Elektromobilita, rok 1
Ten začne příští rok. V něm již mají automobilky v Evropě snižovat flotilové emise a nějaké to auto s nulovými (regulatorními) emisemi, a s tím spojeným bonusem se hodí.
Nabídka nových modelů se v Evropě zmnohonásobí. A to nejen u hybridů (včetně plug-in), neb hybridní technologie nemusí být drahá, emise snižuje a dost klientů o ni stojí.
Přibude mnoho „bateriových aut“, a to zcela změní stav na trhu, kde dnes v kategorii „do 1 milionu“ hrají prim a možnosti technologie demonstrují (dojezd v praxi nad 300 km) korejské firmy.
Na nejnižší cenovou úroveň nastoupí mini Škoda e-Citigo (a její dva bratři), která obstarožní low cost design obohatí o větší baterii (dojez výrazně nad 200 km) a cenu prý kolem 500 tisíc (což dokonce i ekonomicky může dávat jasný smysl).
Hodně lidí může oslovit o velikost větší duo Peugeot 208/Opel Corsa, které má mít v základu nejen slušnou výbavu, ale i dříve „nepředstavitelnou“ baterku 50 kW (a s ní dojezd mezi 205 a 435 km –starší i3 má baterku ani ne poloviční). Za cenu pod 30 tisíc euro.
Nejpozoruhodnější je asi od počátku bateriový Volkswagen ID.3 (na rozdíl od „předělávek“ od většiny konkurentů), který by měl kolem této úrovně začínat nabízet různé konfigurace baterií a stát se pro někoho konkurencí (i když „hubenější“) Tesly 3 (ta v Evropě stojí dost přes milion, ale její základní cenovka v USA klesla na 39 tisíc dolarů, což je pod 900 tisíc - bez ohledu na zcela jiné zdanění v USA).
S elektroauty přijdou i jiné firmy, jako je MINI, Honda, Volvo a možná, že štěstí zkusí i výrobci z Číny. Jiná auta (Nissan Leaf, Hyundai Ioniq, Renault Zoe) čekají updaty, aby byly sto lépe konkurovat na větším trhu.
Pokud alespoň část výrobců bude na rozdíl ode dneška vyrábět „relevantní počet“ takovýchto aut, dojde ke skutečnému testu poptávky na trhu a jistě i k posunu v cenách (nebo hodnotách za stejnou cenu). Opakovaně jsem slyšel o velkém zájmu flotilových klientů (u nás se 70 % aut prodává firmám, ne fyzickým osobám) a někdy větší, jinde menší incentivy lákají i soukromé klienty.
Jisté je, že cenová úroveň obvykle 30 000 euro a výše „není pro každého“. A ne každý může mít auto s dojezdem kolem 300 km. Ale podobnou cenu již dnes „atakuje“ srovnatelně vybavená, provozně mnohem dražší Octavie, která je považována za auto „normální“.
Pro „spořivější“ (kam spadám) je pak zajímavý vývoj na trhu „trochu ojetých“ aut, kde lze již dnes velmi pěkný elektromobil, zcela vyhovující pro příměstský provoz získat za polovinu, tedy za částky od 15 tisíc euro. Tedy tam, kde začíná podobně vybavená novinka Škody Scala…
Za omezený dojezd (který takovéto auto pasuje obvykle na druhé auto v rodině nebo firemní auto pro provoz ve městě a okolí) získají kupující nejen dobrý pocit z eliminace místních výfukových emisí a omezení emisí celkových, u nás volné parkování, ale i náklady na palivo na kilometr v řádu 40 haléřů proti více než 2 korunám u spalovacích motorů…
Takže, bude to fakt zajímavý rok. Rok s číslem 1.
Nabídka nových modelů se v Evropě zmnohonásobí. A to nejen u hybridů (včetně plug-in), neb hybridní technologie nemusí být drahá, emise snižuje a dost klientů o ni stojí.
Přibude mnoho „bateriových aut“, a to zcela změní stav na trhu, kde dnes v kategorii „do 1 milionu“ hrají prim a možnosti technologie demonstrují (dojezd v praxi nad 300 km) korejské firmy.
Na nejnižší cenovou úroveň nastoupí mini Škoda e-Citigo (a její dva bratři), která obstarožní low cost design obohatí o větší baterii (dojez výrazně nad 200 km) a cenu prý kolem 500 tisíc (což dokonce i ekonomicky může dávat jasný smysl).
Hodně lidí může oslovit o velikost větší duo Peugeot 208/Opel Corsa, které má mít v základu nejen slušnou výbavu, ale i dříve „nepředstavitelnou“ baterku 50 kW (a s ní dojezd mezi 205 a 435 km –starší i3 má baterku ani ne poloviční). Za cenu pod 30 tisíc euro.
Nejpozoruhodnější je asi od počátku bateriový Volkswagen ID.3 (na rozdíl od „předělávek“ od většiny konkurentů), který by měl kolem této úrovně začínat nabízet různé konfigurace baterií a stát se pro někoho konkurencí (i když „hubenější“) Tesly 3 (ta v Evropě stojí dost přes milion, ale její základní cenovka v USA klesla na 39 tisíc dolarů, což je pod 900 tisíc - bez ohledu na zcela jiné zdanění v USA).
S elektroauty přijdou i jiné firmy, jako je MINI, Honda, Volvo a možná, že štěstí zkusí i výrobci z Číny. Jiná auta (Nissan Leaf, Hyundai Ioniq, Renault Zoe) čekají updaty, aby byly sto lépe konkurovat na větším trhu.
Pokud alespoň část výrobců bude na rozdíl ode dneška vyrábět „relevantní počet“ takovýchto aut, dojde ke skutečnému testu poptávky na trhu a jistě i k posunu v cenách (nebo hodnotách za stejnou cenu). Opakovaně jsem slyšel o velkém zájmu flotilových klientů (u nás se 70 % aut prodává firmám, ne fyzickým osobám) a někdy větší, jinde menší incentivy lákají i soukromé klienty.
Jisté je, že cenová úroveň obvykle 30 000 euro a výše „není pro každého“. A ne každý může mít auto s dojezdem kolem 300 km. Ale podobnou cenu již dnes „atakuje“ srovnatelně vybavená, provozně mnohem dražší Octavie, která je považována za auto „normální“.
Pro „spořivější“ (kam spadám) je pak zajímavý vývoj na trhu „trochu ojetých“ aut, kde lze již dnes velmi pěkný elektromobil, zcela vyhovující pro příměstský provoz získat za polovinu, tedy za částky od 15 tisíc euro. Tedy tam, kde začíná podobně vybavená novinka Škody Scala…
Za omezený dojezd (který takovéto auto pasuje obvykle na druhé auto v rodině nebo firemní auto pro provoz ve městě a okolí) získají kupující nejen dobrý pocit z eliminace místních výfukových emisí a omezení emisí celkových, u nás volné parkování, ale i náklady na palivo na kilometr v řádu 40 haléřů proti více než 2 korunám u spalovacích motorů…
Takže, bude to fakt zajímavý rok. Rok s číslem 1.