností se škodou nad 250 milionů korun a trestnou činností v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Asi deset státních zástupců se bude opírat o tým odborníků z různých oblastí. Významnou změnou by mohlo být i to, že státní zástupci nebudou mít svou funkci na doživotí. A nejvyššího státního zástupce by nemohla odvolat vláda, ale rozhodovalo by o něm kárné řízení.
Jenže pokud ministr Pelikán nebude při jednáních dost razantní a bude se chovat jako v minulosti (nechá se usmýkat připomínkami třeba ke kontrole speciálu, kvůli čemuž oba tábory budou svádět neprůchodnost zákona na toho druhého), ukáže se, že šlo pouze o politickou hru před občany a že změnu si politici včetně ministra Pelikána ve skutečnosti nepřejí, protože z ní mají strach. Důvěra v politiku zase poklesne.
(Psáno pro ČRo Plus)
Ale i pokud by vše proběhlo hladce, termín platnosti by se stejně posunul zřejmě na polovinu roku 2017 (původně měl platit od 1. ledna 2017) a konečně by nahradil ten, který platí od 1. ledna 1994. Připomeňme si však, že snahy o reformu, která by měla posílit nezávislost této soustavy na moci výkonné, tu existují již od roku 2011 a zatím všechny byly neúspěšné.
Poprvé byl nový návrh předložen do Poslanecké sněmovny v roce 2013, ale v důsledku předčasných voleb se vše odložilo. Později ministryně spravedlnosti Helena Válková na minulé návrhy ministrů Jiřího Pospíšila a Pavla Blažka, které vycházely z věcného záměru vlády (počítal se zvýšením nezávislosti státního zastupitelství) nenavázala a začala prosazovat svůj model. Ten měl naopak tyto orgány po rakouském vzoru více podřídit ministerstvu.
To narazilo na vehementní odpor nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, protože znění odporovalo věcnému záměru vlády. Tehdejší náměstek a dnešní ministr Robert Pelikán návrh tvrdě hájil. Jakmile byl ale pan Pelikán jmenován ministrem, svůj postoj k původním návrhům po třech jednáních s Pavlem Zemanem změnil a připravil starý návrh jen s malými změnami. Tehdy se zdálo, že nad tímto staronovým návrhem panuje nevídaná shoda: to potvrzoval i předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc i jeho protějšek v Senátu Miroslav Antl, oba ze sociální demokracie, či opoziční poslanec Pavel Blažek z ODS. Koncem září 2015 nad poslední navrhovanou verzí už ale evidentně taková shoda neexistuje, jak signalizují hlasy z ČSSD, TOP 09 i z ANO, i když zřejmě k žádným výrazným změnám oproti předešlým návrhům, z toho co víme, nedošlo.
Návrh počítá se zrušením vrchních státních zastupitelství a vznikem nezávislého „protikorupčního speciálu.“ Ten se bude podle představy ministerstva zabývat nejzávažnějšími trestními kauzami, konkrétně korupcí, hospodářskou a majetkovou trestnou činností se škodou nad 250 milionů korun a trestnou činností v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Asi deset státních zástupců se bude opírat o tým odborníků z různých oblastí. Významnou změnou by mohlo být i to, že státní zástupci nebudou mít svou funkci na doživotí. A nejvyššího státního zástupce by nemohla odvolat vláda, ale rozhodovalo by o něm kárné řízení.
Jenže pokud ministr Pelikán nebude při jednáních dost razantní a bude se chovat jako v minulosti (nechá se usmýkat připomínkami třeba ke kontrole speciálu, kvůli čemuž oba tábory budou svádět neprůchodnost zákona na toho druhého), ukáže se, že šlo pouze o politickou hru před občany a že změnu si politici včetně ministra Pelikána ve skutečnosti nepřejí, protože z ní mají strach. Důvěra v politiku zase poklesne.
(Psáno pro ČRo Plus)