Drsná krása Nákladového nádraží Žižkov
Ministerstvo kultury je hrdina! Čekali jsme dlouho, ale dočkali jsme se. Dnem 3. prosince 2010 je datováno jeho Rozhodnutí, kterým prohlašuje Nákladové nádraží Žižkov za kulturní památku.
Nezasvěcení mohou právem namítat, o jakou tu má jít hrdinskost, když ministerstvo kultury (dále MK) je tu právě od toho. No, to já vím taky, že Ústav rostlinovýroby památky neprohlašuje! Jenomže přiznání statutu památky Nákladovému nádraží Žižkov (dále NNŽ) má mnoho souvislostí, pro které jsme se my, jeho ctitelé, obávali, že ho MK z pohodlnosti odstřelí (sice jen papírově, ale to by mělo za důsledek odstřel fyzický).
České dráhy vypravily dne 21. září 2010 na NNŽ několik vlaků pro milovníky železnice.
Fandovská charakteristika NNŽ:
Mezi funkcionalistickými křídly budovy ve tvaru U (z čelní administrativní budovy vybíhají dvě křídla skladů s rampami pro vykládku z vlaků uvnitř a nakládku do aut vně "účka") jsou zachovány prvky systému mechanické manipulace se zbožím (lávky, můstky, vnější výtahy).
První osobní vlak na nákladovém nádraží nebo poslední vlak vůbec?
Co je hodno obdivu: elegantní jednoduchost a účelová dokonalost architektury, originální důvtip systému, fascinující rozlehlost vnitřního překladiště, drsná krása industriálně utvářeného prostoru.
Jsem snad divná nebo dokonce zvrhlá, když mi tento pohled přináší estetický zážitek?
Další podrobnosti o historii a architektuře včetně plánku a dalších fotografií
zde.
V čem vidím hrdinskost Rozhodnutí MK:
1. NNŽ je památkou moderní architektury ve stylu, který není prvoplánově líbivý, navíc jako industriální komplex přišlo o původní využití a tím zdánlivě i o racionální smysl své existence. U větší části laické veřejnosti se vzhledem k těmto dvěma okolnostem prohlášení nádraží za kulturní památku bohužel nedočká masového pochopení, natož podpory.
2. Prohlášení za kulturní památku znamená pro NNŽ něco jako milost pár minut před popravou. Záměr Českých drah prodat areál jako pozemek a na jeho místě v kooperaci své developerské společnosti Žižkov Station Development s developerskou skupinou Sekyra Group vystavět novou čtvrť je všeobecně znám. V podobných situacích se často MK bránilo budovu za památku prohlásit (např. obchodní dům Prior v Liberci) z obavy, aby nebylo nařčeno z účelového bránění demolici. Nyní se tedy MK pochlapilo. Gratuluji.
3. Prohlášení podstatně komplikuje projekt vlivnému developerovi. Luděk Sekyra a současné vedení MČ Praha 3 se snaží prostřednictvím médií veřejnosti vnutit představu, že architektonická hodnota NNŽ je sporná a tvrdošíjné lpění na jeho zachování připraví Prahu 3 o vybudování moderního centra s obchodním bulvárem. Tyto gründerské sny o novém Žižkově mohou získat příznivou odezvu i v nejvyšších patrech pražské komunální politiky, a to napříč stranami. Přelévání možného sporu z roviny odborné do roviny politické a zpět lze předpokládat takřka s jistotou.
4. Najít způsob nového důstojného využití areálu NNŽ nebude jednoduché, konverze bude finančně náročná a bude třeba velmi zvažovat její účel, aby nutnou přestavbou nedošlo k výraznému znehodnocení památky. Nicméně urbanistické studie nové zástavby této části Žižkova se zachováním budov NNŽ již byly ve formě studií vícekrát zpracovány. Jen se Praha 3 musí vzdát přímého prodloužení Olšanské ulice.
5. Argumentace uvedená v Rozhodnutí MK je sebejistá a brilantní. Přitom se musela vyrovnat s několika oponentními posudky předloženými jednak společností Žižkov Station Development, a. s. (PhDr. Jan Vojta), jednak Českými drahami, a. s. (prof. Ing. arch Šlapeta) a jednak Odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy, které všechny tři v překvapivé shodě sice areál NNŽ vysoce oceňují, ale také si svorně notují v doporučení jej za památku neprohlásit. Důvody pro tento závěr jsou však velmi vágní až průhledné, například areál NNŽ by „vytvářel překážku velkorysému konceptu nové zástavby, které se problematická památková hodnota bez původní funkce nemohla vyrovnat“ (Šlapeta). MK se však naštěstí nedalo zviklat a konstatuje, že „Areál nemá svou koncepcí na území České republiky srovnání, jde o jedinečný příklad, pozoruhodný nejen architekturou, ale také technickým řešením, navíc dochovaný téměř intaktně. … Výraznou hodnotou souboru je jeho urbanistická vazba na bezprostřední uliční síť… V rámci území Prahy 3 – Žižkova uchovává výraznou stopu industriálního rozvoje Žižkova v období 1 republiky.“ … atd.
Ale nic není ještě definitivní…
Rozhodnutí MK totiž dosud není pravomocné, a tak se mnou velebené hrdinství ještě může proměnit v potupnou prohru, pokud ministr kultury Jiří Besser vyslyší námitky vlastníka, tedy Českých drah a Rozhodnutí své administrativy v následujících dnech nepotvrdí.
Jak to tedy dopadne, co myslíte vy, milí nelítostní diskutéři? Máte pro tuto památku pochopení? Má se raději bourat a stavět, nebo nebourat a chránit?
(Fotografovala autorka textu 21.9.2010.)
Nezasvěcení mohou právem namítat, o jakou tu má jít hrdinskost, když ministerstvo kultury (dále MK) je tu právě od toho. No, to já vím taky, že Ústav rostlinovýroby památky neprohlašuje! Jenomže přiznání statutu památky Nákladovému nádraží Žižkov (dále NNŽ) má mnoho souvislostí, pro které jsme se my, jeho ctitelé, obávali, že ho MK z pohodlnosti odstřelí (sice jen papírově, ale to by mělo za důsledek odstřel fyzický).
České dráhy vypravily dne 21. září 2010 na NNŽ několik vlaků pro milovníky železnice.
Fandovská charakteristika NNŽ:
Mezi funkcionalistickými křídly budovy ve tvaru U (z čelní administrativní budovy vybíhají dvě křídla skladů s rampami pro vykládku z vlaků uvnitř a nakládku do aut vně "účka") jsou zachovány prvky systému mechanické manipulace se zbožím (lávky, můstky, vnější výtahy).
První osobní vlak na nákladovém nádraží nebo poslední vlak vůbec?
Co je hodno obdivu: elegantní jednoduchost a účelová dokonalost architektury, originální důvtip systému, fascinující rozlehlost vnitřního překladiště, drsná krása industriálně utvářeného prostoru.
Jsem snad divná nebo dokonce zvrhlá, když mi tento pohled přináší estetický zážitek?
Další podrobnosti o historii a architektuře včetně plánku a dalších fotografií
zde.
V čem vidím hrdinskost Rozhodnutí MK:
1. NNŽ je památkou moderní architektury ve stylu, který není prvoplánově líbivý, navíc jako industriální komplex přišlo o původní využití a tím zdánlivě i o racionální smysl své existence. U větší části laické veřejnosti se vzhledem k těmto dvěma okolnostem prohlášení nádraží za kulturní památku bohužel nedočká masového pochopení, natož podpory.
2. Prohlášení za kulturní památku znamená pro NNŽ něco jako milost pár minut před popravou. Záměr Českých drah prodat areál jako pozemek a na jeho místě v kooperaci své developerské společnosti Žižkov Station Development s developerskou skupinou Sekyra Group vystavět novou čtvrť je všeobecně znám. V podobných situacích se často MK bránilo budovu za památku prohlásit (např. obchodní dům Prior v Liberci) z obavy, aby nebylo nařčeno z účelového bránění demolici. Nyní se tedy MK pochlapilo. Gratuluji.
3. Prohlášení podstatně komplikuje projekt vlivnému developerovi. Luděk Sekyra a současné vedení MČ Praha 3 se snaží prostřednictvím médií veřejnosti vnutit představu, že architektonická hodnota NNŽ je sporná a tvrdošíjné lpění na jeho zachování připraví Prahu 3 o vybudování moderního centra s obchodním bulvárem. Tyto gründerské sny o novém Žižkově mohou získat příznivou odezvu i v nejvyšších patrech pražské komunální politiky, a to napříč stranami. Přelévání možného sporu z roviny odborné do roviny politické a zpět lze předpokládat takřka s jistotou.
4. Najít způsob nového důstojného využití areálu NNŽ nebude jednoduché, konverze bude finančně náročná a bude třeba velmi zvažovat její účel, aby nutnou přestavbou nedošlo k výraznému znehodnocení památky. Nicméně urbanistické studie nové zástavby této části Žižkova se zachováním budov NNŽ již byly ve formě studií vícekrát zpracovány. Jen se Praha 3 musí vzdát přímého prodloužení Olšanské ulice.
5. Argumentace uvedená v Rozhodnutí MK je sebejistá a brilantní. Přitom se musela vyrovnat s několika oponentními posudky předloženými jednak společností Žižkov Station Development, a. s. (PhDr. Jan Vojta), jednak Českými drahami, a. s. (prof. Ing. arch Šlapeta) a jednak Odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy, které všechny tři v překvapivé shodě sice areál NNŽ vysoce oceňují, ale také si svorně notují v doporučení jej za památku neprohlásit. Důvody pro tento závěr jsou však velmi vágní až průhledné, například areál NNŽ by „vytvářel překážku velkorysému konceptu nové zástavby, které se problematická památková hodnota bez původní funkce nemohla vyrovnat“ (Šlapeta). MK se však naštěstí nedalo zviklat a konstatuje, že „Areál nemá svou koncepcí na území České republiky srovnání, jde o jedinečný příklad, pozoruhodný nejen architekturou, ale také technickým řešením, navíc dochovaný téměř intaktně. … Výraznou hodnotou souboru je jeho urbanistická vazba na bezprostřední uliční síť… V rámci území Prahy 3 – Žižkova uchovává výraznou stopu industriálního rozvoje Žižkova v období 1 republiky.“ … atd.
Ale nic není ještě definitivní…
Rozhodnutí MK totiž dosud není pravomocné, a tak se mnou velebené hrdinství ještě může proměnit v potupnou prohru, pokud ministr kultury Jiří Besser vyslyší námitky vlastníka, tedy Českých drah a Rozhodnutí své administrativy v následujících dnech nepotvrdí.
Jak to tedy dopadne, co myslíte vy, milí nelítostní diskutéři? Máte pro tuto památku pochopení? Má se raději bourat a stavět, nebo nebourat a chránit?
(Fotografovala autorka textu 21.9.2010.)