Jak to je s demokracií a válcováním? Toto fakt zamrzí, pane velvyslanče...
Velvyslance u NATO, pana Šedivého, který si nejen v Bruselu vydobyl neobvykle dobrou pověst, střídá politik ČSSD, pan Landovský. Zdálo se to jako jedna z lepších voleb, ale některé jeho výroky fakt zamrzí.
To, co zaznělo v jeho nedávném rozhovoru, je na jeho počátku shrnuto takto: "Aliance je schopná čelit novým bezpečnostním hrozbám hlavně proto, že je skutečně demokratická a velké státy neválcují ty malé, jak se často děje v EU."
V textu pak ještě zazní upřesnění: "To je velký rozdíl od Evropské unie, kde jsme každodenními svědky, jak jsme přehlasováváni."
Jak to tedy vidím já?
1. Každodenní přehlasovávání
Případ našeho přehlasování u kvót je známý, ale jak to vypadá (dle databáze samotné Rady) s naším každodenním přehlasováváním?
Od roku 2009, kdy databáze vznikla, obsahuje 16 případů našeho přehlasování. Z více než 1000 hlasování...
V roce 2019 jsem našel jeden případ našeho přehlasovaní (ekologická vozidla), v roce 2018 jsem našel 4 případy (dva z energetiky) a v roce 2017 jde o jeden případ.
2. Demokracie a rozhodování
Pozoruhodné je také spojování způsobu rozhodování se "demokratičností". Zní to, jakože pouze jednomyslné rozhodování je demokratické. A nebo že tam, kde se rozhoduje jinak, než si my představujeme, je "porucha demokracie".
Tak to ale snad není. Hledání rovnováhy mezi zájmem (někdy i jasné) většiny a respektem k postoji (třeba jen malé) menšiny, lze různě. Přitom na stole není jen tato balance, ale i schopnost "dobrat" se rozhodnutí. A právě zohlednění těchto dvou hledisek přivedlo členské země EU, aby se jednomyslně, schválením smluv, shodly na tom, že někdy budou rozhodovat jednomyslně, jindy systémem dvou většin (dle počtu zemí i obyvatel). Vidět v tom defekt demokracie či válcování toho či onoho, bych od zkušeného politika a nyní diplomata fakt nečekal.
No nic, život jde dál. Uvidíme, co dalšího se od tohoto významného representanta státu ještě dozvíme.
To, co zaznělo v jeho nedávném rozhovoru, je na jeho počátku shrnuto takto: "Aliance je schopná čelit novým bezpečnostním hrozbám hlavně proto, že je skutečně demokratická a velké státy neválcují ty malé, jak se často děje v EU."
V textu pak ještě zazní upřesnění: "To je velký rozdíl od Evropské unie, kde jsme každodenními svědky, jak jsme přehlasováváni."
Jak to tedy vidím já?
1. Každodenní přehlasovávání
Případ našeho přehlasování u kvót je známý, ale jak to vypadá (dle databáze samotné Rady) s naším každodenním přehlasováváním?
Od roku 2009, kdy databáze vznikla, obsahuje 16 případů našeho přehlasování. Z více než 1000 hlasování...
V roce 2019 jsem našel jeden případ našeho přehlasovaní (ekologická vozidla), v roce 2018 jsem našel 4 případy (dva z energetiky) a v roce 2017 jde o jeden případ.
2. Demokracie a rozhodování
Pozoruhodné je také spojování způsobu rozhodování se "demokratičností". Zní to, jakože pouze jednomyslné rozhodování je demokratické. A nebo že tam, kde se rozhoduje jinak, než si my představujeme, je "porucha demokracie".
Tak to ale snad není. Hledání rovnováhy mezi zájmem (někdy i jasné) většiny a respektem k postoji (třeba jen malé) menšiny, lze různě. Přitom na stole není jen tato balance, ale i schopnost "dobrat" se rozhodnutí. A právě zohlednění těchto dvou hledisek přivedlo členské země EU, aby se jednomyslně, schválením smluv, shodly na tom, že někdy budou rozhodovat jednomyslně, jindy systémem dvou většin (dle počtu zemí i obyvatel). Vidět v tom defekt demokracie či válcování toho či onoho, bych od zkušeného politika a nyní diplomata fakt nečekal.
No nic, život jde dál. Uvidíme, co dalšího se od tohoto významného representanta státu ještě dozvíme.