Nepřeslechla jsem se? V dnešních Otázkách Václava Moravce se střetli bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda a zastupující primátor Tomáš Hudeček. Člověk nemohl porozumět všem výčitkám, kterými se obviňovali, ani zásluhám, kterými se holedbali, ale jednu věc šlo pochopit docela jasně.

Přeli se o princip reorganizace magistrátu směřující k redukci úřednických míst, která obšťastňují žadatele nezbytným kulatým razítkem v resortu stavebním a územního rozvoje, a jsou tudíž místy s vysokým korupčním potenciálem. Nebylo zcela jasné, v čem spočívají nuance jejich názorů, na nichž se neshodli. Jisté je ale to, že oba dobře vědí, že „za razítka se na magistrátě platí“, tudíž usuzují logicky: míň razítek, míň korupce!

Pánové, spadli jste z višně? Nechápete, že čím méně razítek, tím lépe pro korupčníka? Vždyť mu šetříte kapsu, bude platit jen jednou!

Vážně neumíte řešit problém korupce jinak? Najděte způsob, jak v případě pochybení okamžitě odstavit úředníka od razítka, nekumulujte všechnu odpovědnost na jednom místě, podpořte mechanismus, při kterém se budou sami úředníci vzájemně kontrolovat a hlídat. Ne špehovat, ale kolegiálně chránit před pokušením. Dávejte obsahově prověřit nejdůležitější závazná stanoviska, rozhodnutí a vyjádření příslušných odborů z hlediska logiky zdůvodnění a svědomité argumentace ještě před jejich vydáním a osudným obtisknutím razítka. Ať úředník ví, že není poslední, kdo ten dokument čte, takže do něj zkrátka opsat telefonní seznam nesmí. Za poctivě zpracovaný dokument se neplatí a ciknutý se zpravidla hned pozná, protože smrdí.