Zdeněk Lukeš, všeobecně oblíbený popularizátor dějin architektury, ve svém pravidelném seriálu v sobotních Lidových novinách dne 4. prosince tohoto roku v článku o architektovi Bohumíru Kozákovi, autorovi četných pražských i mimopražských staveb z meziválečného období, napsal:

„Bezkonfliktní, všemi oblíbený projektant měl mnoho dalších zájmů. Byl velkým znalcem staré Prahy, kterou s chutí kreslil… Byl dlouholetým předsedou Klubu Za starou Prahu, ale nikoli nějakým staromilcem!“

Po přečtení těchto vět jsem drcla čelem do stropu, až tak mne nadzvedly.

Být staromilcem a ještě ke všemu „nějakým“, to musí v představě Zdeňka Lukeše znamenat asi něco neskutečně hnusného či opovrženíhodného. Ne, nechci to ani domyslet! I když jednu polehčující okolnost mu přiznat přece jen musím. Představa „staromilce“ jako retardované bytosti brzdící světový pokrok je zřejmě tak všeobecně vžitá, že i mnozí rození či kovaní staromilci, jejichž názory z Klubu Za starou Prahu dobře znám, před touto nelichotivou nálepkou uhýbají jak Mirek Dušín před sprostým slovem.

A teď mi tedy řekněte: jestliže muška octomilka miluje kyselé, co miluje člověk staromilec? Shnilé? Ne, staré! A co je na tom urážlivého? Být předsedou Klubu Za starou Prahu a nebýt staromilcem? To je totéž, jako by se stal negramotný předsedou Klubu čtenářů.

Základním puzením staromilce je chránit fyzickou existenci starých věcí či staveb, pokud mají pro někoho hodnotu, v lepším případě pro celou společnost, v horším jen pro něj. Je to vážně tak pohoršlivé?

Chápu, že všichni, kdo vytvářejí a propagují nové věci a stavby musejí staromilce nenávidět, protože jim brzdí kšeft. Chápu, že to dávají najevo všemi prostředky. Ale být staromilcem je stejně tak přirozené jako být muškou octomilkou. Prostě se tak člověk narodil a hotovo. Právě z mušky octomilky si vezměme, my staromilci, příklad a upřímně přiznejme sobě i svému okolí, čím jsme, ona se taky netváří, že je leopard, i když by to bylo společensky populárnější.

Takže, já staromilec jsem. A jak jste na tom vy? Zkusíte malý test?



Muška octomilka miluje
a) kyselé ovoce – 1 bod
b) ocet – 3 body
c) ohňostroj – 5 bodů

Staromilec miluje
a) staré – 1 bod
b) prastaré – 3 body
c) pražského šéfpamátkáře Kněžínka – 5 bodů

Princezna Krasomila miluje
a) Miroslava – 1 bod
b) Vladimíra – 3 body
c) poupátko – 5 bodů

Kráva Milka miluje
a) čerstvou trávu – 1 bod
b) suchou trávu – 3 body
c) kouřit trávu – 5 bodů

Vyhodnocení testu:

4 body – Jste zapšklý staromilec a tradicionalista, totálně ztracený případ! Zamyslete se nad sebou, člověče, s tímhle přístupem to v životě dotáhnete maximálně na člena Klubu Za starou Prahu.

5–12 bodů – Bloudíte na cestě mezi staromilcem a mladomilcem. Nezanedbávejte sebevzdělávání, doporučuji jednou navštívit ZOO, dvakrát Národní galerii a třikrát Žluté lázně.

13–20 bodů – Váš nonkonformní přístup k životu je obdivuhodný! S vámi se nikdo nudit nebude, v kolektivu pacientů psychiatrické léčebny budete oblíben.

P.S. Rozšíření otázek psychotestu v komentářích čtenářů je vítáno!