Bídná argumentace poslance Karamazova
Nebudu tady rozebírat řečnická cvičení poslanců, je to, konec konců, jejich práce. Nebudu rozebírat ani střety různých ideologií, to se v parlamentu děje pořád. Chtěl bych se věnovat jen jedné věci: jak to dopadne, když se poslanec zamotá do odborného problému, kterému ale vůbec nerozumí.
Pan poslanec Karamazov ve svém vystoupení zmínil kritické myšlení. To často zmiňují tzv. klimaskeptici, když se snaží kritizovat poznatky klimatologů. Jenže kritické myšlení „klimaskeptiků“ je až primitivně jednostranné. Kritizují vše, co dokládá existenci antropogenních změn klimatu, ale k tvrzením, která je údajně popírají, jsou naopak zcela nekritičtí. A přesně to předvedl ve svém vystoupení i poslanec Karamazov.
Pan poslanec např. zmínil kritiku Mannovy „hokejky“. Jde o problém, starý už asi 20 let. Pan poslanec ve svých tvrzeních zjevně vychází z letitých tvrzení Václava Klause st., sám se ale, bohužel, neposunul ani o kousek dál. Určitě by mu pomohlo, kdyby se podíval i do novějších zdrojů informací, než které používal Václav Kalus st. V posledních letech totiž vznikla celá řada dalších studií, založených na různých datových zdrojích a používajících různé metody. Je ale zajímavé, že řada z nich se od Mannovy „hokejky“ až tak moc neliší. Např. v poslední 5. zprávě IPCC z roku 2013/2014 má těch rekonstrukcí spoustu, nejen tu Mannovu (IPCC AR5, kapitola 5, např. obr. 5.7). A všude má odkazy i do odborné klimatologické literatury. Copak pan poslanec zprávu IPCC nezná?
Ani z čistě statistického hlediska nemají kritici Mannovy hokejky pravdu, ale o tom jsem už kdysi něco psal, takže jen odkaz. Ale i kdyby klimaskeptici pravdu měli (pokud jde o Mannovu rekonstrukci), stále jim ještě zbývá řada dalších rekonstrukcí, které by museli také vyvrátit. Nevšiml jsem si, že by se někdo z nich do něčeho takového pustil. Místo toho stále dokola omílají stejné věci o prakticky nejstarší rekonstrukci - o Mannově „hokejce“.
Další citát pana poslance: „…ekologičtí vědátoři vydávají pouhou hypotézu za vědecky ověřený fakt. Úplně ignorují, že shodná rostoucí tendence teploty a obsahu CO2 sledovaná jen ve velmi krátkém období - dvě století, co to je, je zřejmě náhodná…“ To je vskutku pozoruhodné tvrzení. Souvislosti teploty atmosféry a koncentrace CO2 si totiž všiml už Svante Arrhenius (1859-1927). V roce 1896, tedy v době, kdy ještě neexistovaly žádné rekonstrukce vývoje teplot nebo koncentrací CO2, formuloval první rovnici, která závislost mezi teplotou atmosféry a koncentracemi skleníkových plynů popisuje. Vyšel přitom z poznatků o absorpci infračerveného záření některými plyny (CO2, vodní pára) v atmosféře. Vztah mezi koncentrací CO2 a teplotou atmosféry byl tedy nejprve fyzikálně odvozen a teprve následně měření teplot vzduchu a koncentrací CO2 potvrdila reálnost tohoto jevu v atmosféře. Od té doby má ale pojem skleníkový efekt jasné fyzikální základy a je zcela zřejmé, že nejde o nějakou náhodnou shodu, jak naznačuje poslanec Karamazov, ale o zcela nenáhodný, fyzikálně podmíněný a zákonitý vztah. Pan poslanec je tady s „náhodností“ tohoto jevu zcela vedle…
V další části se pan poslanec věnoval teoriím prof.Kutílka, známého českého pedologa. Jeho teorie možná vypadají věrohodně, ale zásadně se v nich ukazuje, že prof. Kutílek není klimatolog a z klimatologie toho moc neví. Na jeho teorie jsem ale také reagoval už dříve, takže to tu nebudu rozvádět, snad opět stačí odkaz.
K větě pana poslance, že „Ti, kteří se na věc snaží podívat vlastníma očima, za použití vlastního rozumu a především se zájmem o všechny dostupné informace, jsou považováni za konspirační teoretiky či nezodpovědné hlupáky, kteří si neváží našeho společného životního prostředí.“ už snad jen tolik, že vlastní rozum je sice pěkná věc, ale pokud není podložen znalostmi a vědomostmi v daném oboru, velice snadno může člověka svést k naprosto iracionálním závěrům. Řada českých klimaskeptiků je toho jasným důkazem. A teď, bohužel, i poslanec Karamazov…
Závěrem bych chtěl panu poslanci (a nejen jemu, ale i dalším) připomenout jednu věc, kterou ale jistě ví. V ČR existuje několik organizací, které se věnují meteorologii, klimatologii nebo fyzice atmosféry: Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry AV ČR nebo Katerdra fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Tam všude pracují lidé, kteří studují procesy v atmosféře, počasí, ale i klima. Tam všude je možné se zeptat, tam všude je možné řadu věcí konzultovat.
Jak jsem tak četl zápis z dotyčné schůze parlamentu, v případě mnoha poslanců by to bylo více než vhodné.