Zákon o střetu zájmů by mohl mít jeden paragraf: „Dej přednost veřejnému zájmu (důležitějšímu zájmu) před zájmem osobním (méně preferovaným).“ Podle tohoto pravidla by nebyl protiprávní stav, kdy se politik ve střetu zájmů ocitne (typicky když poslanci nebo senátoři mají rozhodnout o svých platech), ale protiprávní by bylo rozhodnutí, které by upřednostnilo osobní zájem před zájmem veřejným (převažujícím).

Otázka je, jak zjistit, co je zájmem veřejným (převažujícím)? Podpora zemědělství je středem zájmu Evropské unie. Jestliže by podpora zemědělství nebyla středem zájmu Česka, jednoduše nás zaplaví zemědělské výrobky z EU. Mají-li být zachovány rovné příležitosti a zdravá konkurence, není možné, aby někde dotace byly a jinde ne.

Politika je podle článku 5 Ústavy založena na volné soutěži politických stran. Je přirozené, že se zájmy různých politických uskupení střetávají. Na straně druhé je logické, že v některých otázkách je zájem společný nebo aspoň většinový. V demokracii nelze u všech otázek zjišťovat veřejný zájem prostřednictvím referenda. Často je tak společný zájem Česka formulován na základě většinového názoru ve Sněmovně a v Senátu.

Středem zájmu Česka (při vyjednávání víceletého finančního rámce EU) je boj proti tzv. „zastropování“ zemědělských dotací. Někdo může bojovat za to, aby české zemědělství prosperovalo, jiný třeba bojuje jen za prosperitu svou nebo svých blízkých. Každopádně úsilí vlády bylo podpořeno i Senátem, a to i hlasy za KDU-ČSL, ODS a STAN.

Někdy může nastat soulad zájmů ze špatných motivů (opoziční smlouva), jindy může nastat střet zájmů z motivů správných. Česko je nyní ve střetu zájmů s Evropskou komisí právě kvůli stropování zemědělských dotací. Později ale vysvětlím, že tento „střet“ nemusí Evropský soudní dvůr vyhodnotit jako střet zájmů podle nařízení 2018/1046.

Zájem na prosperitě by měl být zájmem národním

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru (spojování jejich zájmů) bývá považována za nezdravou, ale spolupráce se dá nastavit tak, aby fungovala efektivně a prospěšně.

Příklad: Stát se rozhodne podpořit částkou jedna miliarda korun deset start up projektů s největší šancí na úspěch. Jsou dvě základní možnosti. První možnost spočívá v tom, že úředníci na ministerstvu vyberou ze 100 projektů 10. Riziko korupce je vysoké.

Druhá možnost: najde se několik podnikatelů, kteří sami dají dohromady miliardu korun a spojí své (finanční) síly a zájmy se státem, který další miliardu přidá. O vybraných projektech už nerozhodnou úředníci, ale podnikatelé. Riziko korupce se sníží.

Zájem podnikatelů (zhodnotit své investice) se při tomto druhém modelu dostane do souladu se zájmem státu podpořit perspektivní projekty. Bohužel tento druhý model se v Česku neujal, protože řada ministrů v minulosti nedělala opatření k zajištění hospodárnosti.

Příklad ale ilustruje, že zájmy podnikatelů často jsou v souladu se zájmem veřejným. Vzpomínám si, jak za vlády premiéra Nečase asi 150 podnikatelů požadovalo přijetí protikorupčních opatření, neboť stav, kdy veřejné zakázky získával úzký okruh s politikou spřízněných osob, považovali (oprávněně) za ohrožení hospodářské soutěže.

Tito podnikatelé měli zájem na tom, aby dostali šanci ve veřejných zakázkách uspět. Tento zájem ale byl v souladu se zájmem hospodárnosti. Premiér Nečas tuto výzvu neakceptoval. Díky korupci a plýtvání tehdy stát tehdy ztrácel asi 100 miliard korun ročně.

Stropování zemědělských dotací velkým firmám

Evropská komise (EK) navrhuje stropovat dotace velkým zemědělským firmám (zájem EK) Česko proti tomuto stropování protestuje (národní zájem). Kdyby protestoval jen Agrofert, byl by jeho zájem v rozporu se zájmem veřejným. Proti stropování dotací ale stojí i Senát, jehož složení je opoziční. Zájem Agrofertu tak je v souladu se zájmem většiny senátorů.

Má být premiér Babiš vyloučen z jednání o tomto stropování na půdě EU? Podle platného (evropského) nařízení 2018/1046 NE. Článek 61 se týká možného střetu zájmů při plnění již schváleného rozpočtu a nikoliv jednání o rozpočtu budoucím na roky 2021 až 2027.

Jestliže Evropský parlament rozhodne, že zemědělské dotace stropovány budou, stane se zájem EK zájmem evropským a zájem Česka se bude muset tomuto zájmu podřídit. Když ovšem Agrofert po takovém případném rozhodnutí bude snížené dotace čerpat, nedá se konstatovat, že je bude čerpat neoprávněně. Zvláště, pokud budou nadále nárokové!

Střet zájmů by mohl nastat při větší volnosti států

Předpokládejme, že by Evropský parlament rozhodnul o přidělení zemědělských dotací Česku na roky 2021 až 2027 ve výši 200 miliard korun a nechal by Česko určovat, zda tyto dotace mají jít rovnoměrně na hektar mezi všechny zemědělské firmy nebo ne.

V tomto případě by mohl hlas premiéra ovlivnit finální rozhodnutí vlády. Měl by premiér v takové situaci rezignovat? A rozhodla by (formálně obměněná) vláda po případné rezignaci premiéra jinak, než kdyby se premiér jen zdržel hlasování? Troufám si tvrdit, že nikoliv. Prosazuje-li většina členů vlády a většina zákonodárců to, aby se dotace pro velké firmy neomezovaly, stává se zájem „velkých“ současně i zájmem rozhodujícím.

Banky o střetu zájmů informují, když jej nemohou eliminovat

Bankovnictví se 10 let od finanční krize stalo oborem, který může být příkladem toho, jak si počínat v situacích, kdy střet zájmů hrozí nebo nastává. Banky většinou na několika stranách klienty informují, kde všude může ke střetu zájmu dojít a jak se banka snaží rizika pro klienty minimalizovat. Uvedu stručně jen 3 příklady, kterými se může inspirovat politika.

Personální opatření- banky nastavují organizační strukturu tak, aby pokud možno nenastala situace, kdy jedna osoba rozhoduje o obchodech banky i obchodech klientů. V případě zemědělských dotací by tedy měl rozhodovat šéf Státního zemědělského intervenčního fondu, který by neměl být odvolatelný vládou, neporuší-li své povinnosti.

Vnější nastavení pravidel – v divokých letech po privatizaci se na burze stávalo, že klienti bank dávali v průběhu dne pokyny k nákupu nebo prodeji akcií a banka na konci dne zadala „proti“ pokyny tak, aby obchody banky byly ziskové. Dnes se přísně drží zásada chronologického vypořádání obchodů. Manipulace s pokyny je vyloučena.

Přeneseno na zemědělské dotace: Kdyby ministr zemědělství vybíral ze zhruba 30 tisíc žádostí o přímé platby 3 tisíce těch, kterým bude vyhověno, riziko korupce by bylo vysoké. Když je ale dotace na hektar nároková, nelze s přidělením dotací manipulovat.

Informování- obchody se kvůli střetu zájmů nezastavují

Přes velmi přísnou regulaci bank, nelze vyloučit situace, kdy banka je ve střetu zájmů. Typicky: banka nabízí klientovi investici do svých fondů a nikoliv fondů konkurence. Platí zásada: Nemůžeš-li se střetu zájmů vyhnout, informuj o tom klienta. Ten se potom může svobodně rozhodnout, jestli finanční produkt banky koupí nebo nikoliv.

Podobně jako banky bývají ve střetu zájmů státy. Po finanční krizi před 10 lety se některé státy snažily přenést rizika ztrát z tzv. toxických finančních produktů na občany. Tlačily na penzijní fondy, aby tato aktiva kupovaly a přenášely tak rizika ztrát z finančních institucí (a států, které vycpávaly kapitál bank stovkami miliard dolarů) na běžné občany.

Špatné je, když občan neví, co se s jeho investicí děje. Jestliže ale klient informaci má, platí zásada: zájem na obchodu má vyšší prioritu než to, aby zákazník dostal dokonalý produkt. Dokonalý produkt ani neexistuje. Vždy se vyvažuje cena, riziko a výnos.

Riziko zneužití pravomoci je větší, je-li střet zájmů skrytý

Svého času byla v Senátu polovina zákonodárců, kteří byli aktivní v komunální politice. Nešlo o žádné velkopodnikatele, prezident Zeman by je možná označil za čučkaře. Několik z nich zablokovalo v roce 2016 novelu Ústavy, která měla zajistit dohled Nejvyššího kontrolního úřadu nad stovkami miliard korun ve státních a obecních firmách.

Zdánlivě byli tito senátoři jen v „malém“ střetu zájmů. Neměli zájem na tom, aby se NKÚ přijel podívat na jejich malou obecní firmu. Důsledky ale byly velké. Podobně poslanci, kteří v roce 2010 neomezili podporu solárů, možná pro sebe nezískali ani milión korun. Dodnes nevíme, kolik z nich mělo anonymní akcie nějakého provozovatele solárních elektráren. Možná byl jejich střet zájmů „nevýznamný“, stát ale zaplatí stovky miliard korun!

Netvrdím, že v Parlamentu má být polovina podnikatelů. Pokud by ale byla snaha podnikatele z Parlamentu (z vlády) „vyštípat“ (třeba pod záminkou střetu zájmů), Česká republika by si moc nepomohla. Podobně jako banky nezastaví své obchody kvůli střetu zájmů, ani podnikatele nezastaví před působením v politice nějaké nařízení EU.

Podotýkám, že to byl Evropský parlament, který bankám a dalším finančním institucím povolil obchodovat při střetu zájmů za předpokladu informování klientů.

Přeneseno do politiky: Pokud je veřejnost informována, že koncern Agrofert ročně dostane na dotacích 2 miliardy korun a 36% občanů je přesvědčeno, že přínosy působení hnutí ANO v politice jsou násobně vyšší, pak se nelze divit, že se hnutí ANO zásadním způsobem podílí na vládě. Na tomto stavu by nic nezměnily ani předčasné volby. Na objemu dotací pro Agrofert by nic nezměnila skutečnost, kdyby pan Babiš nebyl ve vládě.